V evropském výzkumném centru pro částicovou fyziku CERN je nalezen rituálně zavražděný vědec. Do Ženevy přilétá harvardský profesor symbolog Robert Langdon, aby pomohl rozluštit záhadné znamení, které kdosi umučenému vědci vypálil na hruď, a dochází k šokujícímu zjištění: cejch je dílem iluminátů, tajného bratrstva, které podle veškerých důkazů již dávno zaniklo. Nyní se však ilumináti znovu objevili na scéně s plánem pomstít se svému odvěkému nepříteli - katolické církvi. Z CERNu současně mizí čtvrt gramu antihmoty, jejíž anihilací může dojít k výbuchu o síle pěti kilotun trinitrotoluenu a zničení všeho v okruhu více než půl kilometru... and Andrea Cejnarová.
The author, a staff member of the oldest laboratory studying holography in the Czech Republic, describes the development of the laboratory from its beginnings through to the stage of holographic interferometry and onto advanced research in holographic diffraction gratings involving spectroscopic gratings, two dimensional measuring gratings, and diffractive sweepers. In addition, diffractive optics studied during the latest period is discussed., Miroslav Miler., and Obsahuje seznam literatury
Odpověď na otázku, může-li homogenní směs uranu o přírodním izotopovém složení a grafitu dosáhnout při nějakém poměru zmíněných složek kritického stavu, zní ne. Musela by se vypustit podmínka homogenity, tj. palivo (uran) použít ve formě palivových tyčí, tak jak to udělal Enrico Fermi v případě první řízené jaderné reakce., Stanislav Daniš., and Obsahuje bibliografii
Životní dráha Jaroslava Heyrovského (1890-1967), fyzikálního chemika a dosud jediného českého laureáta vědecké Nobelovy ceny, byla v podstatě klidná, naplněná pilnou vědeckou a pedagogickou prací. Přesto se jeví některá období jeho života jako rozhodující pro jeho kariéru. Patří k nim bezesporu tříletí 1921-1923. V únoru 1922 Heyrovský objevil elektrolýzu s kapkovou rtuťovou elektrodou, později pojmenovanou polarografie. Ta se stala určující pro jeho další vědecká bádání. Je pojednáno posledních 15 měsíců život J. Heyrovského, kdy mimo jiné obdržel svůj poslední čestný doktorát., The tranquil life of Jaroslav Heyrovský (1890-1967), a physical chemist, professor of the Charles University in Prague, and currently the only Czech laureate of the scientific Nobel Prize, was in substance filled with hard-working scientific and pedagogical activities. Nevertheless, there was one period of his life, during which it became decisive for his career, namely the three years from 1921 to 1923. In February 1922 Heyrovský discovered electrolysis using a dropping mercury electrode, later named polarography, which was a defining step for his whole life and further scientific research. The last 15 months of J. Heyrovský‘s life are reviewed. During this period he received his 6th honourable doctorate. Following his death the funeral ceremony on 4th April 1967 in Prague is described in detail., Jiří Jindra., and Obsahuje seznam literatury
Ačkoliv jsou neutrina nejpočetnějšími hmotnými částicemi ve vesmíru, jejich klidovou hmotnost dosud neznáme. Mezinárodní experiment KATRIN, jehož spoluzakladateli a aktivními účastníky jsou i vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, nedávno zjistil, že půl milionu neutrin je lehčích než jeden elektron, který je druhou nejlehčí elementární částicí., Although neutrinos are the most numerous massive particles in the universe their rest mass is still not known. The international experiment KATRIN, whose co-founders and active participants are scientists from the Nuclear Physics Institute of the Czech Acad. Sci., proved recently that five hundred thousand neutrinos weight less than one electron, which is the second lightest elementary particle., and Otokar Dragoun, Drahoslav Vénos.
V osobní vzpomínce [1] na Bohuslava Hostinského, profesora Masarykovy univerzity a významného teoretického fyzika a matematika, naznačil její autor Čestmír Šimáně, mj. s odkazem na Nelsonovu práci [5], možnost, že prof. Hostinský, aniž sám byl příznivcem kvantové fyziky, mohl na základě svých vlastních výzkumů v oblasti mechanických kmitů intuitivně směovat k některým jejím výsledkům. Můžeme zjistit, zda tomu tak opravdu bylo nebo zda je to alespoň pravděpodobné? Tento příspěvek, přednesený též na semináři pořádaném letos k poctě Bohuslava Hostinského na Masarykově univerzitě v Brně [2], se pokouší najít možné souvislosti a odpovědi., Jana Musilová., and Obsahuje bibliografii
V práci vyšetrujeme vplyv rozmerov topografických čŕt v tvare valcovitého výstupku alebo valcovitej dutiny vo vodivej rovine na kapacitu, snímanú sondou rastrovacieho kapacitného mikroskopu. Rozptylové pole sondy spôsobuje, že aj značne vzdialené časti povrchu ovplyvňujú meranie. Výsledky umožňujú stanoviť minimálny priemer povrchových čŕt potrebný na zobrazenie ich výšky alebo hĺbky s prijateľnou chybou. Potrebný priemer dutín, pri ktorom sa dosahuje chyba menšia ako 10 %, je väčší ako potrebný priemer výstupkov a pri hĺbke 100 nm dosahuje až 10 μm. Aj v prípade hĺbky okolo 10 nm predstavuje asi 5 μm, resp. asi 1 μm u výstupkov rovnakej výšky. Z toho vyplýva nutnosť rekonštrukcie dát, ak sa na submikrónových štruktúrach majú pomocou netienených sond získať správne kvantitatívne hodnoty. Podstatné zlepšenie sa dá dosiahnuť s použitím tienených sond s veľmi malým priemerom ústia tienenia., Štefan Lányi., and Obsahuje seznam literatury
Shrnujeme a do širšího kontextu zasazujeme výsledky [1] dosažené při pokusech o vytvoření unikátního stavu horké husté hmoty objemovým izochorickým ohřevem hliníku, pro účely modelování systémů soustav významných při studiu astrofyzikálního a fúzního plazmatu. S použitím fokusovaného svazku rentgenového laseru s volnými elektrony LCLS (Linac Coeherent Light Source) v Menlo Parku v Kaliformii byla v tomto směru získána unikátní experimentální data., Tomáš Burian., and Obsahuje seznam literatury
Představujeme dvě teoretické úlohy z posledních šesti mezinárodních fyzikálních olympiád, jejichž společným jmenovatelem jsou velmi jednoduché modely hvězd. První úloha popisuje vznik protohvězdy. Ve druhé úloze už soutěžící odhadují různé parametry hvězdy v rovnováze., Jan Kříž, Ivo Volf, Bohumil Vybíral., and Obsahuje seznam literatury