The paper deals with powerlessness as one of the possible meanings of alienation, and presents Neal’s Powerlessness Scale as a means for measuring this concept. The aim of this research is to find out if it is possible to adopt the Neal’s research technique, developed in the context of the American culture in the late 1950s, to empirical sociological research in the Czech Republic. This issue is important because there is at present no standard attitudinal instrument for measuring a persons’ perception of their power to exert influence over socio-political events. An initial test of the reliability and internal and external validity of Neal’s scale is undertaken using a non-representative sample of the Czech population. Results of this quantitative analysis suggest that a subset of nine items from the original twelve item scale is the most reliable and valid measure of a person’s sense of control over the socio-political events within the Czech cultural milieu. Importantly, the process of data collection reveals several problematic features of Neal’s powerlessness scale, and it is recommended that certain alterations before its further use in the Czech context., Marie Traxlerová, Ladislav Rabušic., 4 tabulky, Obsahuje bibliografii, and Anglické resumé
This study has two key aims. First, it explores the two main methods used in the Czech Republic to operationalize the concept of party identification. Second this study demonstrates the merits of both methods; and on the basis of this research proposes one of these party identification measures for use in future studies. This study builds on the classical conceptualization of party identification developed by the Michigan School, but also utilizes (1) reformulations proposed by the Revisionist School; (2) Macropartisanship theory; (3) the Social Identity approach; and (4) experience of using the party identification measure in Europe. Using the Czech Election Study of 2002 this research shows that estimates of partisanship are influenced by how the survey question is formulated. Thereafter, the relationship between the two main variants used in the Czech Republic is presented. This work reveals that use of a (prior) vote intention item leads to an ‘over estimation’ of partisanship when compared to the other partisan measure. Comparing estimates from the Czech Election Studies of 1996, 2002 and 2006 this article reveals that there is no simple association between party identification and voter turnout. In fact, it is better to think of party identification as having two components: (a) probability to vote; and (b) probability to support a party that elicits a sense of identity from voters., Lukáš Linek., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Náboženství zůstává významným společenským fenoménem, „silou, která působí na jiné síly“, a to i ve společnosti české, která bývá občas označována za jednu z nejateističtějších na světě. Předpovědi vyplývající ze striktně pojaté teorie sekularizace se nenaplnily, a my tak můžeme vidět aktivitu tradičních církví i vznik nových náboženských směrů a společností, stejně jako přetrvávající a v některých oblastech dokonce sílící vliv náboženství v politice a veřejném životě jako celku. Z toho samozřejmě vyplývá potřeba tyto jevy sociologicky zachytit. Existuje mnoho metod a přístupů, my se však budeme zabývat pouze kvantitativními sociologickými výzkumy náboženství. V tomto textu se autor věnuje pouze náboženskému chování, a to ještě v redukci, kdy bude náboženské chováním studovat skrze návštěvnost bohoslužeb. Cílem tohoto článku je ukázat nesamozřejmost a komplikovanost spojenou s tímto tématem – jak na konceptuální úrovni, tak i na úrovni měření. V článku jsou využívána především data z výzkumných sérií European social survey (ESS), ISSP a European social survey (EVS)., This article deals with problems of religiosity research in sociology. First I c oncentrate on more general topics connected with religiosity research as is cross-country validity of survey instruments or relationship of theoretical concepts and empirical indicators in sociological surveys. Another part is about attending religious ceremonies which is one of the most significant (statistically as well as substantially) indicators in religiosity research. But despite the fact that it is behavi - oral indicator, so seemingly easy for measuring, its reliability became object of disputes in sociology of religion. I p resent data on church attendance taken from most important international survey series in sociology – ISSP, EVS and ESS. Results among these surveys are varying but despite this they are robust enough for interpretation and making cautious conclu - sions. Some possibilities for modifications of “attendance questions” based on experiences from General social survey are suggested., and Martin Vávra.
Stať deskriptivní formou přináší poznatky z prvního dotazníkového průzkumu, který je součástí širšího projektu sociologického výzkumu historického vědomí obyvatel České republiky. Po úvodním zasazení do kontextu koncepcí historického vědomí a kolektivní paměti jsou nejprve popsány výsledky průzkumu na téma zájmu o dějiny a jejich jednotlivé oblasti; zdrojů, z nichž lidé získávají historické informace a sebehodnocení z hlediska znalosti historie. Další části článku jsou věnovány problematice českých národních dějin, především tomu, jakým způsobem veřejnost hodnotí jednotlivá historická období, a jsou zde také předloženy informace týkající se hrdosti občanů na národní historii. Závěrečná část se věnuje obecným aspektům historického vědomí tzn. názorům lidí na průběh dějin a důležitost sil, které ho ovlivňují, a také na význam, který má historie pro současný život společnosti., This article describes the results of an initial survey which is a part of broader project of sociological research into the historical consciousness of inhabitants of the Czech Republic. Firstly, the topic is put into the context of conceptions of historical consciousness and collective memory. This is followed by an outline of the public’s interests in history and its different fields, their sources of information and self-evaluation of historical knowledge. Next the article deals with the issue of Czech national history, especially how the public evaluates different historical periods and the level of pride Czech peo - ple feel about their national history. The final section addresses the problem of the historical consciousness of citizens on a more general level; it summarizes opinions on the course of the historical process, the importance of different influences on it, and also on the role which history plays in contemporary society., and Jiří Šubrt, Jiří Vinopal.
Pavel Machonin byl bezesporu jednou z největších osobností píšících současné sociologické dějiny a jeho odchod znamená obrovskou ztrátu nejen pro vědeckou, ale také pro laickou veřejnost. Jeho životním krédem bylo, že „posláním sociologa je poznávat skutečné sociální vztahy mezi lidmi, nikoliv podléhat módním ideologiím.“ Ve své celoživotní práci se proto snažil co nejrealističtěji vypovídat o sociální skutečnosti a zabývat se reálnými otázkami a výsledky, ke kterým dospěl, psát co možná nejsrozumitelnějším jazykem. and Jana Šípová.
The aim of this study is to find out which characteristics affect the age identity of individuals. The main question is: What determines whether the people in the Czech Republic find themselves young, middle aged or old? Two alternative hypotheses were tested: a) the age identity is mainly influenced by person's family and working roles; b) the age identity is primarily a function of person’s chronological age and his health. While the second hypothesis understands the age identity as an ordinal variable, the first hypothesis views values of youth, middle age and old age as three different nominal constructs. The question is answered by analysis of quantitative data from European Social Survey Round 4. The sample contains 1864 respondents aged 20-95. Author uses binary logistic regression to find models for adopting age identities in different age categories. The second hypothesis of age identity being primarily an effect of age and health is proved. The influence of some family and working roles on age identity are, however, also discussed., Romana Trusinová., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Psychoanalytický výklad politiky není zdaleka výjimečný. Poměrně populární jsou sychoanalytické výklady života a činnosti velkých politických vůdců – viz Valenty, Feldman [2001] či Post [2003]. V praktické politické činnosti pak někteří psychoanalytici vidí sublimaci sexuálních pudů (freudisté), kompenzaci komplexu méněcennosti (adlerovci), projev určitých kolektivních mýtů (jungovci) apod. Cílem příspěvku je prozkoumat možnost aplikace psychoanalýzy pro výklad politických fenoménů blíže., Classical Psychoanalysis and Politics. The article is concerned with psychoanalysis and its application to politics. First part focuses on social thinking of Sigmund Freud. Second part examines political insights of Carl Gustav Jung. Third part examines the social theory of Erich Fromm. Forth part calls attention to political opinions of Herbert Marcuse. The article highlights a traditional Freudian approach to society and politics., and Marek Loužek.
This article outlines how different types of survey response reliability are estimated and used within the social sciences. Implementing the Classical Test Theory’s concept of reliability in a panel survey exploring opinions and attitude crystallization in a Czech town. Estimates of the test-retest reliability of respondents’ political orientation are estimated using four different approaches. Political orientation is measured using a standard 10 point left-right scale. It also estimates the ‘true score’ of a respondents’ political orientation; and shows the implications of measurement precision for the estimation of this individual level trait. Inter-item reliability is calculated using a 4 item scale composed of dichotomous indicators. This analysis reveals that the estimated reliability of the political orientation scale depends on the number of items used to construct the scale. More concretely the 10 point left-right political orientation scale exhibits a satisfactory level of test-retest reliability demonstrating its validity in making inferences about the target population. The analyses presented in this study were estimated using the R statistical programming language and LISREL - a specialized software package for estimating structural equation models., Jan Schubert., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy