Mikuláš Štraus is mainly known as a publisher of newspapers and leaflets after the Battle of White Mountain. The article builds on the analysis of the decorative material used by his printing workshop and provides some new conclusions concerning the illustrations of four books published by Štraus: a German translation of Hájek’s Kronika česká [Bohemian Chronicle], Barthold’s hymn-book Hymnorum sacrorum, Luython’s mass-book Liber I. missarum and the verse adaptation of an Old German legend published under the title Sumovní kronika. It identifies some illustrations as the work of the remarkable illustrator Jan Willenberg and thus indicates the wide range of motifs used by this hitherto undervalued artist., Jana Tvrzníková., Obsahuje anglické resumé., and Obsahuje bibliografické odkazy
Sborník, který vzešel z konference uspořádané v březnu 2007 v Berlíně tamním Italským kulturním institutem a Svobodnou univerzitou, je podle recenzenta příkladem různorodého a podnětného přemýšlení o historii, současnosti a perspektivách Evropské unie a integrace. Ve čtyřech problémových okruzích se příspěvky věnují společenským důsledkům politické integrace, vztahu evropské a mimoevropské migrace, působení politické integrace na konzumní společnost, sociální politiku a stát blahobytu a konečně evropské politice a jejím kulurním reprezentacím. Pro šíři témat, množství kladených otázek a rozmanitý způsob interpretace může publikace podle recenzenta posloužit jako velmi dobrý úvod do evropských studií., This volume comes out of a conference organized by the Italian Cultural Institute, Berlin, and the Freie Universität, Berlin. It is, according to the reviewer, an example of diverse and inspired ways of thinking about the past, the present, and the prospects of the European Union and integration in it. In four topic groups, the contributions discuss the social consequences of political integration, the relationship between European and non-European migration, the effect of political integration on consumer society, social policy, and the welfare state, and, lastly, European politics and its representation in the arts and sciences. Thanks to the wide range of topics, the great number of questions raised, and the varied approaches to interpretation, the publication can, the reviewer argues, serve as a very good introduction to European Studies., [autor recenze] Zdeněk Nebřenský., and Obsahuje bibliografii
a1_Studie analyzuje a hodnotí změny základních principů a priorit zahraniční kulturní politiky Spolkové republiky Německo od poválečné doby do současnosti, a to na základě komparace tří klíčových koncepčních dokumentů z let 1977, 2000 a 2011 a jejich zasazení do širšího kontextu německého politického a společenského vývoje. Hledá odpověď na otázku, co sledované změny vypovídají o celkovém vývoji německé zahraniční politiky i německé společnosti, jejího vnímání sebe sama a vyrovnávání se složitou minulostí. Výklad věnovaný jednotlivým koncepcím přitom prokládá stručný nástin a zhodnocení jejich důsledků pro vývoj česko(slovensko)-německých kulturních vztahů. Studie se inspiruje politologickými přístupy, tématu se ovšem věnuje z pohledu historika. Je možné ji zařadit k proudu, který je někdy označován jako „moderní“ nebo „nové“ politické dějiny. V provedeném rozboru autorka ukázala, že principy, jež se v západoněmecké zahraniční kulturní politice prosadily během šedesátých a sedmdesátých let (rozšířené pojetí kultury, kultura jako „nabídka pro všechny“, důraz na rovnocennou vzájemnou výměnu), byly do značné míry obsaženy ještě v koncepci z roku 2000. V posledních letech však od nich Německo do určité míry ustupuje nebo je vykládá odlišně, což velmi zřetelně odráží koncepce německé zahraniční kulturní politiky z roku 2011. Výrazně vzrostl především důraz na německé národní zájmy, čímž se německý přístup přiblížil francouzskému a britskému. Studie tak podporuje tezi o „normalizaci“ německé zahraniční politiky v jednadvacátém století., a2_Historický vývoj mezinárodních vztahů a také rostoucí vliv hospodářských zájmů na oblast zahraniční kulturní politiky zrcadlí mimo jiné i proměna regionálních priorit od jednoznačné orientace na Západ přes pozornost věnovanou transformující se střední a východní Evropě ke zvýšenému zájmu o hospodářsky se rozvíjející mimoevropské země., b1_This article analyses and assesses changes in the basic principles and priorities of the cultural diplomacy of the Federal Republic of Germany from the post-war period to the present. It does so by comparing three central documents related to general conceptions, from 1977, 2000, and 2011, and considering them into the broader context of German political and social developments. The article seeks to explain what these changes say about the overall development of German foreign policy and German society, its perceptions of itself, and coming to terms with its complicated past. The interpretation of the individual conceptions is accompanied by a brief outline and an assessment of their consequences for the development of Czech(oslovak)-German cultural relations. The article draws on approaches taken in political science, while considering the topic from the position of an historian. It can reasonably be said to be part of the trend sometimes called ‘modern’ or ‘new’ political history. In her analysis, the author seeks to demonstrate that the principles which were promoted in West German cultural diplomacy during the 1960s and 1970s (namely, an expanded conception of culture, culture as ‘something for everyone’, and emphasis on equal mutual exchange), were to a considerable extent still part of the conception of 2000. In recent years, however, Germany has somewhat retreated from them or interprets them differently, which is distinctly reflected in the conception of German cultural diplomacy from 2011. Mainly the emphasis on German national interests has increased, whereby the German approach has begun to resemble those of the French and the British. The article thus supports the thesis about the ‘normalization’ of German foreign policy in the twenty-first century., b2_The historical development of international relations and also the growing influence of economic interests on the area of cultural diplomacy are reflected in, among other things, the change in regional priorities from a straightforward orientation to the West, then to attention to central and eastern Europe in transformation, and eventually to an increased interest in economically developing non-European countries., Petra Baštová., and Obsahuje bibliografii
Studie se zabývá černým trhem v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v komparativní perspektivě. Nejprve stručně charakterizuje společenské podmínky socialistických diktatur, které existenci černého trhu podmiňovaly a v nichž se mohl úspěšně reprodukovat. Poté se snaží identifikovat, jaké společné znaky v rámci podloudného obchodování se v obou zemích vyskytovaly a jaká lokální specifika určovala jejich odlišnost. Autor svou pozornost zaměřuje hlavně na dva segmenty tehdejšího černého trhu - podloudné obchodování se zahraničním spotřebním zbožím a devizovou trestnou činnost. Přibližuje, kteří historičtí aktéři byli hybateli černého trhu a s jakým zbožím se přednostně obchodovalo. V Československu se narozdíl od východního Německa vyvinula specifická společenská vrstva takzvaných veksláků, která měla na lokálním černém trhu silné postavení a těžila z prodeje valut, tuzexových poukázek či spotřebního zboží. V Německé demokratické republice jako zprostředkovatelé při opatřování nedostatkového zboží sloužily především rodinné kontakty a známosti v sousední Spolkové republice. Přesto se i zde vytvořily organizované sítě podloudných obchodníků, mezi nimiž zaujímali výsadní postavení občané Polské lidové republiky, především díky svým možnostem poměrně volného cestování do zahraničí, a spoluutvářeli tak ráz černého trhu v NDR., This article compares and contrasts the black markets in the Czechoslovak Socialist Republic and the German Democratic Republic in the 1970s and 1980s. It first briefly discusses the social conditions of the Communist dictatorships, which determined the existence, and successful reproduction, of the black market. It then seeks to identify the common features in illegal trade in the two countries and also those specific to only one country or the other. The author focuses mainly on two sectors of the black market at that time - namely, the illegal trade in foreign consumer goods and the criminal exchange of hard currency. He discusses the figures who were the driving forces in the black market, and the commodities which they preferred to deal in. In Czechoslovakia, unlike East Germany, a special social stratum of underhand moneychangers, called veksláci, had a strong position on the local black market, and profited from the sale of hard (Western) currency, coupons to the exclusive Tuzex shops (that had scarce Western goods), and consumer goods. In East Germany, it was mainly family members, friends, and acquaintances from West Germany who served as the middlemen in obtaining scarce goods. Nevertheless, there, too, organized networks of black-marketeers were formed, in which citizens of the People’s Republic of Poland occupied a privileged position, thanks mainly to the relative ease with which Poles could travel abroad; and they too influenced the nature of the East German black market., Adam Havlík., and Obsahuje bibliografii