Na konci 20. stol. došlo na našem území k výraznému úbytku lokalit ponořené vodní rostliny rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus). Z původních asi 18-20 historických lokalit na Českolipsku, Písecku, Chlumecku a v nivě Orlice na Královéhradecku se dochovalo jediné místo. V květnu 2003 schválilo Ministerstvo životního prostředí Záchranný program (ZP) pro rdest dlouholistý. Následné aktivity realizované v rámci ZP zahrnovaly jak ochranu druhu a jeho biotopu in situ, tak mnoho činností realizovaných ex situ - záchrannou kulturu (od r. 1998), záložní populaci v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (od r. 2000), testy klíčivosti a růstové experimenty (od r. 2006), experimentální kulturu (od r. 2010) i průběžně probíhající pokusy o vysazování na nové lokality a posilování současné populace výsadbou. V článku jsou shrnuty výsledky těchto dosavadních aktivit., The Long-stalked Pondweed (Potamogeton praelongus) is a critically endangered aquatic plant species in the Czech Republic, surviving at its last native site in an oxbow lake of the Orlice River in Malšova Lhota near the city of Hradec Králové. The site has been under protection as a temporarily protected area by the Stříbrný rybník pond during 1998-2017. The conservation programme for P. praelongus was approved by the Ministry of Environment in 2003, and the following in situ or ex situ activities have been implemented: monitoring of the abundance and vitality of the last population and the state of its habitat, management at the sites (including those with rescue micropopulations in the protected landscape area of Kokořínsko), ex situ rescue cultivation, analysis of the genetic variability of the micropopulations, sterile in vitro culture, seed germination tests and growth experiments. Suitable sites for outplanting in the Poorličí and Českolipsko regions have been selected as a part of the conservation programme. Norwegian and southern Swedish sites with P. praelongus populations have also been observed and compared with the Czech localities and micropopulations during expeditions., and Romana Prausová.
This study explores the biological validation of markers of acute stress in pigs subjected to transportation for slaughter. The stress markers selected for monitoring were neopterin and cortisol. Their levels in pig serum were measured for two porcine stress syndrome genotypes, NN and Nn, after a 30-min transport to a slaughterhouse. Blood samples were withdrawn before transport (control group) and immediately after the animals' arrival (experimental group). The values of neopterin and cortisol measured before the transport were 5.60±1.65 nm ol/l and 273.54±66.17 nmol/l respectively. After the transfer, the concentration of cortisol rose significantly compared to the control (355.69±85.13 nmol/l, p<0.01). Neopterin concentrations in the serum (8.25±1.60 nmol/l) were also significantly higher (p<0.01) after transportation. The elevated concentrations of both analytes were found to be independent of the genotype. These results document the stimulation of the endocrine system and the immune system that develops in animals undergoing transportation for slaughter., K. Breineková, M. Svoboda, M. Smutná, L. Vorlová., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Vodní toky v ČR jsou v posledních sto letech vystaveny intenzivnímu antropogennímu tlaku. Tyto činnosti se projevují také na populaci druhu marše pobřežní (Tetrix tuerki), který se vyskytuje se pouze na štěrkových lavicích podhorských potoků a řek. Národní přírodní památka Skalická Morávka je ideálním místem pro tento druh. Dynamika štěrkových lavic je velmi důležitá pro existenci tohoto druhu., Water flows have been under intensive anthropogenic pressure over the last 100 years. These activities also influenced populations of Tetrix tuerki, which only occurs on gravel benches of streams and rivers (dynamics of the benches are crucial for its existence). The National Natural Monument Skalická Morávka provides an ideal habitat., and Kateřina Kuřavová.
Keňská národní rezervace Masai Mara (též Maasai Mara) o rozloze 1 510 km2 se nachází ve Velké příkopové propadlině a přímo navazuje na národní park Serengeti v severní Tanzanii. Většinu jejího území pokrývají mírně zvlněné travnaté savany živené četnými srážkami v několika obdobích dešťů od listopadu do dubna. Pouze území v blízkém okolí řeky Mary a jejích přítoků jsou zalesněná. Rezervace je celosvětově proslulá mimořádně početnými migrujícími stády velkých kopytníků a jejich predátorů. V posledních desetiletích však populace některých druhů výrazně ubývají, za hlavní rizikové faktory se považuje rozšiřující se pastva skotu a nekontrolovaný rozvoj cestovního ruchu., Kenya’s Masai Mara National Reserve, covering an area of 1,510 km2, is situated in the Rift Valley with Tanzania’s Serengeti Plains running along its southern end. Most of the reserve is made up of hilly grassland, fed by plentiful rain, especially during the wet months between November and April. Only the areas near the Mara river and its tributaries are forested. The reserve is famous for its exceptional migrating populations of larger ungulates and its predators. However, the last decades have seen a considerable decrease in abundance of some species - the main causes are expanding livestock grazing and uncontrolled development of tourism., and Miloš Anděra.
Rezervaci Masai Mara proslavila především každoroční masová migrace pakoňů žíhaných (Connochaetes taurinus) a dalších kopytníků ze Serengeti (Tanzanie). Primární příčinou stěhování je střídání srážkového cyklu v rovníkové východní Africe a s tím související nabídka zelené potravy. Je ovšem obtížné určit přesný začátek či konec velkého stěhování – jde o neustále běžící cyklus, jehož jednotlivé fáze přecházejí plynule jedna v druhou. Navíc načasování migrací se rok od roku liší podle počasí i v řádu měsíců. Celá migrační trasa o délce zhruba 800 km má podobu nepravidelného oválu. Pohyb mnohatisícových až milionových stád přitahuje množství turistů z celého světa (druhé stěhování)., The Masai Mara reservation is famous for its annual mass migration of the Wildebeest (Connochaetes taurinus) and other hoofed animals from the Serengeti (Tanzania). Its primary cause is the changing precipitation cycle in equatorial east Africa, and the related supply of green food. It is difficult to determine exactly the beginning and the end of the Great Migration – it is a constantly running cycle, and its timing varies from year to year depending on weather conditions over a span of months. The entire route has a length of about 800 km. The movement of herds with hundreds of thousands to millions of animals attracts an ever-increasing number of tourists from around the world annually (the second migration)., and Miloš Anděra.