This article outlines several techniques for analyzing panel data with a dichotomous dependent variable. This presentation is inspired by the classic work of Paul Allison [1999]. An example analysis is presented where public attitudes toward restitution of church property in the Czech Republic is explored using panel data. Here the focus is on exploring changes in the intra-personal agenda of respondents on this specific issue. There are three main conclusions from this research: (1) media exposure and (2) the education level of the respondent increase the odds of the church restitution issue being mentioned by a respondent as being important, and (3) mention of the church restitution issue in a particular wave of the panel survey is negatively associated with mention of this issue in later waves of the panel study examined. These findings are discussed in terms of their methodological and substantive implications., František Kalvas ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
This article explores the potential of using a simple self-rating question to measure respondents' perceived level of workplace stress in standard cross-sectional surveys. This aim is based on practical experience: while there is a range of theoretical-empirical approaches to measuring workplace stress, the design and size of the research instruments derived from them often exceed the limits for being included in a typical cross-sectional survey questionnaire. The potential of using a simple self-rating scale is evaluated in terms of the scale's statistical relationships with (a) subjective quality of working life measured with a standard work satisfaction question, (b) Subjective Quality of Working Life Index, and (c) a discrepancy index. The research results reveal some problems concerning context, validity and reliability in using simple self-rating scales for measuring complex phenomena such as workplace stress. Notwithstanding these limits, this study shows that a short subjective stress measure does yield satisfactory results and offers an interpretative potential., Jiří Vinopal., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003]. Zdá se, že zvýšený zájem o kvalitu života je příznačný pro dobu, která vyzvedává práva jedince a zároveň buduje složité (administrativní i tržní) mechanismy pro uspokojování jeho potřeb. Kvalita života (její zkoumání, stejně jako usilování o ni) byla vlastně důležitým konceptem už od dob osvícenství, ale, jak o tom píše například Foucault [2009], až do druhé poloviny 20. století byla důležitá především kvalita života celých populací, spíše než individuí. V průběhu druhé poloviny 20. století také došlo k určitému posunu od objektivního chápání kvality života, které bylo založeno především na měření materiálních a „biologických“ ukazatelů k pojetí více subjektivnímu. Tuto subjektivní dimenzi sleduji i ve svém textu – primární pro mne jsou respondentova subjektivní hodnocení jeho situace. Studie kvality života se samozřejmě nezabývají pouze jednorozměrnou analýzou kvality, ale téměř vždy jí analyzují ve vztahu k faktorům, které mají vliv na její úroveň. Zaměřuji se zde na vztahy mezi religiozitou/spiritualitou respondenta (o tom jak ji měřit viz níže) a psychosociálními faktory, které úzce souvisí s kvalitou života chápanou objektivisticky a samy jsou tak vlastně součástí šířeji chápané kvality života., The article deals with relationship of religiosity and psycho-social phenomena (powerlessness, normlessness, social isolation, self-estrangement and cultural estrangement) which are inhibiting factor in relation to quality of life of individuals. Theoretically this article (besides general theory of subjective quality of life) is supported by Melvinem Seeman ́s concept of alienation. Personal religiosity is not measured here by individual indicator only but by plurality of indicators. In regressions socio-demographic variables are more important in explaining variability indicators of psycho-social phe - nomena but religiosity is interesting contribution in overall explanation. Among religiosity indicators frequency of church attendance has the strongest predictive ability., and Martin Vávra.
Následující studie zaměřuje svou pozornost na to, jak nahlížejí na přeshraniční spolupráci a na pohraniční oblasti občané celé České republiky. Jsou zde shrnuty výsledky reprezentativního šetření, které v září 2008 uskutečnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění jako dílčí úlohu vědeckého projektu „Rozvojové zájmy pohraničních regionů (na příkladu Orlicka), který podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na období 2006 až 2011. Cílem této části projektu bylo zjistit názory a postoje obyvatel České republiky k českému pohraničí obecně. Dále zde najdeme vysvětlení pojmů jako je pohraničí či přeshraniční spolupráce, seznámíme se s postoji k celkové kvalitě života v pohraničí nebo s intenzitou přeshraniční spolupráce. V závěru se dočteme o perspektivách dalšího vývoje ve výše zmíněných oblastech., The article deals with cross-border cooperation which has become since the 1990 ́s an indelible element of the regional development of the Czech borderland areas. The paper presents the results of a r esearch focusing on the posi - tions of the Czech inhabitants living on the borderland of the Czech Republic and the cross-border cooperation issues. The research carried out in 2008 by the Public Opinion Research Centre (CVVM) showed that the inhabitants of the Czech Republic perceive the image of the borderland areas not as negatively as can be seen from previous studies on the same topic., and Lukáš Novotný.
The use of significance tests in social sciences is widespread mainly due to simple computation via statistical packages. Unfortunately the more social scientists use statistical significance estimates for making causal inferences the less they appear to understand about this influential concept. Statistical modelling results are usually presented in terms of their statistical significance and little other information is provided. The goal of this article is to show the limits of using statistical significance as a sole means of making inferences; and to present alternative statistical fit indicators readily available within frequentist approach to statistics: confidence intervals, minimum sample size and power analysis. Multiple working hypotheses are also explored together with two well known information criteria - AIC and BIC. This article provides practical information on how to undertake valid and reliable statistical analyses of social science data., Petr Soukup., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The following text outlines some aspects of people‘s decision making process during elections in modern mass democracies. Particularly, the aspect of (in)competence of electorate or, as the case may be, the problem of rationality of the political audiance that creates the public opinion. The arguments proving the discrepancy between the normativ and the empiric character of public opinion are purposly disbalanced based on the evaluation of reality. This, however, does not in any way influence the evaluation of adequacy of the democratic normativ., Není sporu o tom, že etablování všeobecného volebního práva v mnoha směrech proměnilo základní politický půdorys veřejného prostoru liberálních (ústavně pluralitních) demokracií. V tomto textu se pokusím načrtnout některé aspekty volebního rozhodování v moderních masových demokraciích, zejména pak téma (ne)kompetence voličů respektive problém racionality politického publika neboli veřejného mínění. Je třeba předeslat, že argumentace je vědomě poněkud jednostranně vystavěna na základě kritické evaluace reálného stavu a fakticky se nijak nedotýká hodnocení adekvátnosti demokratického normativu., Daniel Kunštát., and Seznam literatury
This text provides a detailed examination of realism as a philosophy of natural science and its implications for the practice of social science. It also summarises some of the central themes of realism and its relations with other philosophical traditions. Realism is seen as essentially an ontological doctrine which means that it shares with neo-pragmatism a critique of the predominantly epistemological stress - most evident in rationalism - of much recent philosophy. It is argued that on the relation between science and philosophy, realism adopts intermediate position between the anti-philosophical philosophy of the pragmatists and the rationalist conception as the judge of science. In conclusion, new realist philosophy of science - newly defined against earlier versions of realism - is offered as a sufficient tool with which the endemic problems of the social sciences might be addressed., William Outhwaite, z angličtiny přeložil Jan Balon., Tento text je překladem vybrané kapitoly z knihy New Philophies of Social Science: Realism, Hermaneutics and Critical Theory, and Obsahuje bibliografii