Rytina (33, 5 x 25 cm): Portrét císaře Rudolfa II. v brnění s vavřínovým věncem na hlavě, pod ním nápis: A DOMINO. Portrétní medailon je v iluzivní architektuře, nad portrétem sedí nahá personifikace Říma (přilba, maršálská hůl, palmová ratolest, globus, nápis: MANEBIT). Po stranách nalevo znamení Kozoroha (nápis: PROCESSIT) napravo orel s Jupiterovými blesky (nápis: ADSIT). Po stranách potrétu nalevo okřídlená bohyně války, Bellona (přilba, antické brnění, kopí a štít s hlavou Medúzy, nápis: CONSTABIT), napravo personifikace štěstí, Fortuna (kormidlo s habsburským znakem, bič, ostruhy a roh hojnosti, nápis: INSTAT). Dole jsou svázaní turečtí zajatci sedící na válečných trofejích, mezi nimi kartuše s obrazem blesku a bouře ničící turecké vojsko (nápis: TIBI)., Prag um 1600#, II, č. 676 s. 198-199., Fusenig 2010#, č. 59 s. 187., and Rytina podle nedochovaného obrazu či kresby Hanse von Aachen. Rudolf II. je charakterizován jako nástupce císaře Augusta, v horní části je nalevo Augustovo znamení zvěrokruhu, Kozoroh, s nápisem PROCESSIT/ PŘEDCHÁZEL, napravo je Jupiterův orel s okřídlenými blesky s nápisem ADSIT/ AŤ JE. Rudolf II. má na hlavě vavřínový věnec, je obklopený trojicí bohyň (Belona, Fortuna a Roma) a ohlasem triumfální symboliky antických císařů jsou i spoutaní zajatci dole. Hlavním pramenem pro spojení Augusta se znakem Kozoroha byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus toto znamení propagandisticky využíval pro jeho vazbu na zimní slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995), což byl také důvod, proč je Rudolf II přijal za svůj emblém, ačkoliv se pod tímto znamením nenarodil. Na Augustových mincích najdeme i další symboly, které se na rytině objevují: Globus, u kterého sedí Roma, kormidlo a roh hojnosti, jimiž je charakterizována Fortuna. Obdobně jako v případě Aachenova alegorického portrétu Rudolfa II. v Norimberku z let 1603-1604, i tento portrét byl ovlivněn slavnou antickou kamejí, kterou se Rudolfovi podařilo získat někdy v letech 1591-1612. Gemma Augustea byla známou památkou v majetku francouzkého krále, která však byla za náboženských bouří v roce 1591 ukradena a okolo roku 1600 se objevila v Benátkách, kde ji Rudolf II. koupil (srov. Zwierlien Diehl 2007, 432nn). Na kameji nalezneme císaře Augusta charakterizovaného znamením Kozoroha, Jupiterovým orlem a vedle něj sedící Romou, tedy tak, jak je zobrazen Rudolf II. V dolním registru nalezneme na obou zobrazeních svázané zajatce dřepící na zemi, což byl atribut antického římského triumfu. Kartuše s obrazem blesku a bouře ničící turecké vojsko mezi spoutanými zajatci je také zjevnou narážkou na Rudolfovu identifikaci s antickým císařem. Olympští bozi Rudolfa II. nejen chrání, ale po vzoru homérské Iliady a Vergiliovy Aeneidy také aktivně zasahují do boje v jeho prospěch.
Reliéf ze zlaceného stříbra na těle konvice: na voze taženém dvouspřežím jelenů jede nahý Chronos, v pravé ruce okřídlené přesýpací hodiny, v levé prapor, na němž symboly času: kružítko, sklápěcí sluneční hodiny, slunce a měsíc a hořící svíčka. Nalevo nahoře Noe nebo Tuiscon, dále Chlodovík I., Karel Veliký a císař Karel V., v popředí prorok Daniel. Napravo Rudolf II. (vavřínový věnec, tunika a "toga") s knihou pod paží. Předním muž s globem a slunečními hodinami, symboly času. Na obloze Helios na slunečním voze, symbol ubíhajícího času., Irmscher 1999#, 160-212., and Z dřevorytu k německému překladu Petrarcových Trionfi (Federmann 1578) Jamnitzer převzal kompozici triumfu, ale doprovodné postavy zaměněny za sérii vladařů, která shrnovala habsburskou genalogii, završenou Rudolfem II. Poslední císař železného věku je současně prvním císařem mírového Zlatého věku, proto je Rudolf II. charakterizován jako "rex philosophus".