V úterý 29. dubna 2015 se v reprezentačních prostorách Akademie věd České republiky, v pražské vile Lanna konalo slavnostní vyhlášení cen Živy za nejlepší články uplynulého ročníku, které uděluje redakční rada a redakce časopisu., The selected best contributions to Živa in 2014 and three eminent personalities of the journal were awarded special prizes., and Jana Šrotová, Andrej Funk, Lucie Krouzová.
Ve středu 11. května 2016 se v reprezentačních prostorách Akademie věd České republiky, v pražské vile Lanna konalo slavnostní vyhlášení cen Živy za nejlepší články uplynulého ročníku, které uděluje redakční rada a redakce časopisu., The selected best contributions to Živa in 2015 and two eminent personalities connected with the journal were awarded special prizes., and Redakce.
Článek shrnuje současné názory na vnitrodruhové genetické rozrůznění a taxonomii zmije obecné (Vipera berus). Zvláštní pozornost je věnována genetické příslušnosti populací českých zmijí., This article summarizes contemporary knowledge of the intraspecific genetic differentiation and taxonomy of the Common Adder (Vipera berus). Special attention is paid to the genetic status of the Czech adders., and Jiří Moravec, Jiří Šmíd.
Perloočky rodu Daphnia jsou intenzivně studovaní vodní bezobratlí. Proto byl pro nás velkým překvapením objev pro vědu nového druhu tohoto rodu v tůni na Kokořínsku. Druh byl pojmenován po významném českém hydrobiologovi Jaroslavu Hrbáčkovi, ale jeho jméno odkazuje i na hrbatý tvar těla. Jeho doposud známé lokality jsou pouze v Čechách a na Slovensku., Species of water fleas that belong to the genus Daphnia have been used intensively in studies as “model organisms”. The discovery of a new Daphnia species in a pool in Central Bohemia was, therefore, a surprise. All known localities of this species, which we named after the prominent Czech hydrobiologist Jaroslav Hrbáček, are restricted to Czechia and Slovakia., and Adam Petrusek, Petr Jan Juračka.
The aim of this study was to analyze the effects of chronic administration of the β-adrenoceptor agonist clenbuterol (2 mg/kg body weight/day for a period of 30 days) on the major contractile protein (myosin) in the left ventricular muscle of the adult mouse heart. Separation of myosin heavy chain (MHC) isoforms on 7.5 % glycerol SDS-PAGE and subsequent quantification of the gels by laser densitometry showed a 6.5-fold increase in the β-isoform of MHC in the clenbuterol-treated group. The α: β ratio of these two isoforms in the control group was 98.16±0.14 %: 1.83±0.14 %, whereas in the treated group it was 88.05±1.15 %: 11.95±1.15 %. Actomyosin ATPase activity assay demonstrated a significant (20 %) decline in ATPase activity of the tissue in the β-agonist-treated group. These results suggest that chronic clenbuterol treatment is capable to induced the transformation of MHC isoforms increasing the slow β-MHC isoform, which may contribute to the altered contractile mechanics of clenbuterol-treated hearts., S. N. Patiyal, S. Sharma., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Článek přestavuje taxonomicky problematický rod chrpa z čeledi Asteraceae. Jsou diskutovány současné pohledy na vymezení a vnitřní členění rodu založené na molekulárních znacích. Dále je popsána problematika hybridizace, která je v rodu velmi častá, a její souvislost s polyploidií (druhy stejné ploidie se často kříží za vzniku rozsáhlých a variabilních hybridních rojů, zatímco mezi ploidiemi je silná reprodukční bariéra)., Centaurea is a taxonomically critical genus from the Asteraceae family. Current delimitation of the genus and its internal classification based on molecular data are discussed. Hybridization and polyploidy are common in Centaurea. The frequency of hybridization depends on ploidy levels of the taxa (homoploid taxa usually hybridize easily and form extensive and variable hybrid swarms, while heteroploid taxa are reproductively strongly isolated)., and Petr Koutecký.
Za posledních několik let byla publikována řada významných archeogenetických studií týkajících se datování a geografické lokalizace posledního společného předka lidského chromozomu Y. Je to dáno dramatickým rozvojem molekulárně biologických technik, díky nimž je dnes možné přečíst daleko větší objem dat, než tomu bylo dříve. Dozvěděli jsme se, že „Y chromozomový Adam“ bude asi nakonec starší než „mitochondriální Eva“ a že jeho synové prodělali mnohem bouřlivější demografický vývoj než dcery Eviny., Several important archaeogenetic studies dealing with age estimates and the geographical locations of the last common ancestor of our Y chromosome have been published over the past few years. This is due to the dramatic development of molecular biological techniques, which made it possible to read a much larger amount of data than was possible before. We learned that the "Y chromosome Adam" might be even older than "mitochondrial Eve" and that his sons went through a much more complex demographic history than Eve’s daughters., and Viktor Černý.