Dva muži v antické zbroji, pravý se žezlem, překračuje padlého Kentaura. Levý ukazuje dolů na vlčici u jeho nohou, u níž sedí nahé dítě. V pozadí charakteristické stavby antického Říma (chrámy, pyramida, sloup s reliéfní výzdobou)., Fučíková 1997#, I/135., Fusenig 2010#, 3., and Kresba provedena podle chiaroscurové výzdoby Palazzo Milesi v Římě, 2. patro, mezi 1. a 2. oknem (srov. Exemplum: Palazzo Milesi). Výjev zobrazoval bezesporu mýtické postavy. Vzhledem k charakteristickým římským stavbám v pozadí to mohl být Romulus a Remus, ale u vlčice je jenom jedno dítě a pod druhým válečníkem leží zabitý Kentaur, který v tomto mýtu nevystupuje. Vzhledem k těmto skutečnostem se patrně nejednalo o ilutraci mýtu, ale o alegorický výjev oslavující mýtické počátky Říma, což by odpovídalo ideové koncepci celé fasády.
Kotalík 1982#, s. 94, č.k. 74d. and Kresba provedena podle chiaroscurové výzdoby Palazzo Milesi v Římě (pod okny 1. prostřední výjev), srov. Exemplum: Palazzo Milesi.
Kresba (13,3 x 33,3 cm): V levém rohu sedí polonahá žena s rohem hojnosti (Abundantia), zleva do prava jde průvod obětníků, mužů a žen, s dary Niobé: košíky, konvice, koza, kůň., Fučíková 1997#, I/134., Fusenig 2010#, 5., and Kresba provedena podle chiaroscurové výzdoby Palazzo Milesi v Římě (pod okny 1. první výjev zleva), srov. Exemplum: Palazzo Milesi. Inspirací byl příběh o Niobé známý z Ovidiových Proměn. Ovidius sice výslovně nezmiňuje, že by se Niobé nechala uctívat jako bohyně, ale Vasari takovým způsobem výjev na fasádě Palazzo Milesi interpretoval. Napravo vlys pokračuje obrazem Niobé řečnící k Thébanúm,
Kresba (18 x 42,4 cm). Uprostřed na ozdobném oltáři socha Niobe, z obou stran k ní přicházejí Thébané, klaní se, poklekají a přinášejí darem sošku. Nalevo od sochy stojí kněz z pláštěm přes hlavu, za ním jeho pomocník s truhličkou., Fučíková 1997#, I/134., Fusenig 2010#, č. 4., and Kresba provedena podle chiaroscurové výzdoby Palazzo Milesi v Římě (pod okny 1. prostřední výjev), srov. Exemplum: Palazzo Milesi. Monochromní malba napodobující kamenný reliéf byla na originále kombinována se zlatou napodobující reliéfy bronzové. Inspirací byl příběh o Niobé známý z Ovidiových Proměn. Ovidius sice výslovně nezmiňuje, že by se Niobé nechala uctívat jako bohyně, ale Vasari takovým způsobem výjev na fasádě Palazzo Milesi interpretoval. Nalevo vlys pokračuje obrazem Niobé řečnící k Thébanúm, napravo zobrazením Latony, jak žádá své děti, aby ji pomstily.
Grundrissplan des Schlosses von Adam Breunig, 1711. Falcký kurfiřt Carl Philipp, Carl Theodor (1724-1799) přestavba „pfälzische Versailles". Sochy ve foyer,