Bosnia’s seismotectonics seems to follow the Mediterranean marine regime. Earthquakes occur mostly in the outer Dinaric Alps (southern Bosnia), while the strongest earthquakes occur within the Sarajevo Fault system in southern and northwestern Bosnia. In addition to active tectonics being strong, crustal earthquakes occur often as well. Due to Bosnia’s rich hydrogeology, crustal loading such as by snow and rain, or reservoir inundation, represents the most important secondary seismogenic source in the region. Despite its exquisite and active geomorphology no comprehensive and reliable geodynamical studies exist on the region. Seismic sensors coverage is extremely poor also. One centenary analogue, and a few recently installed digital seismometers are insufficient for a region that exhibits mild-to-high seismic activity. Significant investments are needed in order for GPS, seismic and other sensor-instrumented networks to be put in place or enhanced. Technical personnel needs to be educated to enable support provide for studies that are done within broader scientific activities. Such efforts that presently seek to include Bosnia under their scope are ESF-COST Action 625, NATO Stability Pact DPPI program, and EUREF/CERGOP geophysics projects., Mensur Omerbashich and Galiba Sijarić., and Obsahuje bibliografii
Among the programmes aimed at developing a standard model for properties and state of the Earth’s crystalline crust, those dealing with drilling the Kola (SG-3), Ural (SG-4) and German (KTB) superdeep boreholes yielded the most interesting results. No marked depth dependence of rock volume density and seismic wave velocities was observed in the sections of SG-3 and SG-4. A new result of the investigations is the discovery of strongly anisotropic rocks in the SG-3, SG-4 and KTB sections. In the massifs of the Kola and German superdeep boreholes such rocks constitute the majority of the drilled sections. The presence of the velocity anisotropy as well as the complex structure of the rocks composing crystalline metamorphosed sequences greatly hamper the interpretation of the results obtained from the seismic survey conducted at the surface., Felix F. Gobratsevich., and Obsahuje bibliografii
Zemětřesení - jeden z nejmocnějších projevů planety Země, který pozorujeme na jejím povrchu, je většinou způsobeno křehkým porušením (praskáním, trháním) horninového masivu podél existujících zlomů v důsledku tektonického napětí v zemské kůře a ve svrchním plášti. Náhlé prasknutí horniny budí rychlé pohyby v ohnisku zemětřesení, které se dále šíří formou seismických vln do celého zemského tělesa. Vysoké tlaky panující v nitru nepřejí vzniku dutin, nýbrž upřednostňují střižný (smykový) skluz podél zlomové plochy. Vystupuje-li zlom na povrch, můžeme střižné posuvy horninových bloků přímo pozorovat (obr. 1). Z fyzikálního hlediska je zemětřesení komplikovaný nelineární proces křehkého porušení materiálu a v určité omezené oblasti (na zlomech v délce od několika metrů až do stovek kilometrů), odehrávající se v poměrně krátkém časovém úseku (od milisekund do desítek sekund). Velikost skluzu mezi sousedními bloky činí od několika milimetrů až po několik metrů. Čím je skluz rychlejší, tím intenzivněji vyzařuje seismické vlny. U některých zemětřesení se však uplatní i nesmyková složka deformace, a právě těm se v článku věnujeme., Jan Šílený, Václav Vavryčuk, Jiří Zahradník., and Obsahuje seznam literatury
Elastická anizotropie hornin je důležitý geofyzikální parametr, který využíváme ke klasifikaci hornin při petrofyzikálních studiích, pro interpretaci seismických a karotážních měření a pro studium kůry a svrchního pláště Země., Tomáš Lokajíček, Zdeněk Pros, Karel Klíma., and Obsahuje seznam literatury
We apply a traditional method of surface wave tomography as a new approach to investigate the uppermost crust velocities in the Western Bohemia region (Czech Republic). It enables us to look for velocity distribution in a small scale of tens of kilometers. We measure Rayleigh wave group velocity dispersion curves in a period range 0.25 - 2.0 s along paths crossing the region of interest. We use modified multiple-filtering method for frequency-time analysis. We compute 2-D tomography maps of group velocity distribution in the region for eight selected periods using the standard methods and programs described in literature. We discuss the velocity distribution with respect to results of former study by Nehybka and Skácelová (1997). We present a set of local dispersion curves which may be further inverted to obtain a 3-D shear wave velocity image of the area., Petr Kolínský and Johana Brokešová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Zatímco vlastni svrchní zemské kůry je možné přímo sledovat pomocí geologické průzkumu, její hlubší části a celý zemský plášť jsou zatím pro přímé pozorování nedosažitelné a mnoho informací o jejich složení a struktuře je odvozováno z refrakčních, reflexních a tomografických seismických měření. Pro interpretaci litologie, mineralogie a struktury hlubších částí Země ze seismických dat je vhodné použít údaje získané laboratorním studiem hornin tektonicky vyzdvižených z hlubších částí litosféry během starších horotvorných pochodů. Tyto horniny se v současnosti nacházejí na zemském povrchu, a tudíž jsou dosažitelné pro laboratorní výzkum jejich petrofyzikálních vlastností., Petr Špaček, Stanislav Ulrich, Lenka Baratoux, Matěj Machek., and Obsahuje seznam literatury
Západní část Českého masivu se z hlediska recentní geodynamiky a geologické stavby řadí mezi unikátní přírodní laboratoře v Evropě. Zdejší opakující se zemětřesné roje a hojný výskyt minerálních pramenů s vysokou produkcí CO2 magmatického původu jsou předmětem trvalého zájmu geofyziků. Studium seismické aktivity za posledních 20 let ukázalo, že ohniska se zde vyskytují v několika oblastech v hloubkách od 6 do 25 km pod povrchem. Nejaktivnější je oblast Nového Kostela, kde se ohniska řadí podél plochy severojižního směru strmě ukloněné směrem na západ. Detailní analýza ohniskových mechanismů a časoprostorových vztahů mezi zemětřeseními v této oblasti ukazuje na vysoký pórový tlak v hornině a možnou aktivitu stlačené kapaliny při vzniku a vývoji rojové aktivity. Geodynamické procesy jsou zde také indikovány na základě přesných geodetických a gravimetrických měření., Josef Horálek, Tomáš Fischer, Jan Mrlina, Alena Boušková., and Obsahuje seznam literatury
Zemětřesení je krátkodobý převážně zlomový proces, při kterém se do zemského tělesa vyzařují pulzní, tj. širokopásmové rozruchy. Elastické vlny jsou při svém šíření vertikálně i horizontálně nehomogenní Zemí odráženy, lámány, rozptylovány a tlumeny. Na zemském povrchu tak registrujeme komplikované vlnové obrazy složené z mnoha fází, jejichž dominantní frekvence se v závislosti na rozměrech a dynamice ohniskového procesu a na vzdálenosti od něho pohybují od desítek Hz (prostorové vlny lokálních mikrozemětřesení) až po stovky sekund (povrchové vlny silných regionálních a globálních zemětřesení). Amplitudy seismických vln, vyjádřené v jednotkách zrychlení půdy, sahají od desítek nm/s2 (povrchové vlny slabých vzdálených seismických jevů) až po hodnoty zemského tíhového zrychlení (prostorové vlny velmi silných blízkých zemětřesení). Na jediném místě se tak seismické signály, pomocí nichž seismologové studují procesy v ohnisku zemětřesení a stavbu zemského tělesa [1], mohou lišit frekvenčně o více než čtyři dekády a amplitudově až o 180 dB (109:1). Zaznamenat věrně tak obrovský rozsah pohybů půdy a frekvencí vyžaduje moderní technické prostředky - širokopásmové seismometrické systémy s velkým dynamickým rozsahem a digitální registrační zařízení. Za posledních dvacet let došlo k prudkému rozvoji počítačové i měřící techniky. Cílem tohoto článku je nastínit současný stav registrace zemětřesení moderními seismickými stanicemi., Jan Zedník, Axel Plešinger, Jana Pazdírková., and Obsahuje seznam literatury