Čeleď brukvovitých patří k největším rostlinným čeledím; zahrnuje 49 tribů, 321 rodů a 3 660 druhů. Zájem vědců o tuto rostlinnou skupinu vzrostl především díky ustanovení huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) modelovým druhem a sekvenování jeho genomu. To v r. 2000 odstartovalo mimo jiné bouřlivý rozvoj srovnávací fylogenomiky a cytogenomiky, včetně úspěšného zavedení metody malování chromozomů (chromosome painting) huseníčku a její aplikace na další zástupce brukvovitých (srovnávací malování chromozomů; comparative chromosome painting, CCP). Metoda CCP umožňuje studium chromozomové kolinearity, rozpoznání chromozomových přestaveb, porovnání struktury chromosomů nebo jejich částí mezi jednotlivými druhy a rekonstrukci struktury celých karyotypů. Brukvovité jsou jedinou rostlinnou čeledí, u níž je v tomto rozsahu metoda CCP použitelná. Srovnávací cytogenetické mapy brukvovitých tak představují zcela unikátní typ dat o evoluci rostlinných karyotypů a genomů., Whole-genome sequencing of the model plant Arabidopsis thaliana has stimulated a rapid development of comparative phylogenomics and cytogenomics, including the invention of chromosome painting in A. thaliana and comparative chromosome painting (CCP) in other species of the Brassicaceae (Cruciferae) family. This is the only plant family in which large-scale CCP is feasible. CCP provides unique insights into the karyotype and genome evolution in plants by comparing chromosome collinearity, identification of chromosome rearrangements, construction of comparative cytogenetic maps, and reconstruction of ancestral karyotype structures., and Terezie Mandáková.
Agrolesnické systémy v tropických oblastech nabízejí možnost, jak zajistit trvale udržitelnou produkci na obdělávaných pozemcích, a často představují jediný zalesněný ekosystém v okolní odlesněné krajině. Tento článek se věnuje problematice agrolesnictví v tropech se zaměřením na kávové plantáže pěstované v Peru., Agroforestry systems present a way to keep sustainable production in cultivated areas, especially in the tropical zone. At the same time it is often the only forested ecosystem in otherwise deforested landscape. This article is about agroforestry in tropical areas, with the focus on coffee (Coffea) plantations in Peru., and Lenka Ehrenbergerová.
Botanická a mykologická nomenklatura je plná názvů převzatých z antické mytologie. Krása rostlin a hub přinesla do názvosloví mladé bohy a bohyně, motivem pro využití jmen byly také léčivé účinky nebo jedovatost, vzezření či místo výskytu rostlin a hub., Botanical and mycological nomenclature is full of names borrowed from ancient mythology. The beauty of plants and fungi brought young gods and goddesses into nomenclature. Another motive for using the names were the healing properties or toxicity, the appearance and the habitat of plants and fungi., and Tomáš Pavlík.
Apostasioideae jsou nejmenší, vývojově nejpůvodnější a současně nejméně prozkoumanou podčeledí vstavačovitých (Orchidaceae). Vyskytují se ve dvou rodech a 17 druzích v podrostu tropických lesů v jihovýchodní Asii. Od ostatních orchidejí se liší mj. specifickou květní morfologii a pylovými zrny nespojenými v brylky. Studium jaderného genomu ukázalo, že Apostasioideae mají jedny z nejmenších genomů mezi orchidejemi a jejich DNA je velice bohatá na adenin a thymin. Skupina je mimo svoji domovinu prakticky nepěstovatelná a chybí proto i ve velkých specializovaných sbírkách., Apostasioideae is the smallest, least specialized orchid subfamily, which is still largely unexplored. It encompasses 17 terrestrial species in two genera native to tropical rain forests of SE Asia. They differ from other orchids in their unique floral morphology and pollen shed in monads. Our flow cytometric analyses showed that apostasioids possess very small genomes with a considerable proportion of adenine and thymine. The lack of information stems at least partly from their extremely difficult cultivation outside native areas., and Jana Jersáková, Jan Ponert, Pavel Trávníček, Jan Suda.
V článku je zdůrazněn rozhodující význam školy moderní fyziologie rostlin založené Juliem Sachsem, který byl uveden do experimentálních metod fyziologie Janem Evangelistou Purkyněm jako jeho asistent v Praze. Dále jsou krátce charakterizováni nejdůležitější Sachsovi žáci z jeho rozhodujícího období působení na univerzitě ve Würzburgu a je zdůrazněno trvající působení Sachsových myšlenek až do současného období studia biologie rostlin., The decisive importance of the school of modern plant physiology established by Julius Sachs, who was introduced to the experimental methods of physiology by Jan Evangelista Purkyně as his assistant in Prague, is underscored in this article. The most important disciples of Julius Sachs as a professor in Würzburg are portrayed and the lasting influence of Sachs´s ideas on plant biology is described., Dieter Volkmann., and 5 il.
Článek přestavuje taxonomicky problematický rod chrpa z čeledi Asteraceae. Jsou diskutovány současné pohledy na vymezení a vnitřní členění rodu založené na molekulárních znacích. Dále je popsána problematika hybridizace, která je v rodu velmi častá, a její souvislost s polyploidií (druhy stejné ploidie se často kříží za vzniku rozsáhlých a variabilních hybridních rojů, zatímco mezi ploidiemi je silná reprodukční bariéra)., Centaurea is a taxonomically critical genus from the Asteraceae family. Current delimitation of the genus and its internal classification based on molecular data are discussed. Hybridization and polyploidy are common in Centaurea. The frequency of hybridization depends on ploidy levels of the taxa (homoploid taxa usually hybridize easily and form extensive and variable hybrid swarms, while heteroploid taxa are reproductively strongly isolated)., and Petr Koutecký.
Z geobotanického hlediska je popsána subalpinská a alpinská vegetace v horách jihovýchodní Brazílie. Přirozené požáry tam ovlivňují strukturu rostlinných společenstev. Jsou zmíněny zajímavé životní způsoby, jako je mykorhiza, hemiparazitismus a masožravost. Jedním z nejzajímavějších fenomenů je symbióza mezi masožravou rostlinou Utricularia cornigera (bublinatkou růžkatou) a růžicovitými rostlinami Vriesea atra nebo Eryngium fluminense. Je diskutováno o problému srovnávání popsané brazilské vegetace a páramos v Andách. Pojem "brazilská páromos" je odmítnut., The subalpine and alpine vegetation in mountains of south-eastern Brazil is described from the botanical point of view. Natural fires affect the structure of plant communities there. Interesting life strategies, such as mycorrhiza, hemiparasitism and carnivory, are mentioned. One of the most interesting is the symbiosis between carnivorous Utricularia cornigera and rosette plants of Vriesea atra or Eryngium fluminense. Brazilian vegetation and páramos in the Andes are compared., and Miloslav Studnička.
Článek přináší poznatky o vznikajících mezidruhových vztazích v ekosystémech po zavlečení nového invazního druhu rostliny – netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) – a uvádí některé entomologické aspekty jejího masového výskytu v novém prostředí., The impact of aphids on the invasive plant Impatiens glandulifera in the Czech Republic is shown and some entomological aspects of I. glandulifera distribution in local ecosystems are discussed., and Petr Starý, Jan Havelka.
Epigenetická regulace aktivity genů může významnou měrou ovlivňovat fenotypovou variabilitu organismů. Vzhledem k tomu, že některá indukovaná epigenetická variabilita může být děděna po mnoho generací, je možné, že epigenetická variabilita ovlivňuje jak ekologii, tak i evoluční trajektorie organismů. V článku popisuji některé poslední poznatky úlohy epigenetické variability v ekologii a evoluci rostlin., Phenotypic variation can be driven by epigenetic regulation of genes' activity. It is possible that induced epigenetic variation can alter the ecology and evolutionary trajectories of organisms because some induced epigenetic variation can be faithfully heritable among several generations. In the article, I discuss some recent information about the role of epigenetic variation in the ecology and evolution of plants., and Vít Latzel.