Dva na stejném místě náhodně objevené bronzové artefakty (hrot, botka) jsou reliktem celého kopí, které bylo původně úmyslně zaraženo hrotem do země. Hrot představuje vzácný typ s úzkým, ostře nasazeným listem s ricassem. Je datován do staršího stupně doby popelnicových polí a na Moravě představuje import jižní provenience. Obdobné prvkové složení se zvýšeným obsahem cínu u obou artefaktů svědčí o společném technologickém i geografickém původu. Podle tvaru hrotu a ricassa bylo toto kopí určené pro kontaktní boj a používané – podobně jako meč – k bodání i sekání. Kopí se nalezlo v úžlabině poblíž skalní stěny na jižní hranici krasové oblasti a 5–7 km severně od sídelního území kultury středodunajských popelnicových polí. Jeho zaražení do země lze proto chápat nejspíše jako symbolickou součást rituálního aktu na okraji neosídleného krasového území, svým způsobem mystického a transcendentního prostoru. and Two bronze artefacts (head, butt), discovered randomly in the same location, come from a whole spear that was originally intentionally thrust by the point into the ground. The head is a rare type with a slender, sharply set blade with a ricasso; it is dated to the early stage of the Urnfield period and represents an import of southern provenance in Moravia. The similar elemental compound with a higher content of tin in both artefacts testifies to a common technological and geographic origin. Based on the shape of the head and the ricasso, the spear was intended for contact battle and was used, similar to a sword, for both thrusting and chopping. The spear was found in a terrain depression near a rock wall at the southern border of a karst territory, 5–7 km north of a settlement area of the Middle-Danube Urnfield culture. The thrusting of the spear into the ground can therefore probably be interpreted as a symbolic part of a ritual at the outskirts of the unoccupied karst territory which, in a sense, is a mystical and transcendental space.
U Městečka Trnávky (okr. Svitavy, Pardubický kraj) došlo v rámci detektorové prospekce k nálezu a zdokumentování dvou depotů bronzové industrie. Depot č. 1 obsahoval dvě sekery s tulejí a osm srpů, depot č. 2 obsahoval dva kruhové šperky. Jako místo depozitního jednání byla člověkem v pozdní době bronzové vybrána nápadná vyvýšenina tvořená zvětralým skalním výchozem situovaná na výrazné krajinné dominantě. and Two hoards of bronze industry were discovered during a metal detector survey and documented near Městečko Trnávka (Svitavy district, Pardubice region). Hoard 1 contained two axes with a socket and eight sickles, whereas hoard 2 contained two ring ornaments. A conspicuous high point composed of a weathered rocky outcrop situated on a prominent landmark was chosen as the deposition site by Late Bronze Age man.
Práce se zabývá nedávným nálezem depotu zlomkových bronzů z k. ú. Kostelec na Hané, okr. Prostějov, čítajícím celkem 28 položek o úhrnné hmotnosti 3,214 kg. Vedle podrobné prezentace získaného souboru se dotýká též otázek jeho chronologické a kulturní příslušnosti, a to spolu s pokusem o nastínění konkrétnějšího vztahu k soudobému osídlení blízkého okolí místa nálezu i regionu Prostějovska samotného, což autory vede až k vlastní interpretaci vzniku této, v kulturním prostředí lužických popelnicových polí značně specifické, archeologické památky. and The work addresses a recently discovered hoard of fragments of bronze artefacts in Kostelec na Hané, in the Prostějov district, from the period of the Lusatian Urnfield culture. The hoard contained twenty-eight items with a total weight of 3.214 kg. In addition to a presentation of the acquired assemblage, the work also deals with its chronological and cultural affiliation and attempts to outline the relationship between the artefacts and contemporary settlement around the find site and the broader Prostějov region.
Kovový depot objevený v r. 2013 při detektorovém průzkumu na západním svahu skalnatého hřebene geomorfologického okrsku Babí lom na katastru Svinošic (okr. Blansko) obsahuje šest sekerek s tulejkou, dva hroty kopí a polovinu slitku mědi. Podle sekerek a neobvyklého hrotu kopí s otvory v listu cizí provenience je nález datován do pozdního stupně doby popelnicových polí. Depot je výjimečný jak dokumentací jeho původního, záměrného uspořádání, tak topografickou situací ve vztahu k vodnímu toku, krajinné dominantně Babího lomu a předpokládané původní komunikaci. Analýza zakonzervovaných rostlinných zbytků s využitím radiokarbonového datování přispěla k rekonstrukci způsobu uložení a lokálního vegetačního spektra. Sídelně-topografická analýza prokázala korelace se soudobým osídlením regionu, ve kterém se i díky novému nálezu nachází jedna z depozitních makrokumulací na Moravě. and The metal hoard discovered in 2013 during a metal detector survey on the western slope of the rocky Babí lom ridge near Svinošice village (Blansko district) contains six socketed axes, two spearheads and half of an ingot of nearly pure copper. Based on the axes and the unusual point of the spearhead with openings in the blade of foreign origin, the find is dated to the final stage of the Urnfield period. The hoard is remarkable both for the documentation of its original intentional arrangement and for the topographical situation in connection with a watercourse, the dominant landscape feature of the Babí lom ridge and assumed original road. An analysis of preserved plant remnants also contributed in conjunction with radiocarbon dating to the reconstruction of the way the hoard was deposited and the local vegetation spectrum. The settlement- topographic analysis showed a correlation with the period settlement of the region, where, thanks also to the new find, one of the deposition macro-accumulations in Moravia is located.
Příspěvek zpřesňuje a rozšiřuje informace o stravě pěti dospělých mužů z kumulace lidských ostatků K7/90 velatické fáze kultury středodunajských popelnicových polí v lokalitě Cezavy u Blučiny. Vzhledem ke špatné zachovalosti kosterního materiálu byla získána izotopová data od čtyř z pěti jedinců a ze čtyř vzorků fauny. Původní výsledky izotopové analýzy publikované v roce 2012 naznačovaly významnou roli živočišné složky potravy s potenciálním podílem mořských ryb. Nová měření izotopových hodnot síry a doměření vodní – významnou roli v jídelníčku nehrály. Také maso a mléko suchozemských zvířat bylo spíše doplňkem stravy dotyčných osob, která byla založena hlavně na rostlinách. Ve stravě rostlinného původu hrálo významnou roli proso, jehož konzumaci je možné prokázat díky specifickým hodnotám stabilních izotopů uhlíku. Podle výsledků kvantitativního modelu rekonstrukce stravy proso u dvou ze čtyř jedinců tvořilo až kolem 50 % konzumované potravy. To potvrzuje dosavadní výsledky archeobotaniky, ukazující na podstatnou roli prosa v mladší době bronzové. V rámci revize předchozích antropologických určení se pomocí bukálních mikroabrazí zubů definovalo přesněji složení a konzistence stravy. Metodou analýzy přírůstků zubního cementu (TCA) se podařilo upřesnit biologický věk u dvou mužů v době jejich úmrtí. and This paper refines and extends our knowledge about the diet of five adult males from the Late Bronze Age accumulation of human skeletons K7/90 from Cezavy near Blučina site. Due to the poor collagen preservation, the isotopic data were obtained from four of the five humans and four animals. The previously published isotopic results suggested the important role of animal products and potentially also substantial dietary input of marine fish. However, the new sulphur isotopic data together with new isotopic data from comparative faunal sample showed, that neither freshwater nor marine fish represented substantial dietary source. The animal products represented rather a supplement of the diet, which was based mainly on plants. From the plant derived foods, millet played an important role, which may be proved due to its specific represented about 50 % of consumed food. This result confirms the previous findings of archaeobotany, suggesting the unprecedented role of millet during the Late Bronze Age. As a part of the revision of previous anthropological findings, the analysis of buccal dental microwear provided complementary information on the composition and consistency of consumed food. The age-at-death estimates of two individuals were refined with the help of tooth cementum annulations (TCA) analysis.
Díky stálé terénní aktivitě se v posledních dvou desetiletích podařilo na Moravě opakovaně zachytit žárové pohřby mladší doby bronzové, které spojuje řada shodných znaků v čele se specifickou úpravou hrobové jámy – dosahuje tvaru a rozměrů obvyklých pro kostrové pohřby. Ukázkovým příkladem je trojice hrobů odkrytá v roce 2011 na katastru obce Podolí u Brna, na níž lze dobře demonstrovat specifické rysy pohřebního ritu, které se k tomuto typu pohřbů vážou. K nim je možné připojit výčet několika analogických příkladů z jihomoravského a středomoravského prostředí a zejména pak z přilehlé části Dolního Rakouska a na širším vzorku pak vyzdvihnout řadu podobností. and Thanks to ongoing excavations, Late Bronze Age cremation burials have been repeatedly discovered in Moravia over the past two decades. The graves share many identical traits and especially a specific treatment of the grave pits, which feature a shape and size typical for inhumation burials. A prime example is a trio of graves excavated in 2011 in the site of Podolí u Brna that demonstrate specific traits of the rite linked to this type of burial. Several parallel examples come from south and central Moravia and especially from the neighbouring parts of Lower Austria, a wider sample that reveals numerous similarities.
Cílem multidisciplinární analýzy bioarcheologických pramenů z lokality Cezavy u Blučiny (okr. Brno-venkov) bylo přispět k rekonstrukci výživy a potravních zdrojů zdejšího obyvatelstva na počátku mladší doby bronzové. Podle bukálních mikroabrazí zubů a izotopových analýz antropologického materiálu byla strava všech jedinců smíšená, u devíti z nich byl prokázán různý objem rostlinné složky a u osmi vyšší podíl masa, jehož zdrojem byli především drobní přežvýkavci (ovce/koza) a prasata domácí. Ostatní zdroje masa byly příležitostné, kromě lovené fauny byla u tří mužů izotopovou analýzou prokázána konzumace mořských ryb. Protože podle analýzy stronciových izotopů tito jedinci nikdy nemigrovali, musely sem být mořské ryby dopraveny jako konzervovaný potravinový import. V rostlinné složce stravy hrály stěžejní úlohu cereálie, které byly v lokalitě spalovány v kláscích a pluchách. Nebyly tedy ještě připraveny ke konzumaci, zato však mohly být v tomto stavu vhodným objektem pro zápalnou oběť. Populaci využívající návrší Cezavy lze zařadit mezi skupiny živící se především smíšenou stravou s převahou rostlinných zdrojů. and The aim of the multidisciplinary analysis of bioarchaeological sources from the Cezavy site near Blučina (Brno-venkov district) was to contribute to a reconstruction of the food sources of the local population at the beginning of the Late Bronze Age. The buccal dental microwear and isotopic analyses of anthropological material indicate that the diet of all individuals was mixed; a various plant ratio was inferred in nine individuals, whereas eight individuals had a higher meat intake, of which the main source were small ruminants (sheep/goat) and domestic pig. Other sources of meat were irregular; aside from hunted game, isotope analysis showed the consumption of marine fish in three males. Since strontium isotope analysis indicated that these individuals had never migrated, the marine fish must have been brought to this territory as a preserved import. Cereal grains, roasted at the site in their spikelets and glumes, played a key role in the plant component of food. Despite not being prepared for consumption, in this form they could have been a suitable object for a burnt sacrifice. The population living on the elevated Cezavy site can be classified among groups with a mixed diet, with a predominance of plant sources.
Dnešní moderní, jakož i starší prvkové analýzy kovových artefaktů na bázi mědi z období staršího eneolitu a starší doby bronzové dokládají v západní části středního Podunají, a tedy i na území dnešní Moravy, rozšíření měděné suroviny původem kromě východních Alp a jihovýchodní Evropy také z oblasti Západních Karpat. V uvedených obdobích jde o měď pocházející z tetraedritové rudy. V daném kontextu se nabízí otázka, jaký význam sehrávala na Moravě měď západokarpatské provenience při produkci bronzové industrie v období popelnicových polí. Prvkové a izotopové analýzy měděných slitků z depotu Blučina 1 z mladší doby bronzové prokázaly jejich tetraedritovou chemickou signaturu. Tento poznatek autoři předkládaného článku doplnili o další analýzy slitků z depotů Blučina 1 a 13 metodou ICP-MS a ICP-OES a také analýzami stabilních izotopů olova. Na základě získaných výsledků je diskutována otázka provenience tetraedritové měděné suroviny z ložisek ležících v Západních Karpatech a východních Alpách. and Current modern, as well as older elemental analyses of metal artefacts from the period of Early Copper and Early Bronze Age are showing the distribution of copper material, originating in the area of Western Carpathians, in the western part of central Danube area, i.e. in the area of current Moravia, with the exception of Eastern Alps and south-east Europe. In all above mentioned chronological periods it is a copper from West Carpathians area coming from tetrahedrite ore. In given context appears a question of the importance of the copper from West Carpathians area in Moravia in times of peak production of bronze industry in the period of Urnfields cultures. Basic results of chemical and isotope analyses of the hoard Blučina 1 from the Late Bronze Age, uncovered in South Moravia show the presence of copper with tetrahedrite chemical structure. The authors of submitted article decided to add another analyses of metal ligatures by the methods ICP-MS and ICP-OES, as well as the analyses of stable isotopes of hoard 1 and 13 from Blučina to this known fact. On the basis of the results, the authors of the article are discussing the origin of the tetrahedrite copper material from the deposits in the Western Carpathians and Eastern Alps.
Lokality Blučina – Cezavy a Borotín poznajú archeológovia najmä v súvislosti s nálezmi depotov kovových predmetov. Prvá zmienená lokalita je na základe 18 dokumentovaných hromadných nálezov považovaná za regionálne centrum bronzovej metalurgie, kolekcia predmetov v Borotíne zaujala nálezom chalkopyritovej rudy priamo v depote. Súbory z obidvoch spomenutých nálezísk obsahujú okrem ďalších artefaktov aj polotovary suroviny vo forme zliatkov. Koncentrácia depotov na Blučine, doklady primárnej metalurgie v podobe ingotov a fragmentu rudy v Borotíne predurčuje zmienené skladby na riešenie problematiky proveniencie medenej suroviny na Morave v mladšej dobe bronzovej pomocou moderných archeometalurgických analýz. Predkladaný článok informuje odbornú verejnosť o predbežných výsledkoch chemickej (ICP-MS, ICP-OES) a izotopovej analýzy vybraných kovových zliatkov z hromadných nálezov Blučina 1 a Borotín. Na základe získaných výsledkov autori diskutujú o možnom pôvode medenej rudy z domácich ložísk, z banských regiónov v oblasti Východných Álp ako i Západných Karpát. and The sites of Blučina-Cezavy and Borotín in south Moravia are known by archaeologists mainly because of hoards of metal objects. On the basis of 18 documented hoards, the first mentioned site is considered a regional centre of bronze metallurgy, while the assemblage of objects from Borotín is considered interesting because of the find of chalcopyrite ore directly in the hoard. Both collections also contain, apart from other artefacts, raw material in the form of ingots. The concentration of hoards in Blučina and evidence of primary metallurgy in the form of ingots and ore fragments in Borotín make these collections useful for solving the issue of the provenance of copper in Moravia in the Late Bronze Age with the help of modern archaeometallurgical analyses. The submitted paper informs the professional community of the preliminary results of chemical (ICP-MS, ICP-OES) and lead isotope analyses of selected ingots from the Blučina 1 and Borotín hoards. On the basis of the collected results, the authors discuss the possible origin of the copper ore from local deposits, mining regions in the area of the Eastern Alps as well as the Western Carpathians.
The hoard from Moravička Sela in Gorski Kotar (Croatia), discovered thirty years ago, is a medium-sized hoard with a mixed composition, containing typologically different and differently preserved objects. With its defined, most likely reduced inventory, we have acquired a smaller number of tools and weapons, half products and items of symbolic importance. Its place of discovery could be included in the distribution of the hoards of the II Late Bronze Age horizon on the broader territory of Caput Adriae and its hinterland in the 13th and early 12th century BC. Its composition reflects, in particular, the cultural connections ranging from the south-eastern Alpine region to the wider Pannonian and Carpathian area. Therefore, the hoard from Moravička Sela can be interpreted as a materialized act of precisely determined cultural knowledge from a broader but contemporary cultural network of meaning. and Depot nalezený před třiceti lety u obce Moravička Sela v Chorvatsku patří mezi středně velké depoty s heterogenním složením, obsahující typologicky odlišné a různě zachované předměty. Pravděpodobně neúplný soubor sestává z několika pracovních nástrojů, zbraní, polotovarů a artefaktů symbolického významu. Autoři jej v rámci chronologie oblasti Caput Adriae řadí do druhého horizontu mladší doby bronzové, tedy Alpami a pannonskou či karpatskou oblastí. Depot je proto představen jako materializovaný projev dobové mentality sdílené na širokém, kulturně spřízněném území.