Na klenbě sala terreny freska ve štukovém rámu: Figurální scéna na pódiu v interiéru sálu s prostřeným stolem na pozadí sloupové architektury. Nad stolem se vznáší okřídlená figura s mečem a štítem, jeden z bratrů Boreovců, proti němu tři Harpyje. Za stolem sedí několik postav, v čele stolu vlevo muž s korunou na hlavě - slepý thrácký král Fíneus a Argonauti, jeden z nich má na hlavě přilbu - Jásón. Pod stolem pes. Na pódiu překocený džbán, z něho vytéká víno do prostoru pod pódiem, kde tvoří jakousi vodní hladinu. V popředí na "břehu", vlevo na skalnatém terénu sud, o něj se opírá chlapec, u něho ležící nahý Diogenes s lampou, knihami, svitky, kalamářem., Preiss, P., Freskařské dílo Václava S. T. Schmidta, in: Minulostí Plzně a Plzeňska, II, Plzeň 1959, s. 92-93., Poche 1982#, s. 81-82., and V této nástropní malbě jsou sloučeny dva antické náměty, mytologie a historická legenda, a to v celkovém alegorickém vyznění. V horním plánu je příběh slepého krále Fínea. Zneužíval svůj věštecký dar, a proto byl bohy potrestán neukojitelným hladem. Nikdy se však nemohl najíst, protože když sedl ke stolu, přiletěly Harpyje a jídlo snědly. Teprve když do jeho království přišli Argonauti, Boreovci, bratři Kalaís a Zétés, sourozenci jeho první zavržené manželky, byl osvobozen. Bratři Harpyje přemohli a zahnali. Fíneus se jim za to odvděčil dobrými radami na výpravě za zlatým rounem (Ov. Met. 6.711-7.4). Tato čásat malby je doslovným převedením mědirytiny (vynechán je pouze jeden ze dvou Boreovců) Arenta Van Halen podle Simona Voueta (1675-1732). Dole pod pódiem je zobrazen Diogenes, který s lampou rozsvícenou za dne hledá čestného a spravedlivého člověka. Vyobrazení je opět kopií grafického listu.
Hlavní sál bohatá štuková výzdoba a nástěnné malby, námět neuvede. V parku zámku na terase zahradního průčelí, sochy s náměty mythologickými, od M.B.Brauna a A. Brauna (nyní ve stálé expozici kláštera benediktinů v Kladrubech). Letohrádek. Původně barokní stavba, v 19. století přestavěná v historizujícím stylu, doplněna o vyhlídkovou věž, terasu a balkony. V přízemí se nachází sál s velkým krbem a bohatými nástropními malbami znázorňujícími čtvero ročních období. Na stěnách sálu a přísálí místy vystupuje původní barokní výzdoba. and UmPAmČ 4, s. 168
Nástropní freska ve štukovém rámu: scéna v oblacích, vlevo dole nazí Titány, uprostřed sedí Jupiter na oblaku (koruna, žezlo), vevo nad ním Juno s vozem taženým pávy, nad nimi nahé ženské postavy. Jupiter a Juno trestají Titány.
Na strobě mnohofigurální scény, v nichž byli Althanové zobrazení v podobě antických hrdinů., Hosák 1981#, 259-261., and Sál předků, architekti Fischer z Erlachu (1656-1723) nebo Domenico Martinelli (1650-1718), zbudován pro Jana Michala z Althanu, dokončen 1695.
Sál předků nástropní malby: architektura, ženské postavy okřídlené (fámy?), Skutečné i domnělé zásluhy členů rodu -lat. nápis: HEROUM NERITA SUNT GRADUS AD GLORIAM, VIRTUTUM EXERCITIA SUNT ITEM AD HONOREM (zásluhy hrdinů, jsou stupněm ke slávě a cvičení v udatenství stupněm ke cti), triumfální vůz tažený 4 bělouši, opatřený althannským monogramem, pod koly vozu dvě nestvůry (alegorie Pomluvy a Hlouposti), vozatajem je bohyně Plodnosti zaručující trvání rodu až do konce časů. Druhá žena: alegorie světské Moci, podává korunu a merkurskou hůl (caduceus odznak míru, moudrosti, harmonie) Géniovi (okřídlená bytost) Althanů. Mezi okny Herakles, Orfeus, Perseus, Theseus, Odysseus jako předkové rodu.
Zámek původně renesanční (1547-1550), v interiéru štuky a nástěnné malby s figurálními náměty ve stylu Ludvíka XIV. , námět neuveden. and Umělecké pam. Čech 4, s. 326
Zámek pův. renesanční, upraven v poslední čtvrtině 17. století; Vnitřní úprava na náklad cís. Ferdinanda V.; 20 pokojů 2. patra v letech 1850 - 1851; úpravy vedl pražský architekt J. Bělský (malíři J. Navrátil, V. Kandler, J. Amort, sochař V. Levý, řezbář J. Schubert, štukatér J. Effenberger, kameník K. Svoboda; původní nástropní malba: Alexandr Veliký a Roxana (1851 přemalba od J. Navrátila): Další malby blíže neurčeny: alegorie, mythologické scény, zátiší, ornamenty). Další malby v jídelně (17. stoeltí (?), miniaturní obrazárna - neuvedeno jaké obrazy a jaké náměty. V zahradě bohaté terasy se sochařskou výzdobou z poslední čtvrtiny 17. století: tritoni a tritonky jako kariatidy. and Poche 1982#, s. 330-333.