Search

Start Over Rights autorská práva www.olympos.cz Original context has metadata only false

884. Evropa, Dialog mezi Venuší a Minervou 2

Creator:
Aachen, Hans von
Subject:
armillary sphere, arrow, bow, bunch of grapes, cornucopia, helmet, gorgoneion, statue, torch, violin, wineglass, Abundantia, Amor, Bacchus, Diana, Mars, Minerva, Musae, and Venus
Description:
Olejomalba na mědi (22 x 32, 5 cm): nalevo sedí nahá Venuše s šípem v ruce, u jejích nohou Amor (toulec), napíná luk, za bohyní sedí napravo Mars (přilba), v ruce objímající Venuši číši vína, a nalevo mladý Bakchus (úponka s hrozny vína), pod Bakchem sedí Bohatství (roh hojnosti). Naproti Venuši stojí Minerva (odhalená ňadra, na prsou gorgoneion) se sférickým astrolábem v ruce, za ní Múzy (viola) v pozadí Diana (luk). Před Minervou na zemi uhašené pochodně a torso sochy nahé ženy. Výjev je zasazen do krajiny, za Venuší ruina antické stavby, za Venuší kruhová pevnostní věž., Konečný 1982#., Kaufmann 1988#, I.12, Jacoby 2000#, č. 51 s. 159-161., and Lubomír Konečný interpretoval výjev jako ohlas Lúkianova dialogu mezi Afrodítou a Erótem v Rozhovorech bohů (19). K obrazu existuje kresba, na níž je místo mladého Bakcha s úponkou vinné révy putto s pochodní (Münster, Dialog mezi Venuší a Minervou 1).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

885. Exemplum: "Paetus a Arria."

Subject:
dagger, "Arria", and "Caecina Paetus"
Description:
"Paetus" se dívá nahoru a zabíjí se dýkou, levici má na ruce ženy zhroucené u jeho nohou, manželky "Arrie." and Antický sochařský typ zobrazující sebevraždu Gala a jeho ženy je kopií z trajánské epochy podle pergamského originálu ze druhé poloviny 3. století př. Kr. Sousoší je poprvé zaznamenáno v roce 1623 ve sbírce Ludovisi v Římě, v majetku rodiny Ludovisi sousoší zůstalo až do začátku 19. století, dnes je v Museo Nazionale v Římě, vystaveno v Palazzo Altemps, inv. 8608 ( srov. Palma, Lachenal 1983, č. 64). Socha byla v interpretována nejprve jako Sextius Marius (inventář sbírky Ludovisi z roku 1636) či Pyramus a Thisbe (Perrier 1638, č. 32), Sandrart navrhl dvojici interpretovat jako jako Paetus a Arria (Sandrart 1675-1679, 1, 2, s. 39). Arria vešla do dějin výrokem "Paete, non dolet" (Paete, nebolí to), kterým jej vybídla k sebevraždě, Paetus byl roku 42 odsouzen k smrti, protože se zapletl do spiknutí proti císaři Claudiovi, které organizoval Camillus Scribonianus. Správná identifikace jakožto sebevražda galského zajatce a jeho ženy se prosadila díky Viscontimu (Visconti 1831, 325-326).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

886. Exemplum: Aeneas a Anchíses

Subject:
penates, Aeneas, Anchises, Ascanius/Iulus, and Creusa
Description:
Aeneas prchá z hořící Tróje: Aeneas nese na zádech Anchísa, dorpovází ho manželka Kreusa se synem Ascaniem. and Zobrazení bylo inspirováno jak příslušnou pasáží ve Vergiliově Aeneidě (2, 707-720), tak obrazovou tradicí - syn nese otce na zádech v doprovudu ženy s dítětem. Anchíses držel "svátosti a penáty předků", kteří chránily Trójany, ale jichž se Aeneas mohl dotknout až poté, co ze sebe smyl krev z bojiště. To byl hlavní důvod, proč v Aeneidě nesl svého otce na zádech. V italském umění se od 15. století objevují výjevy (Codice Vaticano Urbinate 350 cf. Ussani, Suttina 1930, s. 36), na nichž Aeneas nese otce na zádech, což nemá kořeny v antice, kde je Anchíses nesen buď v dopředu napřažené ruce nebo na rameni.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

887. Exemplum: Apollón a Marsyás (Pán)

Subject:
lyre, syrinx, Apollo, and Marsyas
Description:
V antickém výtvarném umění Apollón nikdy osobně Marsyu neztahoval z kůže, tato zobrazení se objevují až v italské renesanci, vůbec poprvé na ilustraci k Bonsignoriho proměnám z roku 1497 (Bonsignori 1497, fol. 49v). Vůbec nejpopulárnější bylo téma stahování Marsya z kůže v Benátkách okolo poloviny šestnáctého století, kde zdůrazňovalo, že zachování kosmického řádu vyžaduje striktní dodržování i těch nejtriviálnějších pravidel. Výjev s potrestáním Marsya byl oslavou stávající politické situace a výstraha všem, kdo by ji chtěli narušit a stavět se z jakéhokoli důvodu proti autoritě., Wyss 1996#., and V italské renesanci byl mýtus znám především Ovidiových Proměn (Ov. met. 06, 383-387) a z Kalendáře (Ov. fast. 06, 697-708), kde je zmíněna skutečnost, že Apollón pověsil Satyra na strom. Ovidius v Proměnách popisuje jak hudební soutěž mezi Apollónem a Marsyou, tak mezi Apollónem a Pánem (Ov. met. 11, 151-179), všeobecně se má za to, že se jednalo o jednu soutěž.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

888. Exemplum: Atlás

Subject:
globe and Atlas
Description:
Socha nahého vousatého muže, na sehnutých zádech drží globus, který drží oběma rukama. and O Atlantovi nesoucím na zádech zeměkouli, kterou drží oběma rukama, psal poprvé Hésiodos (Zrození bohů 517-520). Sochařský typ byl vytvořen v řeckém helénistickém sochařství, který poantická Evropa znala z jediné římské kopie, která vznikla kolem roku 150 a je známá jako Atlas Farnese, který je dnes v Neapoli (Gasparri 2009 č. 71, hlava a všechny Atlantovy končetiny jsou novodobými doplňky). V Římě byla antická socha doložena již okolo poloviny 16. století, v letech 1562 až 1767 byla v římském Palazzo Farnese. V 16. století vznikly dvě varianty inspirované antickou sochou, na níž bůh dramaticky klesá v kolenou pod tíhou globu. Byl to jednak stoicky sedící Atlás, jednak vzdorný Atlás stojící vzpřímeně, v kontrapostu s jednou nohou lehce pokrčenou. Heroický typ stojícího Atlanta byl v sochařství napodobován častěji než jeho antická inspirace a byl opakovaně používán k výzdobě radnic a veřejných budov. Kolem roku 1655 vytvořil Artus Quellinus starší Atlanta pro zadní průčelí nové radnice v Amsterdamu (terakotový model je v Rijksmuseum BK-AM-51-7). Po vzoru amsterdamské radnice byl v roce 1755 umístěn Atlás i na vrchol radnice v Postupimi (původně byla socha ze zlaceného olova, od roku 1877 ze zlaceného bronzu). Sbírka fotografií soch Alantů: http://www.waymarking.com/cat/details.aspx?f=1&guid=fb74295c-f104-460d-9123-38b062df70bc (accessed April 22, 2010).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

889. Exemplum: Císařská apoteóza

Description:
Wlosok 1978#. and Apoteóza antického římského císaře byla zobrazována několika způsoby: na nebesa je okřídlený Genius, Aion, nebo jede vzhůru na voze. Zesnulé císaře vynášel na nebesa Jupiterův orel, císařovny Junonin páv. Renesanční výjevy zobrazující apoteózu byly inspirovány augustovským reliéfem, který byl v Římě studován od konce 15. století. Putoval po různých sbírkách, od konce 16. století až do 18. století byl ve Villa Madama. Na reliéfu je zobrazen Julius Caesar jedoucí na voze s okřídleným koňským spřežením na nebesa, kde na něj na oblaku čeká personifikace nebes a Hélios na slunečním voze. Nad Caesarem je orel s rozpjatými křídly, symbol apoteózy, podle dochovaných kreseb soudě byl v 16. století jasně čitelný. Na konsekračních mincích se od doby císaře Hadriána objevuje císař jedoucí na voze na nebesa, tak se také nechal zobrazit císař Konstantin, kterého na nebi čeká ruka boží.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

890. Exemplum: Elephantus

Subject:
elephantus
Description:
Heckscher 1947#., Oettermann 1982#., and Od 3. století př. Kr. byl slon nedílnou součástí antického římského triumfu a za císařství se stal jeho atributem ve výtvarném umění. Například na Tiberiově minci jede zbožštený císař Augustus (ratolest a žezlo v ruce) na voze taženém slony. Triumf se slony obnovil Fridrich II., který v roce 1237 vtáhl do Milána se slonem, který na hřbetě nesl válečné trofeje. Jakožto symbol triumfu, síly a věhlasu byl častým tématem ne reversu antických mincí, které byly vedle patrně hlavním pramenem pro začlenění slonů do triumfů v italském umění 15. století.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

Limit your search