Hledání extrasolárních planet je poměrně mladým a velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím astronomie. Od prvního objevu roku 1995 bylo nalezeno 117 extrasolárních planet a řádově stovky hnědých trpaslíků. Současná teorie vzniku planet z protoplanetárních disků ukazuje, že vznik planet není ve vesmíru ničím výjimečným, zároveň však mnohé objevy extrasolárních planet naznačují, že tato teorie má doposud značné mezery. Planety mohou vznikat i přímou fragmentací zárodečného oblaku vlivem gravitačních nestabilit. Stručně jsou shrnuty základní poznatky o vzniku a vývoji planetárních systémů a hnědých trpaslíků, je uveden popis nejpoužívanějších detekčních metod., Jakub Rozehnal., and Obsahuje seznam literatury
Keplerův spis Astronomia nova představuje jedno z nejvýznamnějších astronomických děl všech dob. Obsahuje odvození vztahů, jimž dnes říkáme první a druhý Keplerův zákon pohybu planet. Kepler zde uplatnil nový přístup k astronomii, fyzice a vesmíru vůbec, když vyšetřoval eliptickou dráhu, po níž se Mars pohybuje kolem Slunce. Vysvětlení pohybu Marsu pojal nejen geometricky, ale využil i fyzikální magnetickou hypotézu., Kepler's Astronomia nova is one of the most important astronomical texts ever written. It contains what are known today as Kepler's first two laws of planetary motion. Kepler created a new approach to astronomy, physics of the heavens, based upon an examination of the motion of Mars, which is moving around the Sun on an elliptical path. The interpretation of the motion of Mars was not based only on geometrical demonstrations but also on a physical magnetic hypothesis., Vladimír Štefl., and Obsahuje bibliografii
V následujícím přehledu přinášíme čtenářům seznam astronomické literatury, která vyšla v letošním roce. Jde o 16 titulů, které pokrývají astronomii od klasických pozorování po nejmodernější kosmologické teorie. Pokud nechcete knihy shánět složitě v kamenných obchodech, je možné je objednávat elektronicky. Dnes funguje řada internetových obchodů, k těm spolehlivým patří například KOSMAS (www.kosmas.cz) nebo NVA (www.nv.cz), které jsou na astronomickou literaturu speciálně zaměřeny., Petr Kulhánek., and Obsahuje 16 titulů
Cílem projektu Mimosa je zjistit podrobnosti o dynamice těch umělých družic pohybujících se v těsné blízkosti Země, ve výškách od 150 do 1000 km. Praktické využití tohoto druhu umělých těles je stále častější a žádanější, především pro dálkový průzkum, telekomunikace, meteorologii, pro vojenské účely a také pro základní výzkum tvaru a vlastností zemského tělesa. Vliv vysoké atmosféry na pohyb takových těles není zanedbatelný a účinky dalších negravitačních sil, především radiačního původu - přímé záření sluneční, záření odražené od zemského povrchu, tepelné vyzařování Země jsou rovněž podstatné pro sledování (a zvláště předpovídání) dráhového pohybu a rotace družic. K tomu se řadí i vlastní infračervené vyzařování tělesa družice a elektromagnetické vlivy zemského magnetického pole na elektricky nabitou družici. Pro popis působení těchto sil na pohyb umělých družic a pro následné co nejpřesnější určení jejich polohy a dráhy je nutno získat kvalitní a časté údaje, nejlépe měřením jejich dynamického účinku akcelerometry. Proto byl navržen projekt Mimosa, který se týká umělé družice blízké Zemi, nesoucí na palubě vysoce citlivý akcelerometr. Tento přístroj byl již vyzkoušen na oběžné dráze s velmi příznivými výsledky. Družice s mikroakcelerometrem je již ve fázi předstartovní přípravy. Start se má uskutečnit pomocí rakety ROKOT z ruského kosmodromu Plesetsk, podle současných údajů německo-ruské společnosti EUROCKOT, odpovědné za realizaci startu, v dubnu roku 2003. V hlavním článku jsou popsány cíle projektu a podrobnosti. and Ladislav Sehnal.
V sobotu 27. dubna 2019 se na observatoři v Ondřejově uskutečnilo slavnostní odhalení pamětní desky na dalekohledu D65, který byl pojmenován po jeho konstruktérovi RNDr. Pavlu Mayerovi, DrSc. (1932-2018). Památeční desku odhalil ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas spolu s doc. Markem Wolfem (Astronomický ústav UK) a Dr. Jiřím Grygarem (Fyzikální ústav AV ČR). and Jana Žďárská.