Autor popisuje možnosti monitorování výskytu neinfekčních onemocnění hromadného výskytu a realizaci preventivního intervenčního programu s redukcí nadměrné tělesné hmotnosti s využitím dietních, režimových, pohybových a farmakologických postupů, který skýtá reálný předpoklad poklesu prevalence nadváhy a obezity v Armádě České republiky (AČR) a současně snížení morbidity příslušníků AČR., The author describes the monitoring of risk factors mass incidence of non-infectious diseases and the implementation of preventive programs with excessive weight loss using dietary, psychological, physiological and pharmacological approaches to offer realistic condition for decrease of overweight and obesity that is prevalent in the Czech Army, and to concurrently decrease its morbidity., Vladimír Pavlík, Jana Fajfrová, Michaela Husárová, Pavol Hlúbik:, and Lit.: 8
Prevence poruch příjmu potravy (PPP) je stále těžko uchopitelná disciplína v oblasti prevence rizikového chování. Prevenci poruch příjmu potravy ve školách může kromě složitosti celého problému komplikovat nedostatečná informovanost pedagogů, obava z tématu, nízká motivace pedagogů k zařazování tématu do výuky, nedostatek pomůcek a jiné. Na podkladě těchto úvah jsme s pedagogy pracovali a nabídli jim seminář k poruchám příjmu potravy i souhrnný materiál pro využití při práci s žáky v rámci prevence PPP. Proškolili jsme 122 osob, do aktivit se zapojilo 105 škol převážně z Prahy a Středočeského kraje. Tématem bylo osloveno přes 4000 žáků a ve školách věnovali tématu více než 600 vyučovacích hodin během sledovaného období. Současně jsme sledovali znalosti pedagogů o PPP a způsob výuky výchovy ke zdraví v zúčastněných školách., Prevention of eating disorders (ED) remains an elusive discipline in the field of risk behaviour prevention. Prevention of ED in schools can be further complicated by lack of awareness by teachers, fear of the subject as such, low motivation by teachers to assign the topic to an instructional programme, lack of equipment and other problems. On the basis of these considerations, we have cooperated with teachers and offered a seminar on ED and aggregate materials for use when working with students in the prevention of ED. A total of 122 persons were trained, involving 105 schools mainly in Prague and the Central Bohemian region. Over 4,000 students were addressed for periods that totalled more than 600, Lenka Suchopárová, Martin Forejt, and Literatura
Toxoplasmóza je jedna z nejčastějších zoonóz u nás. Patří mezi onemocnění, která mohou při primoinfekci v graviditě ohrozit vývoj plodu či způsobit mnohočetná poškození, často manifestovaná až po narození dítěte. Závažnost postižení, jeho variabilita a pravděpodobnost vzniku závisí na době, kdy se těhotná žena nakazila. V ČR máme k dispozici několik diagnostických metod. Základem je sérologické vyšetření (protilátky celkové i jednotlivých tříd, avidita IgG, komparativní imunoblot), prováděné z krve či plodové vody. Možný je i přímý průkaz DNA Toxoplasma gondii pomocí PCR z krve, plodové vody či po porodu z placenty. Prenatálně se provádí izolační pokus na myši (inokulací plodové vody). Pomocnou metodou je také ultrazvuk či MRI v průběhu těhotenství, se zaměřením na případnou fetopatii. Po narození je dítě z rizikové gravdity podrobně vyšetřeno a dlouhodobě sledováno. Terapii lze podat prenatálně i postnatálně, o jejím efektu se vedou diskuze. Základními preparáty jsou spiramycin, pyrimethamin a sulfadiazin (doplněny kyselinou folinovou). V článku jsou probrány indikace k jednotlivým vyšetřením a doporučeny nejvhodnější postupy v diagnostice, léčbě a také prevenci tohoto onemocnění u těhotných. Text se podrobně věnuje i interpretaci možných výsledků a obsahuje vyjádření k preventivnímu vyšetření těhotných žen u nás., Toxoplasmosis is one of the most common zoonoses in the Czech Republic. Toxoplasma infection during pregnancy can affect fetal development and cause multiple damages that often do not manifest until after the birth. The severity of pediatric disability, its variability and the probability of occurrence depend on the time of maternal infection. Serological diagnosis of toxoplasmosis in pregnant women is performed in two steps: first, total anti-Toxoplasma antibodies are detected, most commonly by the complement fixation test (CFT) combined with IgG ELISA. In the case of a negative result, the woman can be retested 1-3 months later. Low CFT titers show latent infection with a minimal risk of primary infection during pregnancy. When CFT titers of 1:64 or higher are obtained, the second step follows. Positivity in the IgM and IgA tests and low IgG avidity can confirm a recent infection. The diagnosis of fetal infection is based on the detection of anti-Toxoplasma antibodies, and of IgM antibodies in particular, and/or on the detection of Toxoplasma in amniotic fluid by PCR or the mouse test. Other helpful methods are fetal ultrasound or MRI focusing on fetopathy. Each child born from a high-risk pregnancy is thoroughly examined and followed up on a long-term basis. The detection of neonatal anti-Toxoplasma IgM antibodies and a neonatal IgG profile differing from the maternal IgG profile in comparative Western blot are the major markers of congenital infection. Toxoplasma infection can be treated prenatally and postnatally and the therapeutic outcomes are still being considered. The first-line options for congenital toxoplasmosis are spiramycin, pyrimethamine and sulfadiazine with folinic acid. The article discusses the indications for screening and recommends best practices for the diagnosis, treatment and prevention of toxoplasmosis during pregnancy. It also addresses in detail the interpretation of the diagnostic results and provides guidance for preventive screening of pregnant women in the Czech Republic., Petr Kodym, Markéta Geleneky, and Literatura 31
It is easier to prevent a disease than to cure it. This postulate is a foundation stone of the contemporary medicine, furthermore its mission. The Chronic Kidney Diseases (CKD), amongst them the Chronic Pyelonephrites (CP) and the mass kidney reduction take an important place in human pathologies in general, and in particular in renal ones. The Chronic Pyelonephrites are chronic renal pathologies, which on one side are of various causes and on the other side are multi systemic. At the same time they tend, earlier or later, depending on their course, to bring the patient towards the Chronic Kidney Insufficiency in stage of uremia, consequently in need of substitution therapies e.g. dialysis, peritoneum dialysis or transplant. It is worthy to emphasize that from the prevention and correct cure of CP make profit the patients, the family, the state and in the last analyses the entire society, because in that way the budget expense destined for the fore going substitution cures, dialysis, peritoneum dialysis or transplant, is considerably reduced. The same should be mentioned in relation to the CP and the mass kidney reduction, speaking about our country, which are still at the first place as the very cause of Chronic Kidney Insufficiencies (CRI), later on advancing toward uremia and terminal uremia along with its grave consequences. In general the very foundation of the CP is on the infections of urinary roads, in particular on the complicated ones, among them it should be mentioned-congenital kidney anomalies, renal calculosis so much present in our country, and pathologies of segment or vesical-ureteral reflux, and rarely the pathologies of prostate., Fejzi Alushi, Nestor Thereska, and Literatura
Preventivní dozor v činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů k ochraně, podpoře a ovlivnění veřejného zdraví v České republice. Vývojem metodik se do jeho popředí dostalo hodnocení zdravotních rizik. Cílem tohoto příspěvku je stručné shrnutí možností krajských hygienických stanic při preventivním dozoru s konkrétním výčtem aktuálních kauz., Preventive inspection is one of the most important tools used in public health protection and promotion in the Czech Republic. Evaluation of health risks has been facilitated by the development of new methodologies. The objective of the article is a short summary of the possibilities of Regional Public Health Authorities illustrated via some examples of recent cases in the field of preventive inspection., and Pavla Procházková, Jana Kučerová, Vladimír Valenta
Společenské změny ovlivňují výkon lékařské profese. Lékaři tlaky na změny statusu vnímají a vyžadují, aby školy ve svých studijních programech tyto změny akceptovaly. Projekt EU „Systém psychosociální prevence pro studenty všeobecného lékařství“ realizovaný v rámci LF UP v Olomouci, na tyto výzvy reaguje. Staví na informacích získaných výzkumnými šetřeními realizovanými v letech 2003 – 2008 s cílem zjistit názory studentů na to, jak je studium vybavuje pro lékařskou profesi, jejich představy o obsahu role lékaře a jejich obavy ve vztahu s nástupem do zaměstnání. V rámci projektu bylo vytvořeno a ověřeno pět vzdělávacích modulů vztahující se k psychosociálním preventivním strategiím podporujícím zvýšení kvality života v roli lékaře., Social changes have a great influence on the medical profession.The doctors fell the impulses for changes of the status and demand that the medical schools would incorporate these changes into their studying programmes. The EU project called „ The system of psychosocial prevention for the general medicine students that was carried out at LF UP Olomouc does react to these appeals. It is based on the information that were gained through a research carried out in the years 2003 – 2008 with the aim to find out opinions of the medical students about how the studies prepares them for the duty of their profession, their ideas about the role of the doctor and their worries about starting the profession.Withing the framework of this project there were created and verified five educational models that are connected to the psychosocial preventive strategies supporting the increase of the quality of life in the role of a doctor., Jaroslava Králová, Lenka Hansmanová, Zdeněk Papeš, and Lit.: 22
Cíl: Zhodnotit přežívání pacientů s hepatocelulárním karcinomem (HCC) léčených transarteriální chemoembolizací (TÁCE) s drug-eluting beads, zhodnotit korelaci délky přežití s faktory souvisejícími s primárním tumorem jater a s faktory souvisejícími s intervencí, léčbou a léčebnou odpovědí. Dalším cílem je zhodnotit reprodukovatelnost měření při hodnocení léčebné odpovědi dle kritérií RECIST, mRECIST a volumetrie. Metodika: Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 49 pacientů s diagnózou HCC léčených ve Fakultní nemocnici Brno. Rozsah ložiska byl hodnocen na vstupním i výstupním CT/MR dvěma nezávislými operatéry. Přežívání pacientů bylo hodnoceno od data 1. podstoupené TACE, a to ve vztahu ke známým faktorům ovlivňujícím léčbu HCC. Celkové přežívání bylo hodnoceno metodikou podle Kaplan-Meiera, rozdíly v přežití log-rank testem. Míra reprodukovatelnosti měření byla stanovena pomocí Pearsonova a Spearmanova korelačního koeficientu. Výsledky: Délka přežívání nejlépe korelovala se stanovením viabilní části tumoru volumetricky a poměrem viabilní/aviabilní části tumoru. Medián přežívání od 1. chemoembolizace je 17,1 měsíce. Hodnocení odpovědi na léčbu pomocí kritérií RECIST, mRECIST a volumetrie ve všech případech prokázalo statisticky významnou reprodukovatelnost, nejlépe pak vyšla volumetrická analýza. Závěr: TACE s drug-eluting beads je moderní metoda terapie HCC. Při hodnocení léčebné odpovědi je výhodné využít volumetrické analýzy., Aim: To evaluate the survival of patients with hepatocellular carcinoma (HCC) treated by transarterial chemoembolization (TACE) with drug-eluting beads, to evaluate the correlation of the length of survival with the factors related to primary liver tumour and factors related to interventions, treatment and response to treatment. Another aim is to evaluate the interobserver variability of measurement in the evaluation response to treatment using RECIST and mRECIST criteria and volumetry. Methods: The total of 49 patients treated in the University Hospital Brno with the diagnosis of HCC were included in this retrospective study. The tumour range was evaluated on the CT/MR input and output by two independent doctors. The survival of the patients was evaluated since the date of the first TACE, in relation to well-known factors effecting the treatment of HCC. The survival was evaluated by the Kaplan-Meier method and the differences in survival by the log-rank test. The interobserver variability was determined by using Pearson and Spearman correlation coefficient. Results: The strongest correlation has been proven between the length of survival and determination of the viable part of tumour using volumetry and the ratio viable/ aviable parts of the tumour. The median of survival since the first performed TACE is 17.1 months. The evaluation of the response to treatment using RECIST and mRECIST criteria and volumetry has been proven with statistically significant small interobserver variability; however, the best result was achieved by using volumetric analysis. Conclusion: TACE with drug-eluting beads is a modern method of treatment of HCC. When evaluating the response to treatment, it is convenient to use volumetric analysis., Monika Staňková, Tomáš Andrašina, Jaroslav Sedmík, Vlastimil Válek, Lenka Ostřížková, Štěpán Tuček, and Literatura
Úvod: Adenokarcinom pankreatu (PDAC) je jedním z nejagresivnějších maligních onemocnění. Jeho špatná prognóza je dána kombinací různých faktorů, mezi něž patří agresivní biologie onemocnění, nespecifické či chybějící příznaky v časných stadiích, jejich nedocenění, protrahovaná diagnostika a zpoždění v zahájení léčby. Většina pacientů je diagnostikována již v pokročilém stadiu onemocnění. Medián přežití u těchto pacientů se pohybuje mezi 2 a 11 měsíci. Nejčastějšími důsledky lokálně pokročilého onemocnění, které si vynutí intervenci, jsou obstrukce žlučových cest a duodena. Cílem práce byla analýza přežívání pacientů s radikálně inoperabilním PDAC, kteří podstoupili paliativní chirurgický výkon či exploraci s biopsií, stanovení vlivu faktorů pacienta, nádoru a léčebné modality na délku přežití. Metody: Jedná se o retrospektivní analýzu souboru pacientů s inoperabilním PDAC, kteří podstoupili neradikální chirurgickou intervenci v letech 2006–2014. Předmětem analýzy byly věk, histopatologické nálezy, chirurgická a onkologická léčba a doba přežití. Výsledky byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny pomocí softwaru IBM SPSS Statistics verze 22 (USA). Výsledky: Soubor tvořilo celkem 184 pacientů (105 mužů, 79 žen) s radikálně inoperabilním PDAC. Průměrný věk byl 64 let a převažovali pacienti s onemocněním ve stadiu IV. Průměrná délka přežití byla 7,04 měsíce, medián 4,7 měsíce. Závěr: Byl zjištěn statisticky signifikantní vliv pohlaví, stadia onemocnění, přítomnosti vzdálených metastáz v době operace a podání onkologické léčby na přežívání těchto pacientů. Průměrná délka i medián přežití pacientů s radikálně inoperabilním tumorem v našem souboru koresponduje s výsledky podobných studií., Introduction: Pancreatic cancer (PDAC) is one of the most aggressive malignancies. Its poor prognosis is due to a combination of various factors, mainly aggressive biology of the tumour, non-specific symptoms in early stages, their underestimation, prolonged time to diagnosis and late onset of treatment. The majority of patients are diagnosed in an advanced stage of the disease. Median survival of these patients ranges from 2−11 months. The most common consequences of locally advanced disease that require intervention include obstruction of the duodenum and biliary obstruction. The purpose of our study was to analyze the survival of patients with radically inoperable PDAC undergoing palliative surgery or exploration with biopsy, and to evaluate the influence of patient and tumour factors and treatment modalities on survival. Methods: In our retrospective study we included all patients with radically inoperable PDAC undergoing a non-radical surgical intervention between 01 January 2006 and 31 December 2014. Patient age, histopathological findings, surgical and oncological treatment and survival were included in the analysis. The results were statistically processed and evaluated using IBM SPSS Statistics software version 22 (USA). Results: 184 patients with radically inoperable PDAC, 105 males and 79 females, were included in our study. Mean age of the patients was 64 years and most patients presented with stage IV of the disease. Mean survival time was 7.04 months and median 4.7 months. Conclusion: We determined a statistically significant influence of the following factors on patient survival: sex, stage, presence of distant metastases at the time of surgery and oncological treatment administration. Mean and median survival of patients with radically inoperable tumours matches global statistics., and L. Bébarová, P. Skalický, D. Klos, R. Havlík, Č. Neoral, J. Zapletalová, M. Loveček