Search

Start Over Subject kosmologie Original context has metadata only false

12. Gravitační atlas Antarktidy pokřtěn... aneb fotoreportáž ze slavnostního setkání autorů monografie Atlas of Antarctica J. Klokočníka, J. Kosteleckého a A. Bezděka

Creator:
Žďářská, Jana
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
kosmologie, cosmology, Antarktida, Antarctica, 6, and 53
Language:
Czech
Description:
Květnová schůzka členů Kosmologické sekce České astronomické společnosti se nesla ve slavnostním duchu. Důvodem byl avizovaný křest Gravitačního atlasu Antarktidy, významné vědecké monografie nakladatelství Springer Verlag autorů J. Klokočníka, J. Kosteleckého a A. Bezděka. Modrá posluchárna Matematického ústavu AV se tak stala svědkem znamenité akce, kde dobré šampaňské pocelovalo jednu z vynikajících současných vědeckých publikací. Okuste tedy, milí čtenáři, prostřednictvím Československého časopisu pro fyziku trošku z té slávy a milé nálady, která z fotografií našeho kolegy Františka Lomoze doslova dýchá. and Jana Žďárská.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

14. Huygens a Fontenelle o mimozemšťanech a lidech

Creator:
Daniel Špelda
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Fontenelle, Bernard de, 1657-1757, Huygens, Christiaan, 1629-1695, mimozemské civilizace, vesmír, kosmologie, extraterrestrial civilizations, universe, cosmology, anthropocentrism, cognitive passions, early modern cosmology, the infinite universe, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Článek se zabývá vybranými aspekty dvou známých publikací o mnohosti světů a mimozemském životě, které vyšly na konci 17. století. Jedná se o Entretiens sur la pluralité des mondes (1686) Bernarda de Fontenelle a Cosmotheoros (1698) Christiaana Huygense. V první části se článek soustředí především na to, jak oba autoři chápou postavení člověka v obydleném a neohraničeném univerzu. Fontenelle a Huygens poskytují ve svých textech přesvědčivé vyvrácení často opakované představy, že idea neohraničeného vesmíru probouzela v novověkých lidech hrůzu a obavy. Ve skutečnosti pro ně neohraničený vesmír znamenal oslavu rozumu, který se dokáže vymanit z geocentrické pověry a antropocentrismu. Současně se v protoosvícenském duchu jednalo i o oslavu vesmírné všudypřítomnosti rozumu. Ve druhé části se článek zabývá tzv. kognitivními vášněmi: zejména strachem, úžasem a zvědavostí. Analýza děl Huygense a Fontenella potvrzuje některé poznatky Lorraine Dastonové a prohlubuje je. Ukazuje se, že na konci 17. století strach i obdiv byly již jednoznačně chápány jako projev nevědomosti a zaostalosti, ačkoliv dříve byly spojovány se zbožností a počátkem filosofování. Proti tomu dříve odsuzovaná zvědavost se stala legitimní, ba dokonce žádoucí vlastností opravdového badatele., The article deals with selected aspects of two well-known publications on the multiplicity of worlds and extraterrestrial life that emerged at the end of the 17th century. These are Entretiens sur la pluralité des mondes (1686) by Bernard de Fontenelle and Cosmotheoros (1698) by Christiaan Huygens. In the first part, the article focuses primarily on how both authors understand the position of man in an inhabited and unbounded universe. Fontenelle and Huygens provide in their texts a convincing refutation of the often repeated notion that the idea of the infinite universe awakened terror and fears in early modern intellectuals. Actually, for them, the unbounded universe meant a celebration of reason that is able to emancipate itself from a geocentric superstition and anthropocentrism. At the same time, in the spirit of the early Enlightenment, it was also a celebration of the cosmic universality of reason. In its second part, the article deals with so-called cognitive passions: especially with fear, amazement and curiosity. The analysis of Huygens’ and Fontenelles’ works confirms and deepens some points of Lorraine Daston’s research. It turns out that at the end of the 17th century, fear and admiration were clearly understood as manifestations of ignorance and backwardness, although in the previous philosophical tradition they were associated with piety and the beginning of philosophy. Compared to it, traditionally condemned curiosity has become a legitimate, even desirable, characteristics of a true scientist., Daniel Špelda., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

16. Kozmologická inflácia

Creator:
Mészáros, Peter
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
kosmologie, cosmology, 6, and 53
Language:
Czech and English
Description:
Inflácia je kozmologický model zavedený kvôli tomu, aby riešil nezrovnalosti štandardného FLRW modelu. V prvej časti článku napísanej na základe kníh [1, 2] si objasníme, ako ich rieši. Potom si na jednoduchom inflačnom modeli vysvetlíme základnú teóriu kozmologických perturbácií. Túto teóriu je možné porovnávať s pozorovaniami anizotropií reliktového žiarenia [3-5]., Inflation is a cosmology model introduced in order to solve problems of the ACDM model. In the first part of this article we explain how they are solved. Then we demonstrate the basic perturbation theory on a simple model of inflation. This theory can be compared with observations of cosmic microwave background anisotropies by the Planck project., Peter Mészáros., and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

18. Mach, relativita a kosmologie

Creator:
Bičák, Jiří
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Mach, Ernst, 1838-1916, 19.-20. století, fyzici, teorie relativity, kosmologie, physicists, relativity theory, cosmology, Česko, Czechia, 6, and 53
Language:
Czech and English
Description:
We first recall the main features of Mach's radical attitude to the "philosophy of science", illustrated best by his criticism of absolute space and time, and discuss the impact of Mach's ideas on the birth of special and general relativity. The experiment to demonstrate "Machian effects" of dragging of inertial frames by a rotating body (carried out by four gyroscopes placed in an orbit around the Earth) was conceived in 1959 but only in 2014 was the satellite launched. The last results from the experiment were finally summarised at the end of 2015: they confirm the dragging as predicted by general relativity with an accuracy of 19 %. We show that a rotating black hole can even drag magnetic field lines and indicate possible astrophysical meaning of processes of this type. in the concluding parts, our investigation of dragging effects by gravitational waves and the study of Mach's principle in the context of cosmology, obtained in collaboration with Donald Lynden-Bell (Cambridge) and Joseph Katz (Jerusalem), are briefly reviewed., Jiří Bičák., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

19. Objev zdrojů kosmického záření v experimentu HESS

Creator:
Nedbal, Dalibor and Rob, Ladislav
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
jaderná fyzika, kosmologie, kosmické záření, nuclear physics, cosmology, cosmic radiation, 6, and 53
Language:
Czech
Description:
V článku je stručně popsán objev kosmického záření, jeho vlastnosti a metody hledání jeho zdrojů sledováním vysokoenergetických kvant γ. Jsou popsány modely "kosmických urychlovačů" a metodika použití pozemských Čerenkovových stereoskopických teleskopů pro detekci těchto kvant. Je popsán experiment HESS ("High energy stereoscopic system") realizovaný mezinárodní kolaborací (Německo, Francie, Velká Británie, Irská republika, Jihoafrická republika, Arménie, Namibie a Česká republika) na jižní polokouli. Poprvé se podařilo rozlišit morfologii pozůstatků supernov, a ukázat tak, že jsou to možné zdroje kosmického záření. Experiment HESS objevil v galaktické rovině 17 nových zdrojů kosmického záření a zcela neočekávaně i zdroje vysokoenergetických kvant γ, které nejsou pozorovány v ostatních oborech elektromagnetického záření (optického, radiového nebo rentgenového). Kromě galaktických zdrojů HESS pozoroval i aktivní galaktická jádra. Z naměřených dat vyplývá, že Vesmír je pro vysokoenergetická kvanta γ průhlednější, než se dosud předpokládalo. Stručně je popsána druhá fáze experimentu HESS: Ke stávajícím čtyřem teleskopům bude přidán další, který umožní snížit prahovou energii experimentu. Výstavba tohoto teleskopu bude ukončena v roce 2008., Dalibor Nedbal, Ladislav Rob., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public