Number of results to display per page
Search Results
12. Evangelická láska: Bůh, člověk a ctnostné mravy mezi tradicí a osvícenstvím
- Creator:
- Bolom, Sixtus
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- osvícenství, protestantismus, etika, emoce, enlightenment, Protestantism, ethics, emotions, 8, and 94(437)
- Language:
- Czech and English
- Description:
- This paper considers various approaches to love and morality in Protestant society in the late 18th century, as illustrated in Czechlanguage religious and educational literature (Korunka, aneb Wjnek Pannenský wssechněm pobožným a sslechetným Pannám toho Gazyku užjwagjcým, Litomyšl 1784; Kazatel Domovnj, Brno 1783). Our focus is on divine love, man’s love of God, marital love, parental and filial love, and definitions of immorality. We also examine some contemporary reactions to religious and educational writings in the memoirs of one of their readers, the rural preacher and Bible scholar Tomáš Juren (1750-1829), as well as the differences between the Christian confessions in their attitude to the emotions., Sixtus Bolom-Kotari., and Obsahuje bibliografické odkazy
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
13. Filosofická a psychologická východiska studia morálního usuzování
- Creator:
- Krámský, David and Marek Preiss
- Format:
- Type:
- article, články, model:article, and TEXT
- Subject:
- Psychologie, morálka, etika, morality, ethics, morální usuzování, norma, povinnost, moral judgment, morals, norm, duty, 17, and 159.9
- Language:
- Czech
- Description:
- Práce shrnuje vybrané současné postoje ke studiu morálního usuzování. Studie uvádí určitá klíčová filosofická východiska morálního usuzování do souvislosti s některými psychologickými koncepcemi, a to tak, že kriticky polemizuje s filosofickými východisky (Kant, Mill, Bentham, Rawl, Arendtová aj.), která tyto psychologické studie výslovně tematicky či la- tentně předpokládají. Práce podporuje měření morálního usuzování a pokusy o vypracování metod, které se touto oblastí zabývají. Doporučuje domácí validizační studie současných často užívaných nástrojů na měření morálního usuzování, především Defining Issues Test a Moral Judgment Test., This paper summarizes selected current attitudes towards the study of moral reasoning. The study refers certain key philosophical bases of moral reasoning in connection/regard to psychological concepts. The authors critically challenge the philosophical background (Kant, Mill, Bentham, Rawls, Arendt, etc.) that is either specifically expressed or covertly assumed. The study argues for the measurement of moral reasoning and methodological approaches concerning this research area. The authors recommend conducting a validation study of frequently used methods for measuring moral reasoning, especially Defining Issues Test and the Moral Judgment Test., David Krámský, Marek Preiss., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
14. Foucaultovo umění vidět
- Creator:
- John Rajchman
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Foucault, Michel, 1926-1984, vizuální kultura, moc, etika, prostor (filozofie), visual culture, power (social sciences), ethics, seeing, 1, and 316.7
- Language:
- Czech
- Description:
- Art of seeing, John Rajchman argues in his essay, was in the center of Michel Foucault’s critical attention as well as practice. Foucault himself was a visual thinker and writer. More importantly, however, the ways in which historically changing vision determines not only what is seen, but what can be seen, are one of his major concerns. Rupture with self-evidences is then the first step one must take to make the invisible - yet not hidden - power visible. The invisibility of power, seen as the invisible light that makes other things visible, is what makes it tolerable. Knowledge and the practice of knowing themselves are constructed by the technology of the visual, such as the different types of spaces that bring about specific visibility. In Foucault’s histories, the prison or the clinic are such spaces that have visualized criminality, sexuality or madness in particular manner. However, problematization of these things needs to go beyond new ways of looking at them and has to question their entire field of vision. This implies that Foucauldian ethics is less concerned with what we do about things themselves, instead, it rather asks how we see them in the first place and how can they be seen differently. It thus requires not to look within us, on the contrary, we should look out, from outside of ourselves., John Rajchman., and Obsahuje bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
15. Hodnoty a vysvětlení
- Creator:
- Tomeček, Marek
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- ethics, explanation, judgment, pragmatics, semantics, value, etika, vysvětlení, úsudek, pragmatika, sémantika, and hodnota
- Language:
- Slovak
- Description:
- The article analyses the terms ''value'' and ''explanation'' as used in ethical studies, offers a critique of this usage and an alternative, pragmatically oriented semantics of ethical terms, based on the illocutionary act of judging. The term ''value'' is supposed to describe a super-predicate common to both ethical and aesthetical value judgments. However, the traditional over-reliance on the copulative predication and the idea that language describes reality lead to a one-sided view of ethical terms, and a construction of sentences like ''The intentional torturing of little children is morally wrong'', whose pragmatic function, and consequently meaning, is very unclear. If, on the other hand, we take as our paradigm the act of judging (in the literal sense of a judge presiding over a case) we will be able to sketch a new, lighter ethics which, admittedly, falls short of the traditional demands placed on this discipline, but whose semantics is closer to the actual words used in expressing approval and disapproval., Článek analyzuje pojmy ,,hodnota'' a ,,vysvětlení'' používané v etických studiích, nabízí kritiku tohoto užití a alternativní, pragmaticky orientovanou sémantiku etických pojmů, založenou na iluminačním aktu soudnictví. Termín ,,hodnota'' má popisovat super-predikát společný jak pro etické, tak pro estetické hodnoty. Avšak tradiční přehnané spoléhání se na kopulační predikci a myšlenka, že jazyk popisuje realitu, vede k jednostrannému pohledu na etické pojmy a konstrukci vět jako ,,úmyslné mučení malých dětí je morálně špatné'', jehož pragmatická funkce a tudíž význam, je velmi nejasný. Pokud na druhou stranu vezmeme jako naše paradigma akt posuzování (v doslovném smyslu soudce předsedajícího případu), budeme schopni načrtnout novou, lehčí etiku,což, uznávám, nenaplňuje tradiční požadavky kladené na této disciplíny, ale jejichž sémantika je blíž ke skutečné slova používaná v projeví souhlas a nesouhlas., and Marek Tomeček
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
16. Justice as fetish: Marx, Pashukanis, and the form of justice
- Creator:
- Swain, Dan
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Marx, Pashukanis, Rawls, theories of justice, Soviet jurisprudence, ethics, and commodity fetishism
- Language:
- Czech
- Description:
- Th is article considers the relevance of the ideas of Soviet jurist Evgeny Pashukanis for debates about the relationship between Marxism and justice. In particular, it employs these ideas as a criticism of those who seek to supplement Marx’s critique of capitalism with liberal theories of justice, paradigmatically those of John Rawls. Pashukanis’s analysis of the legal form as a kind of fetish, arising on the basis of capitalist relations of production, opens up the possibility of a similar criticism of theories of justice. Th is involves more than just the familiar critique that such theories are ideological; Pashukanis suggests an approach that recognises the practical eff ectiveness of theories of justice while also recognising their limits from the perspective of radical critique. Th is new approach allows for a better understanding of how theories of justice might form part of radical theory and practice today.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
17. K Lévinasově pojmu "il y a", aneb cesta od hrůzy k etice
- Creator:
- Vaškovic, Petr
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Emmanuel Lévinas, Martin Heidegger, etika, existenciální fenomenologie, ontologie, ono je, il y a, nálada, afektivita, hrůza, úzkost, Emmanuel Levinas, ethics, existential phenomenology, ontology, il y a (there is), mood, affectivity, horror, anxiety, éthique, phénoménologie existentielle, ambiance, affectivité, horreur, and angoisse
- Language:
- Czech
- Description:
- Článek se pokouší v Lévinasově rané filosofii odhalit náznaky, v pozdní tvorbě již plně rozvinuté, etické koncepce bytí-pro-druhého. První texty, jež jsou stále do značné míry formované Heideggerovou fundamentální ontologií, staví do popředí fenomén neosobního bytí – ono je [il y a]. Ukážeme, že mimo čistě ontologický záběr můžeme v Lévinasově postulaci pojmu identifikovat intence jednak existenciální, jednak etické. Nálada hrůzy, vyvěrající ze zkušenosti subjektu s il y a, totiž vrhá individuální vědomí v existenciální otřes, jenž zpřístupňuje možnost etického obratu. Toto existenciálně-etické prizma v první řadě utváří ucelený narativ, spojující Lévinasovy rané ontologické úvahy s etickou koncepcí rozvinutou v pozdní tvorbě, zadruhé pak poukazuje na význačnou formativní funkci nálad v existenciální fenomenologii. Především nálada hrůzy se ukazuje jako způsob, jak negativně fundovat i motivovat etické smýšlení., The article attempts to discover, in Levinas’ early philosophy, the first indications of what by his later writings would become a fully developed, ethical conception of being-for-the other. The first texts, which were in large measure shaped by Heidegger’s fundamental ontology, place the phenomenon of impersonal being – il y a (there is) – into the forefront. We show that, besides a purely ontological view, we can in Levinas’ postulation of the concept identify intentions that are both existential and ethical. The mood of horror, resulting from the subject’s experience with il y a, throws individual consciousness into an existential upheaval, opening up the possibility for an ethical turn. This existential-ethical prism forms, first of all, a comprehensive narrative, combining Levinas’ early ontological thinking with the ethical concept that he developed in his late work and, secondly, points to a significant formative function of moods in existential phenomenology. Above all, the mood of horror is showing itself to be a way to negatively serve and motivate ethical attitudes., and Notre étude essaye découvrir des signes du concept éthique de l’être pour autrui contenus déjà dans la première philosophie de Lévinas mais pleinement développés ultérieurement. Les textes premiers, influencés considérablement par l’ontologie fondamentale de Heidegger, mettent en avance le phénomène de l’être impersonnel – il y a. Nous allons montrer qu’en dehors de prise proprement ontologique dans la formulation première de ce concept par Lévinas on peut y identifier les intentions à la fois existentielles et éthiques. L’ambiance de l’horreur provenant de l’expérience du sujet avec il y a ébranle existentiellement la conscience individuelle en l’ouvrant à la Kehre éthique. Ce regard éthico-existentiel formule en premier lieu un récit complet liant les premières réflexions ontologiques de Lévinas à un concept éthique développé dans son travail ultérieur, il attire attention ensuite à l’importante fonction formative des ambiances dans la phénoménologie existentielle. C’est en effet surtout l’ambiance de l’horreur qui se révèle en tant que moyen permettant une fondation et motivation négatives de la réflexion éthique.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
18. Lovci hlav: teritorialita, vnitrodruhová konkurence a predační chování v etnologii a antropologii
- Creator:
- Soukup, Martin
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- field research, ethics, controversy, and anthropology
- Language:
- Czech
- Description:
- The study focuses on theoretical analysis of selected controversies on social and cultural anthropology with a special attention to the habitual practice in the organization of field research In his study, the author relies on selected ethnological concepts and submits a thesis that intraspecific competition and territorial and predatory behaviour of researchers can become a source of controversies within the discipline. In the conclusion, the author compares anthropologists and ethnologists to headhunters who - at the “initiative ritual” of field research - acquire the reputation of those by whom they carried out ihe field research.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
19. Mezi nadějí a zoufalstvím: K počátkům profesní etiky advokátů v českých zemích
- Creator:
- Štachová, Naďa
- Type:
- article, model:article, and TEXT
- Subject:
- ethics, Czech lands, Middle Ages, law, advokáti, etika, české země, středověk, and právo
- Language:
- Czech
- Description:
- Ústředním tématem příspěvku je otázka, jak z pozic právní historie nahlížet etické dějiny advokátského stavu. Prameny z církevního i světského prostředí, které svědčí o činnosti advokátů, lze rozdělit na dvě skupiny. První akcentuje ideál mravnosti a spravedlnosti. Druhá registruje stížnosti vůči advokátům, kteří jsou podrobeni ostré kritice, v podstatě od chvíle, kdy se pravidelně objevují na soudním fóru. Vnímat negativní zmínky o advokátech, které jasně převažují, doslovně, by ovšem znamenalo číst jejich poselství jednostranně. Za kritikou zkažených advokátů lze tušit jasné povědomí o ideálu mravnosti, který ztělesňuje sv. Ivo. and The crucial question of this paper is how to deal with ethics of advocates from the perspective of history of law. Sources of ecclesiastical and secular environment, which demonstrate the activities of advocates, can be divided into two groups. The first emphasizes the ideal of morality and justice. The other registers complaints against advocates who are faced with severe criticism, basically from the moment they appear regularly in the judicial forum. To perceive the negative comments about advocates, which surely outweigh to positive ones, would mean to read their message unilaterally. Behind the critique of corrupt advocates, one can sense a clear awareness of the ideal of morality, which embodies St. Ives
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
20. Morálka jako věda?
- Creator:
- Jakub Jirsa
- Format:
- Type:
- article, články, model:article, and TEXT
- Subject:
- Filozofie, Harris, Sam, 1967-, filozofie, etika, neurovědy, utilitarismus, naturalismus (filozofie), philosophy, ethics, neurosciences, utilitarianism, naturalism (philosophy), 5, and 101
- Language:
- Czech
- Description:
- Sam Harris ve své knize The Moral Landscape: How Science Can Determine Human Values (2010) tvrdí, že otázka morálních hodnot není ničím jiným než otázkou po blahu vědomých bytostí. Ve svém výkladu si Harris klade tři úkoly: etablovat etiku jakožto plně racionální a ideálně vědeckou disciplínu, posílit a obhájit naturalismus a ustanovit smysluplnost lidského života na nenáboženské bázi. Harrisova kniha se setkala s odmítnutím v odborných recenzích, avšak ne všechny kritiky jsou oprávněné a skutečný problém s Harrisovým přístupem podle mne leží jinde, než se kritici domnívají. Existují nejméně tři důvody, proč odmítnout Harrisovu koncepci morálky jakožto vědy. Prvním je konfuzní pojetí vědy, se kterým souvisí absence čehokoli vědeckého v Harrisově popisu etických problémů či jejich řešení. Druhý důvod je nekoherentní postup při výkladu původu hodnot. A konečně posledním důvodem k odmítnutí Harrisovy vize je podoba života, kterou nám nabízí jakožto výsledek přijetí etiky založené na vědě., Sam Harris in his book The Moral Landscape: How Science Can Determine Human Values (2010) argues that the question of moral values is none other than the question of the happiness of conscious beings. In his account Harris sets himself three tasks: to establish ethics as a fully rational and purely scientific discipline, to reinforce and defend naturalism, and to rest the meaning of human life on a non-religious grounding. Harris’ book has met with a negative reaction in journal reviews, but not all the criticisms are justified and the real problem with Harris’ approach, in my view, is different to what his critics suppose. There are at least three reasons why we should reject Harris’ conception of morality as a science. The first is his confused conception of science which brings with it the absence of any scientific (on Harris’ understanding) ethical problems and of their solution. The second reason is an incoherent approach in his account of the origin of values. And finally, the last reason for rejecting Harris’ vision is the form of life which he offers us as the result of accepting ethics founded on science., Jakub Jirsa., and Obsahuje seznam literatury
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
- « Previous
- Next »
- 1
- 2
- 3