Kresba: Venuše (polonahá) se obrací napravo, k Bacchovi (polonahý, věnec na hlavě), který jí podává číši vína. Bacchus sedí na oltáři?, za ním sud s vínem, před ním na zemi konvice. Za Venuší Amor s lukem, který ji objímá kolo ramene. Nalevo sedí Ceres (ve vlasech má obilné klasy, v napřažené pravici srp), obrací se k Venuši, u jejích nohou snop obilí a koš s ovocem. Výjev je zasazen do příroního rámce, pod stromem, přes jehož větev přehozena látka, takže vytváří stinný přístřešek. and Patrně narážka na Terentiovu průpovídku ze hry Kleštěnec: "Sine Cerere et Baccho friget Venus" (bez Cerery a Bakcha Venuše mrzne), čili bez chleba a vína mrzne láska.
Alegorické sousoší na soklu představuje Zemi - muž a žena - Ceres a Triptolemus, u jejich nohou putto. Triptolemus drží pluh, Cérés obilné klasy, putto ovoce. Na soklu reliéfy: Podzim, Vesta., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Original von Francois Gaspard Adam (1758), Kopie von Wolfgang Wille (2007)Sockelreliefs: vorn: Autumnus (der Herbst), hinten: Vesta (Göttin des Herdfeuers) Ceres (griech. Demeter) ist eine der zentralen Muttergottheiten ausdem griechisch-asiatischen Kulturkreis. Sie kann dreifach auftreten:als Jungfrau, Mutter oder als alte Frau und ist für das Korn, dieFruchtbarkeit der Erde und die Jahreszeiten verantwortlich. Als sieeinst auf der Suche nach ihrer von Hades geraubten Tochter Per-sephone erschöpft und traurig als alte Frau am Wegrand saß, ......nahm Keleos sie vor Mitleid mit in sein Haus. Dessen Sohn Tripolemus war schwer erkrankt, Demeter kann ihn heilen und in der Nacht legt sie das Kind sogar heimlich in die Herdglut, um ihm die Unsterblichkeit zu verleihen. Die leibliche Mutter Metaneira bemerkt jedoch die seltsamen Vorgänge, reißt ihr Kind aus der Glut und beendet so den unheimlichen Zauber der Alten ...So verhindert Mutterfurcht Unsterblichkeit! Wenigstens schenkt Demeter dem Tripolemus nun ein Bündel Ähren und erklärt ihm den Ackerbau, lehrt ihn pflügen, säen und ernten ...
Červenohnědý karneol s postavou stojící ženy, v levici drží košík, v pravici obilné klasy., Benda 1989#, 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Gema s ženskou figurou (2. stol.) představuje bohyni úrody Ceres.
Výzdoba stropu hlavního schodiště paláce (postaven 1669-1682): figurální scéna v oblacích - svržení Titánů. Uprostřed Jupiter s blesky, kolem něko v mracích shromáždění bohové a Titáni útočící na Olymp., Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001., and Alegorické vyjádření boje s Turky.
Pískovcová socha (v. 192 cm): polonahá bohyně Ceres (věnec z klasů) se srpem, stojí u snopu., Lapidárium 1993, s. 94, č. 332, and Socha pochází patrně ze dvora Braunova domu (Praha 1, Nové Město, Nové Město, dům čp. 730, nároží Jungmanovy a Vodičkovy ul., dům byl zbořen v roce 1910).
Pískovcová socha Ceres (věnec z klasů, tunika s odhalenými ňadry), v ruce misku, překračuje obilný snop. Na soklu putti s oslem., Vlček 1999#, 471-475., and Socha tvoří protějšek k Bakchovi, sochy byly chápány jako fragment souboru symbolu Čtyř ročních dob (Poche 1955, 71), ale v vzhledem k absenci dalších nik v této části zahrady je nutné je chápat jako samostatný celek. Lze uvažovat o tom, zda nesouvisejí spíše s nástropní malbou, která zobrazuje Venuši objímající Adonida. Trojice Ceres, Bakchus a Venuše se v barokním umění objevuje často jako ilustrace rčení ze Terentiovy hry Kleštěnec: "Venuše mrzne bez Bakccha a Ceres (pití a jídla)."
Ve vnitřním dvoře mezi domy jsou osazeny plastiky ze zbořených nájemních domů. Ve na fasádě a výklenku zdi přiléhající ke stavbě v ulici Purkyňova jsou umístěny plastiky. Na levé straně zdi proti divákovi sousoší žena a putto vážící obilí do snopů (Cerera), uprostřed v nice žena s květinovým věncem a květinami (Flora), po pravé straně žena krmící hada, putto a kouhout (Hygeia.
Stavba v zahradě (1712 - 1720), autorem je K. I. Dienzenhofer, v níž sochařská výzdoba od A. Brauna (1730). Na fasádě nad hlavním i zadním vchodem busta Diany s půlměsícem na čele. U vchodu do zahrady dvojice pískovcových soch, po pravé straně Herkules, po levé Kakus. V zadním traktu zahrady dvojice váz s putti a dvojice alegorií ročních dob. Po pravé straně Apollón (Zima) a Artemis ((Jaro), po levé straně Bakchus (podzim) a Demétér (Léto). Mezi nimi busta císaře.
Kresba (300 x 148 mm). Studie nahé ženské postavy, hlava bohyně je modelována ve dvou polohách. Na levém rameni drží roh (sahá až k zemi, k jejím nohám) naplněný plody., Zlatohlávek 1997#, 300-301, č. LVII., and Ve sbírce NG od roku 1949, získáno ze sbírky Vincence Kramáře. Snad studie k výzdobě vily Barbaro v Maser (Zlatohlávek 1997, 300).