The Neolithic quarrying complex discovered in 2002 in the Jistebsko cadastre (in the Jizera Mountains) is one of the oldest and largest relicts of its type in the Czech Republic. The raw material scatter indicates that the extraction and processing of the raw materials for polished stone tools, probably for distribution across contemporary Central Europe, began in the earliest phase of the Neolithic (the Linear Pottery culture – 5400 BC, Turnov-Maškovy zahrady: Šída forthcoming a) and probably continued through to the end of the early phase of the Stroke-Ornamented Ware culture (4500 BC). The completely preserved complex, covering 21.2 ha, is the only such monument known to have been preserved, and its significance extends well beyond the borders of the Czech Republic. The first radiocarbon dates for the site were obtained last year. The first, sampled from the surface layers, dates to the 16th century AD and shows that the whole area was deforested. The second date, from charcoal lying at the bottom of an extraction pit, falls somewhere in the period 5150–4920 BC, i.e. during the transition from the Linear Pottery to Stroke-Ornamented Ware cultures. and Neolitický těžební areál objevený v roce 2002 na katastru obce Jistebsko (Jizerské hory) patří mezi největší a nejstarší památky svého druhu v České republice. Těžba a zpracování suroviny, která sloužila k výrobě kamenných broušených nástrojů a zásobovala pravděpodobně tehdejší střední Evropu, zde podle zjištění rozptylu suroviny probíhala od nejstarší fáze neolitu (kultura s keramikou lineární – 5400 BC, Turnov – Maškovy zahrady: Šída v tisku a) pravděpodobně až do konce starší fáze kultury s vypíchanou keramikou (4500 BC). Zcela intaktně zachovalý areál o ploše 21,2 ha představuje jedinečně zachovalou památku svého druhu, jejíž význam výrazně překračuje hranice České republiky. V uplynulém roce byly získány první radiokarbonová data pro lokalitu. První, pocházející ze vzorku z povrchových vrstev, náleží 16. století a dokumentuje výrazné odlesnění celého prostoru. Druhé datum, pocházející z uhlíku ležícího na dně těžební jámy, spadá do období 5150 až 4920 BC, tedy na rozhraní kultur s lineární a vypíchanou keramikou.
Rozhovor s Evženem Neustupným otevírá řadu zajímavých otázek z teorie a dějin archeologie. Jeho celoživotní výzkumné aktivity, včetně formulace uceleného systému archeologické teorie a metody, nepřehlédnutelným způsobem obohatily vývoj oboru na světové úrovni. Rozhovor kromě jiného dokládá, že i na východní straně železné opony sledoval v poválečném období vývoj archeologie trajektorii od kulturně historického paradigmatu k procesualismu a dále. Vypovídá o možnostech společenských věd v prostředí komunistického režimu a rozporuplné roli marxistického učení. Podává také svědectví o odborném vývoji člověka, který formuloval nové koncepce v politické a odborné izolaci, avšak bylo mu nakonec dáno – po změně politické situace – je uvést do života. and An interview with Evžen Neustupný opens up a range of issues regarding the theory and history of archaeology and its development in Central Europe. His view of the discipline differs in many ways from that of current global trends. His ‘artefact archaeology’inverts the concept of adaptation and highlights the role of artefacts in the creation of the human world. The interview also shows that post-war archaeology even to the east of the Iron Curtain followed the trajectory from culture-history paradigm to processualism and onwards. It also testifies to the situation in the social sciences under the Communist regime and the ambiguous role of Marxist philosophy. The interview has been originally prepared for Archaeological Dialogues (publ. in 2012, Vol. 19, pp. 3–28).
Výzkumem v jeskyni Pod hradem v Moravském krasu byla získána nevelká, leč zajímavá kolekce kamenných štípaných artefaktů (Valoch 1965). Předmětem příspěvku je revize určení a provenience suroviny části souboru kamenné štípané industrie, analýza plošně retušovaného bifaciálního artefaktu a zpřesnění chronostratigrafické pozice nálezových horizontů. Nová zjištění přinesla další podněty ve studiu chování člověka na počátku mladého paleolitu. and The research in the Pod hradem Cave in the Moravian Karst yielded a small but interesting assemblage of chipped stone artefacts (Valoch 1965). The article aims to revise the identification and provenance of the raw material of part of the chipped stone industry; to analyze a bifacial artefact, and to refine the chrono – stratigraphical position of the archaeological horizons. The new data brought further incentives for the study of human behavior at the beginning of the Early Upper Palaeolithic.