The complete mitochondrial genome (mitogenome) of Spilarctia robusta (Lepidoptera: Noctuoidea: Erebidae) was sequenced and analyzed. The circular mitogenome is made up of 15,447 base pairs (bp). It contains a set of 37 genes, with the gene complement and order similar to that of other lepidopterans. The 12 protein coding genes (PCGs) have a typical mitochondrial start codon (ATN codons), whereas cytochrome c oxidase subunit 1 (cox1) gene utilizes unusually the CAG codon as documented for other lepidopteran mitogenomes. Four of the 13 PCGs have incomplete termination codons, the cox1, nad4 and nad6 with a single T, but cox2 has TA. It comprises six major intergenic spacers, with the exception of the A+T-rich region, spanning at least 10 bp in the mitogenome. The nucleotide composition of the genome is greatly A+T biased (81.09%), with a negative AT skewness (-0.007), indicating the presence of fewer As than Ts, similar to other Noctuoidea. The A+T-rich region is 343 bp long, and contains some conserved regions, including an "ATAGA" motif followed by a 19 bp poly-T stretch, a microsatellite-like (AT)9 and a poly-A element, a characteristic shared with other lepidopteran mitogenomes. Phylogenetic analysis, based on 13 PCGs using Maximum likelihood methods revealed that S. robusta belongs to the superfamily Noctuoidea., Yu Sun, Sen Tian, Cen Qian, Yu-Xuan Sun, Muhammad N. Abbas, Saima Kausar, Lei Wang, Guoqing Wei, Bao-Jian Zhu, Chao-Liang Liu., and Obsahuje bibliografii
Článek shrnuje současné znalosti o distribuci ryb a její dynamice v našich přehradních nádržích. Především jsou popsány změny distribuce ryb v průběhu a mezi několika důležitými obdobími, jako je třecí období, období sběru potravy a zimní období. Dále je diskutován přínos současného rozvoje metodik vzorkování ryb k porozumění jejich distribučních vzorců., This paper summarizes current knowledge of fish distribution and its dynamics in Czech water reservoirs. The dynamics of fish distribution is described during the three periods, including spawning, feeding and wintering. And the importance of current fish sampling technique innovations for understanding fish distribution patterns is also discussed., and Martin Říha a kolektiv autorů.
Článek přestavuje taxonomicky problematický rod chrpa z čeledi Asteraceae. Jsou diskutovány současné pohledy na vymezení a vnitřní členění rodu založené na molekulárních znacích. Dále je popsána problematika hybridizace, která je v rodu velmi častá, a její souvislost s polyploidií (druhy stejné ploidie se často kříží za vzniku rozsáhlých a variabilních hybridních rojů, zatímco mezi ploidiemi je silná reprodukční bariéra)., Centaurea is a taxonomically critical genus from the Asteraceae family. Current delimitation of the genus and its internal classification based on molecular data are discussed. Hybridization and polyploidy are common in Centaurea. The frequency of hybridization depends on ploidy levels of the taxa (homoploid taxa usually hybridize easily and form extensive and variable hybrid swarms, while heteroploid taxa are reproductively strongly isolated)., and Petr Koutecký.
Pollution of the water environment by foreign substances is an important factor affecting the health of fish, their reproduction and hygienic quality. Almost 100,000 chemical compounds are currently used, and get into the environment. This article describes the causes and sources of water pollution and deals with the known effects of particular contaminants, including mercury, on freshwater fish, i. a. in terms of their position in the food chain. and Tomáš Randák.
Recently a large number of studies have reported an increase in the variability in the climate, which affects behavioural and physiological adaptations in a broad range of organisms. Specifically, insects may be especially sensitive to climatic fluctuations, as their physiology and life history traits, like those of other ectotherms, are predominantly affected by environmental factors. Here we aimed to investigate climate-induced changes in several morphometric measures of the Heath Fritillary in North-Eastern Hungary, which is a highly diverse transitional area. During this study we tested the following hypotheses: (i) climate affects genitalia and body size to various degrees (ii) increasing variability in climate induces higher levels of fluctuating asymmetry and variance in all morphological characters. To our knowledge, this study is the first to analyse simultaneously wing size and structure of genitalia of a butterfly in response to variability in climate. Our findings suggest that wing and genital traits may exhibit similar degrees of stability in response to a more variable climate, although the response in terms of forewing size differs from that of other body measurements and the structure of the genitalia. These findings suggest that global climate change may affect lepidopteran body metrics over longer periods of time. Our findings parallel the results of investigations showing that insect morphology might be modified by environmental changes, which is especially the case for those body parts that are phenotypically very variable. However, we found no evidence that increasing variability in climate would induce higher levels of fluctuating asymmetry and greater variability in morphological characters., Edit Juhász, Zsolt Végvári, János P. Tóth, Katalin Pecsenye, Zoltán Varga., and Obsahuje bibliografii
Za posledních několik let byla publikována řada významných archeogenetických studií týkajících se datování a geografické lokalizace posledního společného předka lidského chromozomu Y. Je to dáno dramatickým rozvojem molekulárně biologických technik, díky nimž je dnes možné přečíst daleko větší objem dat, než tomu bylo dříve. Dozvěděli jsme se, že „Y chromozomový Adam“ bude asi nakonec starší než „mitochondriální Eva“ a že jeho synové prodělali mnohem bouřlivější demografický vývoj než dcery Eviny., Several important archaeogenetic studies dealing with age estimates and the geographical locations of the last common ancestor of our Y chromosome have been published over the past few years. This is due to the dramatic development of molecular biological techniques, which made it possible to read a much larger amount of data than was possible before. We learned that the "Y chromosome Adam" might be even older than "mitochondrial Eve" and that his sons went through a much more complex demographic history than Eve’s daughters., and Viktor Černý.
Metody sekvenování nové generace (NGS) poprvé vnesly hlubší pohled do diverzity lidského střevního mikrobiálního ekosystému, jehož velikost je nečekaně veliká. Poměr lidských a mikrobiálních buněk se pohybuje v rozmezí od 1:1 až po 1:100 a lze říci, že jak lidé, tak i další savci žijí ve složitých konsorciích složených z virů, archaeí a bakterií tvořící mikrobiom spolu s mikroskopickými houbami a jednobuněčnými a mnohobuněčnými eukaryoty, tj. prvoky a helminty. Největší pozornost je prozatím věnována bakteriálnímu mikrobiomu představujícímu možná nejvíce různorodý segment ekosystému lidského těla., The Next Generation Sequencing (NGS) methods has brought a deeper insight into the diversity of a human intestinal microbial ecosystem. The ratio of human and microbial cells ranges from 1:1 to 1:100. One might say that humans (and other mammals) live in a complex consortium of viruses, bacteria, archaea - forming what is known as a microbiome - together with microscopic fungi, unicellular and metazoan eukaryotes (protists and helminths). Most attention has so far been paid to the bacterial microbiome that signifies perhaps the most diverse segment of the ecosystem of human body., and Jan Votýpka, Kateřina Jirků Pomajbíková.
Genomy eukaryotických organismů se nesmírně liší svou velikostí, kdy dosahují až 66tisícinásobného rozdílu. Největší v současnosti známý genom byl nalezen u vraního oka japonského (Paris japonica), nápadné byliny z Japonska. Množství jaderné DNA u tohoto druhu bylo odhadnuto na 153,32 pg, jeho genetický kód je tak 50krát delší než ten lidský., Genomes of eukaryotic organisms vary tremendously in size, spanning an approximately 66,000-fold range. Recently the largest genome has been discovered in Paris japonica, a striking plant native to Japan. The amount of nuclear DNA was estimated at 153.32 pg, making the genetic code 50 times longer than that of a human being., and Jan Suda.
V r. 2013 dvě nezávislé skupiny osekvenovaly kompletní genomy obou taxonomicky známých druhů latimérií (Latimeria). Článek krátce shrnuje celou historii jejich objevu, zeměpisné rozšíření a stručně podává přehled vývoji poznatků o jednotlivých částech jejich genomu. Poté komentuje výsledky zmíněných celogenomových studií zejména vzhledem ke dvěma skupinám genů - společné pro paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) a latimérii a společné pro latimérii a čtvernožce (Tetrapoda)., Two independent research groups decipher the complete genomes of both taxonomically known species of the genus Latimeria. This note briefly summarizes the discovery and geographic distribution of coelacanth species, and overviews the history of findings dealing with various parts of their genomes. It also comments on the results of both whole genome sequencing studies, especially as regards two gene groups - those present in ray-finned fishes (Actinopterygii) and coelacanth and those present in coelacanth and tetrapods., and Petr Ráb.
Husa tundrová (Anser serrirostris) byla původně poddruhem husy polní (A. fabalis), od níž byla oddělena na základě studia morfologie (velikost, zbarvení), chování (vokalizace, vzorce aktivity) a tahových poměrů. Obě jsou severské druhy, které k nám přilétají zimovat většinou v říjnu, někdy i ve společných hejnech. Právě husa tundrová se u nás vyskytuje v překvapivě vysokých počtech, husa polní je mnohem vzácnější. Popsány jsou znaky obou druhů, které poslouží k jejich odlišení v přírodě., The Tundra Bean Goose was originally a subspecies of the Bean Goose. It was divided on the base of morphological studies (size, coloration), behaviour (vocalization, activity patterns) and migratory rates under the new name Taiga Bean Goose. Both of these geese are northern species which winter in the Czech Republic mostly from October, sometimes in common flocks. The Tundra Bean Goose occurs in our country in surprisingly high numbers, while the Taiga Bean Goose is much rarer. Its characteristic features are described for their identification in the wild., and Karel Šťastný.