Shown an approach to the calculation of anisotropic plates numerically-analytical boundary elements method. The two-dimensional problem is reduced to one-dimensional by variation method Kantorovich-Vlasov. To select a function of the transverse distribution of deflecitons are encouraged to use one of two methods - dynamic or static. Application of numerical and analytical boundary element method allows a single approach to obtain the solution of basic differential equation of bending of anisotropic plate with any boundary conditions and without any restrictions on the nature of the application of the external load. and Obsahuje seznam literatury
The neurotransmitter serotonin has been critically implicated in the pathogenesis of several mental disorders. The serotonin transporter (5-HTT) is a key regulator of serotonergic neurotransmission and its genetic variability is associated with increased risk of psychopathology. One well known polymorphic locus in the 5-HTT gene affecting its expression is a tandem repeat in the promoter region (5-HTTLPR). It has been reported that 5-HTT is functionally coupled with the neuronal nitric oxide synthase (NOS1 or nNOS), an enzyme catalyzing the production of nitric oxide (NO). We have previously demonstrated that a tandem repeat polymorphism in the promoter of NOS1 exon 1f (Ex1f-VNTR) is associated with sensorimotor gating, a marker of inhibitory processing and a well-established endophenotype of several neuropsychiatric disorders. Here we investigated the combined genetic effects of NOS1 Ex1f-VNTR and 5-HTTLPR on sensorimotor gating, measured by prepulse inhibition (PPI) of the acoustic startle reflex, in 164 healthy adults. We found no evidence for the interaction between NOS1 Ex1f-VNTR and 5-HTTLPR on PPI. PPI was associated with NOS1 Ex1f-VNTR, but not 5-HTTLPR. Our data suggest that while NOS1 plays a role in sensorimotor gating, the nitrergic pathway of gating regulation does not involve the action of 5-HTT.
The purpose of this study was to determine if there is flowmediated vasodilation of the femoral artery in response to progressive increases in flow within a physiological range observed in the in vivo experiments. Femoral artery blood flow was determined in conscious rabbits (n=5) using chronically implanted flowprobes. Resting blood flow was 8.3±0.6 ml/min and increased to 39.9±5.4 ml/min during high intensity exercise. Femoral arteries (n=12, 1705±43 μm outer diameter) harvested from a separate group of rabbits were mounted on cannulas and diameter was continuously monitored by video system. Functional integrity of the endothelium was tested with acetylcholine. The arteries were set at a transmural pressure of 100 mm Hg and preconstricted with phenylephrine to 73±3 % of initial diameter. Using a roller pump with pressure held constant, the arteries were perfused intraluminally with warmed, oxygenated Krebs' solution (pH=7.4) over a physiological range of flows up to 35 ml/min. As flow increased from 5 ml/min to 35 ml/min, diameter decreased significantly (p<0.05) from 1285±58 μm to 1100±49 μm. Thus, in vessels with a functional endothelium, increasing intraluminal flow over a physiological range of flows produced constriction, not dilation. Based on these results, it seems unlikely that flow-mediated vasodilation in the rabbit femoral artery contributes to exercise hyperemia., P. S. Clifford ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Tíhové pole Země je složeno z gravitačního pole zemského tělesa a pole odstředivé síly zemské rotace [1]. Předmětem gravimetrických měření jsou tíhové zrychlení a gradienty tíhového zrychlení. Tíhové zrychlení je měřeno relativními a absolutními gravimetry, Relativními gravimetry se měří rozdíly tíhového zrychlení v prostoru a v čase, zatímco pomocí absolutních gravimetrů se měří plná hodnota tíhového zrychlení s přesností až 10-9 g. První přesná absolutní tíhová měření lze datovat od první poloviny 19. století, kdy bylo tíhové zrychlení určováno pomocí kyvadlových přístrojů s přesností okolo 100 μm s-2. Tyto metody, využívající vztahu mezi dobou kyvu kyvadla o známé délce a tíhového zrychlení, byly používány až do 60tých let 20. století s maximální dosaženou přesností 3 μm s-2. Nástup přesného určování tíhového zrychlení z měření délky a času při pohybu tělesa ve vakuu (tzv. balistické metody) lze datovat od 50tých let 20. století. Již pomocí prvních přístrojů tohoto typu bylo dosahováno přesnosti 10 μm s-2. Vývoj přesných absolutních balistických gravimetrů (nejdříve pouze laboratorních a pak i přenosných) probíhal zejména ve Francii, USA, SSSR, Japonsku a Itálii. Nejpřesnějšími absolutními balistickými gravimetry jsou v současnosti gravimetry FG5, které jsou výsledkem téměř 40 let výzkumu započatého prof. Fallerem z University of Colorado [2] a které jsou vyráběny firmou Micro-g Solutions. Přesnost gravimetrů FG5 je 10-20 nm s-2 [3], což znamená, že během padesátiletého vývoje absolutních balistických gravimetrů došlo ke zvýšení přesnosti v určení tíhového zrychlení o tři řády., Jakub Kostelecký, Vojtěch Pálinkáš., and Obsahuje seznam literatury