V ČR a Polsku se v posledním období významným zahraničněpolitickým i vnitropolitickým tématem stal záměr vlády USA umístit v těchto zemích některé komponenty budovaného amerického systému obrany proti mezikontinentálním balistickým střelám, který by podle deklarovaného záměru měl chránit kontinentální území Spojených států před případným útokem prostřednictvím menšího počtu raket dlouhého doletu z tzv. „ničemných států“ (rogue states), jak je označuje americká administrativa. Vlády ČR a Polska byly v tomto směru nedávno oficiálně americkou stranou požádány diplomatickou nótou o jednání v této záležitosti. V případě Polska by se mělo jednat o odpalovací zařízení raket určených k ničení mezikontinentálních balistických střel, na českém území by pak měl být dislokován radar, jehož prostřednictvím protiraketový systém vyhledává nepřátelské střely a navádí na ně své rakety. Probíhající diskuse jak uvnitř obou oslovených středoevropských států, tak i na mezinárodním foru zřetelně ukazují, že jak konkrétní plán umístit základny antibalistické obrany v ČR a Polsku, tak zejména samotný záměr budovat byť i jen omezený systém strategické obrany tohoto druhu, představuje závažnou, značně citlivou a kontroverzní otázku s globálním dosahem. Pochopitelný a průběžně sílící zájem o věc projevují také obyvatelé obou zemí. A právě postojům české a polské veřejnosti k celému projektu, jejich aktuálnímu stavu a také možnému dalšímu vývoji se bude věnovat tento text., The text focuses on public opinion in Czech Republic and Poland relating to the plan of U.S. government to locate some parts of U.S. national missile defence in these countries. It describes and compares main shifts of developments of public attitudes in both countries to the project as well as to eventual referendum in this matter within the period up to the first half of 2007. The text shows main demographical, societal and political differences in both countries and discusses reasons and motives behind particular attitudes of Czech and Polish citizens., Jan Červenka., and Seznam literatury
Pro vězení je na rozdíl od jiných institucí příznačné, že za svými zdmi shromažduje chovance nedobrovolně. Veškerý čas a aktivity vězňů jsou striktně strukturovány. Autoritě instituce, která za své svěřence přebírá zodpovědnost a tím pádem i možnost sankcionovat nežádoucí chování, jsou podřízeny veškeré aspekty života (některé aspekty, jako je např. rodinný život, jsou pak ze života v lůně totální instituce zcela vyňaty). Odsouzený má pouze omezený manévrovací prostor pro prosazení svých zájmů. Navíc vězení představuje značnou zátěž nejen pro odsouzené, ale klade vysoké nároky také na vězeňský personál, jenž má za úkol starat se o izolaci a převýchovu vězňů., The article concern on the prison system. In the first part are described attitudes of public opinion towards crime and prison system. Not only in the terms of causes of criminal behavior. It also brings an evaluation of particular conditions and facilities which are available or which would be hypothetically available for prisoners in contemporary Czech prison system. The second part brings information about prison from prisoners point of view. It sums up the particular needs and problems resulting from imprisonment. And the third part comes with a c omparison of prisoners and public opinion attitudes on some moral dilemmas of chosen kinds of human behavior., and Michal Veselský.
Tato stať se zabývá analýzou veřejného mínění obyvatel neevropských zemí a jejich pohledem na Evropskou unii. Studie přitom není analýzou zahraniční či obchodní politiky těchto zemí, nýbrž vychází z postojů obyvatel těchto zemí. Občané těchto zemí hodnotí EU nejčastěji jako „soft power“ a jako ekonomickou velmoc. Vysoce ceněné jsou nadále také aktivity v oblasti mírových rekonstrukcí bývalých válečných regionů, vytýkáno je jí však, že málo využívá svého ekonomického potenciálu při řešení konfliktů. Shodně jí však také kritizují za protekcionistickou politiku v oblasti dovozu. Politicky ovšem unie nadále zůstává víceméně nevýznamným aktérem mezinárodních vztahů., This article deals with the analysis of public opinion in the non-European countries and with their view about the European Union. The study is not yet an analysis of foreign and trade policies of these countries, but it based on the opini - ons of their inhabitants. The citizens of these countries assessed the EU as “soft power” and as an economic superpower. Highly valued are the activities in the field of peaceful reconstruction of the former war regions, however, it is alleged that it uses few use its economical potential in resolving conflicts. However the Union is criticized for their protectionist policies in the import. Politically remains the union largely unimportant player in international relations., and Lukáš, Novotný.
Family may be defi ned as a relatively durable group of persons which is based on blood relations, is caused by marriage eventually by adoption and its main functions are reproduction, upbringing, but also carry over cultural models. Meaning of marriage institution is very often discussed topic not only in context of this defi nition. These discussions are provoked not only by opinions and questions in terms of marriage as an outworn institution, but also by the results of demographic statistic. In these results we can see trends of decreasing nuptiality, perhaps even weakening of family in the basic word sense (low fertility in general, growth of proportion of extramarital born children etc.). Introductory part of this article aff ords view of continuance of nuptiality during the twentieth century and also outline of some aspects that contribute to current nuptiality situation. The second part is focused on attitudes of Czech public towards marriage and on their ideas about importance and sense of marriage as well as., Michaela Dimitrová., and Seznam literatury
The following text outlines some aspects of people‘s decision making process during elections in modern mass democracies. Particularly, the aspect of (in)competence of electorate or, as the case may be, the problem of rationality of the political audiance that creates the public opinion. The arguments proving the discrepancy between the normativ and the empiric character of public opinion are purposly disbalanced based on the evaluation of reality. This, however, does not in any way influence the evaluation of adequacy of the democratic normativ., Není sporu o tom, že etablování všeobecného volebního práva v mnoha směrech proměnilo základní politický půdorys veřejného prostoru liberálních (ústavně pluralitních) demokracií. V tomto textu se pokusím načrtnout některé aspekty volebního rozhodování v moderních masových demokraciích, zejména pak téma (ne)kompetence voličů respektive problém racionality politického publika neboli veřejného mínění. Je třeba předeslat, že argumentace je vědomě poněkud jednostranně vystavěna na základě kritické evaluace reálného stavu a fakticky se nijak nedotýká hodnocení adekvátnosti demokratického normativu., Daniel Kunštát., and Seznam literatury
The text with some additions introduces to Czech audience a work of Scott L. Althaus and Devon M. Largio, who back in 2004 were analyzing origins and consequences of shift in America’s public enemy no. 1 from Osama bin Laden to Iraqi president Saddam Hussein that occurred during period after 9/11 terrorist attacks on WTC and Pentagon and before U.S. invasion of Iraq in 2003. By charting the changing levels of public attention given to Osama bin Laden and Saddam Hussein in American news coverage and in president G. W. Bush’s public statements and by comparison of these trends with a full range survey fi ndings that appear to reveal widespread misperceptions about the link between Iraq and the 9/11 attacks, their analysis provided a clear perspective on the timing and impact of the administration’s communication eff orts as well as revealed a fact contradictory to popular view that mistaken beliefs about Saddam Hussein’s culpability were less a product of the Bush administration’s public relations campaign than of the 9/11 attacks themselves. The text tries to point out some more general incidence of these fi ndings relating to relationship of political, news and public agendas as well as methodology and interpretations of polls., Jan Červenka., and Seznam literatury
Následující text představuje výsledky sociologického šetření, které provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., (CVVM) ve dnech 31. 8. – 7. 9. 2009. Toto rozsáhlé terénní šetření mapovalo postoje a mínění veřejnosti k vybraným tématům a otázkám, které se dotýkaly dvacátého výročí listopadové revoluce v roce 1989. Průzkumu se zúčastnilo 1046 respondentů starších patnácti let., The following text presents the results of sociological survey, conducted by Center for Public Opinion Research, Institute of Sociology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, in september 2009. This extensive field survey mapped attitudes and public opinion on selected topics and issues that touch the twentieth anniversary of the November revolution in 1989., and Daniel Kunštát.
The article pursues how the concept of „social cohesion“ is understood by the Czech public. Firstly, the respondents predominantly do not know the concept; in addition spontaneous answers to the open-ended questions show that different meanings are associated with this concept. The second part analyses the battery of statements “what creates a cohesive society”. Three latent dimensions were identified: values of reciprocity and equality, collective identity and European liberalism. We can consider them general value orientations to arrangement of social relations. Only the first dimension is very weakly linked with the position in society. Correlations with political orientations and preferences, albeit weak, corroborate two-dimensionality of political values of the Czech population. In general, we can find two basic meaning spheres in public opinion, how should be achieved a cohesive society: consensus (a unity of values, common goals) and ”functional interpersonal relations” (social justice, solidarity, mutual assistance, decency and confidence)., V tomto článku sledujeme, jak česká veřejnost chápe pojem „společenská soudržnost“, zda se k němu vážou odlišné sémantické dimenze a jaké hodnotové orientace stojí za představami o utváření soudržné společnosti. Pojem sociální soudržnost se objevuje ve veřejném diskursu teprve v posledních několika letech a to především v souvislosti s politikou Evropské unie a vládním programem. Dá se říci, že se vyskytuje především v rámci odborné debaty, do běžného jazyka v odpovídajícím významu jako redukce nerovností, především regionálních, a vytváření společných evropských institucí rozhodně neproniká (podrobněji k prakticko-politickému konceptu koheze viz [Šafr, Sedláčková 2006]). Nicméně, samotný pojem „soudržnost“ ve vztahu k druhým lidem a jako charakteristika sociálních pout je čas od času v běžném diskursu používán, a to ve smyslu pospolitosti ať už národní nebo ve vztahu ke sportu jako týmová jednota. V běžném jazyce tak používáme pojmu soudržnost obyčejně ve významu pojmu solidarita, tedy jako „soudržnost, pospolitost; vzájemnou podporu, svornost, pocit sounáležitosti, ochotu k vzájemné pomoci a podpoře“ [Linhart et al. 2003: 345]., Jiří Šafr., and Seznam literatury
The article is based on the importance of the political culture in czech public opinion. Following the data obtained at Public Opinion Research Centre´s polls the author analyse how critical are czech citizens when talking about political culture of most of politically active people. The fi rst part of the article is devoted to the explanation of the concept of political culture and its use in sociological and politological theory., Markéta Škodová., and Seznam literartury
Stať převážně empirického charakteru čerpá z archivních dat, ze zdrojů Centra pro výzkum veřejného mínění a z první fáze realizace projektu Grantové agentury ČR s názvem „Sociologický výzkum historického vědomí obyvatel České republiky”. Teoretická část textu vychází z konceptu kolektivní paměti, zejména z myšlenky selektivity a proměnlivosti obsahů uložených v paměti. Článek dále prezentuje kvantitativní data týkající se veřejného mínění o české historii a kvalitativní zjištění výzkumu o historickém vědomí získaná prostřednictvím metody focus groups., The article of a mostly empirical character is drawn from archive data, from the sources of the Centre for Public Opinion Research, and from the first phase of the undertaking of a project of the Grant Agency of the Czech Republic entit - led „The Sociological Research of the Historical Consciousness of Inhabitants of the Czech Republic“. The theoretical part of the text is based on the concept of collective memory, especially on the idea of the selectivity and changeability of contents saved in the memory. This article also presents quantitative data concerning the perspective held by public opinion on Czech history, and qualitative perspectives on historical consciousness attained through the use of focus groups., and Jiří Šubrt, Štěpánka Pfeiferová.