Stříbrna konvice (34 cm) s tepaným reliéfem: na přední straně Jupiter v podobě Diany svádí Kallistó (vyhrnuje jí tuniku, Kallistó zděšeně zdvihá ruce nad hlavu), v pozadí Diana objevuje těhotenství Kallistó. Na zadní straně je Kallistó proměněná v medvěda, ktrého se chystá zabít syn Kallistó, Arkás., Fučíková 1997#, II/15., and Konvice byla součást soupravy, k níž patřila mísa s reliéfem s Dianou a Aktaiónem (viz: Amsterdam, Diana a Aktaión). Vianen použil kompozici také pro svoje další díla (Molen 1984 č. 110 a 111). V roce 1637 byla vyrobena kopie konvice zlatníkem Servaesem Cocquem, která se dostala do majetku polského krále.
Novorenesanční budova nádraží, se sochařskou výzdobou v průčelí. Na attice alegorické sousoší: uprostřed okřídlená žena s ozubeným kolem v pravé ruce, stojí na globu, v pozdvižené levici oheň (?) (alegorie vítězství průmyslu), po její pravici vousatý muž na mořském koni, na hlavě vavřínový věnec, v ruce trojzubec (Neptun); po levici druhý vousatý muž (Jupiter) sedící na trojhlavém Gryfovi, na hlavě korunu, v pravé ruce žezlo, v levé krátké žezlo s orlem. and Déry 1991, s. 39.
Kresba: Danaé leží na posteli a odhaluje svůj klín, nad ní Jupiterova ruka, z níž směřují dolů paprsky. Napravo gestikulující služebná, nalevo putto., Kaufmann 1988#, 7.25., and Patrně přípravná kresba k obrazu, který byl v Rudolfově sbírce. Heintz se mohl inspirovat vídeňským Tizianovým obrazem na stejné téma, které bylo v pražské Rudolfově sbírce od roku 1600. Blíže než k Tizianově vídeňské Danaé však má Heintzova kresba k Tzianově variantě v Pradu, kde najdeme také Jupiterovu ruku v oblacích a akce služebné je obdobná (napíná oděv, aby do něj zachytila padající zlaté mince).
Kresba (22, 6 x 17, 4 cm): Juno a Jupiter (vousy, blesky v ruce) se objímají na oblaku, napravo orel, nalevo páv., Kappel 1998#, 254., and Podle kresby zhotovil někdy v letech 1588-1589 Caspar Lehman rytina na skle a v roce 1599 Johannes Bara grafický list.
Gema vsazená do nákončí. Karneol oválného tvaru s řezbou - hlava Feidia, současně motiv Jupitera a motiv orla, písmena (P H)., Frel 1969#, 8-16, tb. I., Lutovský 2001#, 75., and Archeologický nález z Mikulčic (Hodonín), hrob 433. Doklad importu antických gem na území Velké Moravy. Ve starověku byly gemy velmi častým šperkem, v prstenech sloužily jako pečetidla. "Gryllos" je groteskní zobrazení, objevující se na prstenech v antickém Římě; kámen měl odvracet zlo a chránit tak majitele prstenu. Byla to oblíbená hříčka s vyobrazením mužské hlavy (Sokrates, Jupiter) měnící se při různém natočení do různých jiných hlav, rostliny, nebo zoomorfního motivu (orel, lev). Řecký sochař Feidias, jehož hlava je součástí motivu, proslul jako autor slavné kultovní sochy boha Dia umístěné v jeho chrámu v Olympii.V případě této římské gemy mohla být hlava Jupitera, kromě zmíněné souvislosti, navíc ještě připomínkou jeho schopnosti se proměňovat. Tento "gryllos" byl nalezen u baziliky v Mikulčicích, v ozdobě opasku, kam byl vložen rytou stranou dovnitř. Tvůrci velkomoravských nákončí častěji osazovaly kameny hladkou stranou na líc (jako v tomto případě), takže obrazy bohů byly pozorovateli zakryty; snad z estetických důvodů byla dávána přednost barvě kamene, spíše než rytému výjevu. Badatelé se domnívají, že důvodem tohoto postupu mohla být i víra, že síla obrazu na talismanu bude silnější, bude-li o něm vědět pouze majitel. Pravděpodobně však měl být motiv skryt církevnímu dohledu, protože se jednalo o pohanského boha.
Sluneční hodiny nad portály na nádvoří radnice, s figurální malovanou výzdobou. Na východní zdi dva sluneční kalendáře: se znameními zvěrokruhu, latinskými nápisy, Jupiterem (orel, blesky) a Famou (trumpeta). Freska na jižní straně nádvoří: Heliův vůz, dva latinské nápisy s chronogramem, datum 1728. Nápis v překladu: „Nebem podpírána opírajíc se o zem vytrvám“ a „Zde očekává moravské stavy šťastná hodina“., Samek 1994#, 136-138., and Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=890&qt=&qc= ( 27. 1. 20013)).
Uprostřed vstupního křídla ve 2. patře zámku (nad průjezdem) v tzv. Paarovském pokoji, malovaná výzdoba s mytologickým námětem doplněná portréty majitelů v podobě antických božstev. Josef Ignác Paar jako Neptun, Marie Ant. Frant. z Valdštejna jako Venuše. (autor Ondřej Kubíček, Kubietzky), Tři obrazy Námluvy Neptunovy (členové rodiny Paarů). and Samek 1994#, s. 300-302.