Proč se nekříží kočka se psem? Proč se sice může zkřížit kůň s oslem, ale jejich potomci - mulové či mezci - jsou neplodní? Z jakého důvodu jsou někdy strilní i kříženci dvou blízce příbuzných poddruhů, třeba myší, a souvisí to nějak se vznikem nových živočišných druhů? Jeden z nejdůležitějších článků tété záhady odhalil Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, kterýá identifikoval první gen u savců zodpovědný za samčí neplodnost mezidruhových kříženců, přečetl ho a ukázal, jak je regulován. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová.
The European Molecular Biology Organization organized a meeting in Prague October 1-3. At this symposium several topics were discussed: biology and genetics of mitochondria in relation to cancer; the role of mitochondria-targeting compounds in cancer suppression (including BH3 mimetics); mitochondria as transmitters of death receptor-induced apoptosis; regulation of apoptosis and the interplay of mitochondria with other organelles p53 and mitochondria in apoptosis regulation; and the role of mitochondria in targeting cancer stem cells. and Jiří Neužil, Ladislav Anděra a Alois Kozubík.
Moravské zemské muzeum v Brně bylo vždy nositelem Mendelova badatelského odkazu, a to prostřednictvím bývalé vědecké akademie pro Moravu a Slezsko, tzv. Hospodářské společnosti (Ackerbaugesellschaft) a jejího Přírodozpytného spolku (Naturforschender Verein). Jako druhou největší a nejstarší muzejní instituci jej založila Moravskoslezská hospodářská společnost, jejímž členem se roku 1854 stal i Gregor Johann Mendel (1822-1884). Zapojil se nejen do organizační práce ve většině sekcí společnosti, ale také do výzkumu. Byl tedy v přímém kontaktu s počátečním vývojem současného Moravského zemského muzea. and Jiří Sekerák, Eva Matalová, Michal V. Šimůnek.
It is said that dog genome has 2 385 199138 base couples and 20 439 genes which is less than man. It has been described as having about 2,5 million polymorphisms which give us knowledge about more than 400 various kinds of dogs. and Jaromír Dostál.
Když jsme vás v minulém čísle Akademického bulletinu provedli nově zrekonstruovanými prostorami brněnského Mendeliana, zmínili jsme jeho počátky jen zběžně. Nyní si tedy připomeňme, že mohlo vzniknout teprve v 60. letech minulého století po období lysenkismu a mičurinské biologie, kdy byla genetika v tehdejším východním bloku považována za „buržoazní pavědu“, a podle toho patří k obětem komunistického režimu i nestor československé genetiky doc. Jaroslav Kříženecký. Právě on stál jako vůdčí osobnost u budování genetického oddělení Gregora J. Mendela v Moravském muzeu. and Marina Hužvárová.