Magnetické pole Země patří mezi fyzikální parametry životního prostředí, stejně jako veličiny meteorologické - teplota, tlak a vlhkost vzduchu, osvětlení, vítr, koncentrace iontů apod. Je tedy na místě uvažovat o tom, že může působit na živé organizmy včetně člověka podobně jako faktory meteorologické, zčásti též nezávisle na aktivitě sluneční. Meteorologické vlivy jsou známy od pradávna. Zkoumání vlivů geomagnetického pole je však mnohem mladšího data. Vždyť přístroje na spojité registrování intenzity geomagnetického pole byly sestrojeny teprve v 70.-80. letech 19. století, číselné vyjádření geomagnetické aktivity pomocí K-indexů se používá od roku 1932 a další metody hodnocení geomagnetické aktivity vznikly ještě později., Jaroslav Střeštík., and Obsahuje seznam literatury
Obory magnetismu hornin, paleomagnetismu a magnetismu životního prostředí jsou velmi úzce propojeny. Zatímco paleomagnetismus se zabývá vyšetřováním a analýzou remanentních parametrů zafixovaných v horninách a sedimentech jako funkce podmínek jejich vzniku a geologického času, magnetismus hornin vyšetřuje magnetické vlastnosti nositelů remanentního záznamu. Pro dosažení tohoto cíle využívá teorii pevných látek, laboratorních experimentů a numerických simulací různých fyzikálních procesů v těchto minerálech s tzv. uspořádanou magnetickou strukturou. Magnetismus hornin tvoří fyzikální základ paleomagnetismu i relativně nového oboru - magnetismu životního prostředí., Aleš Kapička, Eduard Petrovský., and Obsahuje seznam literatury
Gravimetrie jako geofyzikální metoda je založena na měření tíhového pole na zemském povrchu. K danému účelu slouží gravimetry, určující hodnotu tíhového zrychlení. Tyto přístroje mají jednoduchý princip, ale vyspělou technologii, která umožňuje registrovat tuto veličinu v řádu 10-8 m.s-2. Této hodnotě se říká mikroGal a je běžně používanou jednotkou při velmi přesných měřeních. Tíhové zrychlení na povrchu Země se pohybuje v rozmezí 978 000 000 až 983 000 000 mikroGal, zatímco mikrogravimetrický průzkum se zabývá anomáliemi 10 až 100 mikroGal. Chyba měření se pohybuje okolo 3-5 mikroGal. S ohledem na fakt, že tíhové zrychlení závisí na zeměpisné šířce (vliv zploštění a rotace Země) a nadmořské výšce (vzdálenost od těžiště Země), zavádějí se příslušné korekce. Rovněž tak je nutno redukovat data a slapové efekty Měsíce a Slunce, vliv morfologie terénu a drift přístroje, závisející na mechanických vlastnostech měřícího systému, environmentálních faktorech (teplota, atmosférický tlak), transportních podmínkách apod., Jan Mrlina., and Obsahuje seznam literatury
The Moravia territory has been the subject of geokinematic investigation within scope of several realized research projects and repeated GPS campaigns since 1992. The monitoring has been concentrated on all the Moravia region as well as on particular areas of interest concerning the eventual possible geodynamic changes (Králický Sněžník Massif, Diendorf-Čebín Tectonic Zone (DCTZ) and others). At present time all the territory is covered by several tenths of permanent and epoch GNSS stations. Long observation time series at permanent stations alone are not sufficient for delivering the regional velocity field of sufficient density. On the other hand, epoch stations are more densely spread but periods of repeated observations are less frequent and often the data processing is not homogeneous. In the paper the preliminary kinematic model is briefly described which gives for the first time the general view of movement tendencies at the region of Moravia. On base of long-term monitoring it shows that the Southern Moravia region is more active then it was supposed., Lubomil Pospíšil, Otakar Švábenský and Josef Weigel., and Obsahuje bibliografii
RNDr. Aleš Špičák, CSc. (*1955), vedoucí oddělení tektoniky a geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., v r. 2014 získal cenu předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu (viz Živa 2014, 6: CL). Při této příležitosti bychom chtěli dát čtenářům Živy možnost nahlédnout i mimo obor biologie - formou rozhovoru a navazujícího článku přiblížit témata, kterými se zabývá. A. Špičák je naším předním odborníkem na zemětřesení v seismicky aktivních oblastech, zkoumá také souvislosti sopečné a zemětřesné činnosti. Vystudoval užitou geofyziku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, od r. 1986 je vědeckým pracovníkem GFÚ AV ČR, v letech 1998-2007 zde působil jako ředitel. Kromě organizování přednášek i dalších akcí pro veřejnost bývá hostem rozhlasových a televizních zpravodajství při výskytu zemětřesení a sopečných erupcí. and Jana Šrotová, Andrej Funk, Lucie Krouzová.
Před necelým půl rokem - 1. listopadu 2005 - vzpomněli přírodovědci na celém světě dvěstěpadesátého výročí nejsilnějšího evropského, tzv. velkého Lisabonského zemětřesení, při kterém na Iberském poloostrově zahynuly desítky tisíc lidí. V těchto dnech si připomínáme sté výročí jiné seismické katastrofy - nejničivější v historii celé Severní Ameriky -, zemětřesení, které dne 18. dubna 1906 devastovalo nejen město San Francisco v Kalifornii, ale i další sídliště v rozsáhlé přilehlé oblasti. and Jan T. Kozák.
Mezinárodní seismické experimenty uskutečněné v posledních letech ve střední Evropě studují stavbu zemské kůry a svrchního pláště pod touto oblastí. Pro studium hlubinné stavby se využívá seismická refrakční metoda, kdy se registrují seismické vlny generované odpaly a následně je zjišťována rychlost šíření vln v horninovém prostředí. Tyto údaje umožňují zpřesnit naše znalosti o vlastnostech svrchních partií litosféry do hloubek 50-60 km., Pavla Hrubcová, Miroslav Novotný, Bohuslav Růžek, Aleš Špičák., and Obsahuje seznam literatury