V prvním patře nástropní a nástěnná malba. Proti vchodu mezi okny Diana (lukem), po pravé straně Merkur (okřídlená čapka), po levé straně Athéna (helmice, pancíř, kopí). Nad postavami malovaná obdélná pole s figurální výjevy. Na stropě nad okny putti s medailony, v nich hlavy umělců, vědců a filozofů s nápisy - MICHAEL ANGELUS BO A?, APOLONIVS.F, VITRVIVS ARCHITECT, POSIDONIOS?, XERXES F.I., ??ERVS POE, PHIDIAS SC, EVCIDES. Na stropě nad vchodem Smrt Archimeda (oslava oddanosti Vědě), po pravé straně vchodu Verpasián prohlíží plán colossea (alegorie Architektury), proti vchodu po levé straně Apellés portrétující Alexandra Velikého (alegorie Umění), po pravé straně Orfeus a zvířata (alegorie Hudby). Pod výjevy putti s atributy vztahujícími se k alegoriím (Architektura: putti se zahradním náčiním - hrábě, rýč, věnec, květiny; Věda: astronomické přístroje; Umění: putti opracovávájící hlavu sochy; Hudba: putti s hudebními nástroji - loutna, píšťaly). Na stropě Apollón ? drží sistrum, rozhazuje květiny, sedí na Pegasovi, kolem putti s girlandami.
Malostranský dům "Na Baště", pokoje v prvním patře, piano nobile, dům Adolfa Vratislava hraběte ze Šternberka, 1701, připisováno Godynům (Abraham a Izák G.).Fresky ve štukových rámech. and Poche, Preiss 1973, s. 149.
V kapli Nanebevzetí P. Marie, v gotické věži, v kruhovém medailonu na stropě kaple, figurální kompozice: sedící žena se zavázanýma očima, v pravé ruce drží váhy, v levici meč. Vedle Spravedlnosti sedí Minerva (přilba, meč, štít)., Preiss 1966#, 204-215., Poche, Preiss 1973#, s. 137., and Baťková 1998#, 185-188.
Dnes činžovní dům s restaurací,. Stavebník pův. hrabě Vincenc Mansfeld-Fondi, pak Pavel Jindřich hr. Mansfeld-Fondi, dnešní přestavba 1735: František Ignác Prée a asi F. M. Kaňka. Sál s freskami od Pietra Scottiho (figury) a Gio.B.Zaista (architektura), asi 1736, Olympští bohové. Ve dvoře kašna se sochou Neptuna asi z dílny A. Brauna, kol. 1736. Zadní trakt přestavěn 1854.(Blažíček, Dílo, 172, 362). and Poche, Preiss 1973#, 77, 176, obr. 71, 72
Na klenbě sala terreny freska ve štukovém rámu: Figurální scéna na pódiu v interiéru sálu s prostřeným stolem na pozadí sloupové architektury. Nad stolem se vznáší okřídlená figura s mečem a štítem, jeden z bratrů Boreovců, proti němu tři Harpyje. Za stolem sedí několik postav, v čele stolu vlevo muž s korunou na hlavě - slepý thrácký král Fíneus a Argonauti, jeden z nich má na hlavě přilbu - Jásón. Pod stolem pes. Na pódiu překocený džbán, z něho vytéká víno do prostoru pod pódiem, kde tvoří jakousi vodní hladinu. V popředí na "břehu", vlevo na skalnatém terénu sud, o něj se opírá chlapec, u něho ležící nahý Diogenes s lampou, knihami, svitky, kalamářem., Preiss, P., Freskařské dílo Václava S. T. Schmidta, in: Minulostí Plzně a Plzeňska, II, Plzeň 1959, s. 92-93., Poche 1982#, s. 81-82., and V této nástropní malbě jsou sloučeny dva antické náměty, mytologie a historická legenda, a to v celkovém alegorickém vyznění. V horním plánu je příběh slepého krále Fínea. Zneužíval svůj věštecký dar, a proto byl bohy potrestán neukojitelným hladem. Nikdy se však nemohl najíst, protože když sedl ke stolu, přiletěly Harpyje a jídlo snědly. Teprve když do jeho království přišli Argonauti, Boreovci, bratři Kalaís a Zétés, sourozenci jeho první zavržené manželky, byl osvobozen. Bratři Harpyje přemohli a zahnali. Fíneus se jim za to odvděčil dobrými radami na výpravě za zlatým rounem (Ov. Met. 6.711-7.4). Tato čásat malby je doslovným převedením mědirytiny (vynechán je pouze jeden ze dvou Boreovců) Arenta Van Halen podle Simona Voueta (1675-1732). Dole pod pódiem je zobrazen Diogenes, který s lampou rozsvícenou za dne hledá čestného a spravedlivého člověka. Vyobrazení je opět kopií grafického listu.
Sál předků nástropní malby: architektura, ženské postavy okřídlené (fámy?), Skutečné i domnělé zásluhy členů rodu -lat. nápis: HEROUM NERITA SUNT GRADUS AD GLORIAM, VIRTUTUM EXERCITIA SUNT ITEM AD HONOREM (zásluhy hrdinů, jsou stupněm ke slávě a cvičení v udatenství stupněm ke cti), triumfální vůz tažený 4 bělouši, opatřený althannským monogramem, pod koly vozu dvě nestvůry (alegorie Pomluvy a Hlouposti), vozatajem je bohyně Plodnosti zaručující trvání rodu až do konce časů. Druhá žena: alegorie světské Moci, podává korunu a merkurskou hůl (caduceus odznak míru, moudrosti, harmonie) Géniovi (okřídlená bytost) Althanů. Mezi okny Herakles, Orfeus, Perseus, Theseus, Odysseus jako předkové rodu.