The objective of the study is to present Kant’s conception of copyright and publishing law. The author proceeds from two of Kant’s lesser-known texts, the article “On the Injustice of Reprinting Books” (“Von der Unrechtmäßigkeit des Büchernachdrucks“, 1785) and the treatise On Turning Out Books (Über die Buchmacherei, 1798), which he analyzes and interprets in relation to § 31 of Metaphysics of Morals (Die Metaphysik der Sitten, 1797), where Kant lays out and tries to answer the question “What is a book?” in the context of the discussions and conflicts of the period. On this basis, the author comes to the conclusion that Kant derives his conception of copyright and publishing law from his conception of the nature and function of the book as a manuscript and a printed text. It is further argued that the texts of Kant being scrutinized here can be additionally used for both historical as well as philosophical and systematic research of the issues related, on the one hand, to copyright and publishing law and, on the other, to the problematic of textuality and mediality, which is currently being discussed in the fields of systematic philosophy and the history of philosophy, including professional Kantian research. and Cílem studie je představit Kantovo pojetí autorských a nakladatelských práv. Autor vychází ze dvou méně známých Kantových textů, článku „O neoprávněnosti padělání knih“ (1785) a spisu O výrobě knih (1798), které analyzuje a interpretuje ve vztahu k § 31 Metafyziky mravů (1797), kde Kant v návaznosti na dobové diskuse a spory klade a řeší otázku: „Co je kniha?“ Na tomto základě pak autor dospívá k závěru, že Kantovo pojetí autorských a nakladatelských práv je odvozeno z jeho pojetí podstaty a funkce knihy jakožto rukopisného a tištěného textu. Sledované Kantovy texty je dle autorova názoru možno dále využít jak k historickému, tak filosofickému a systematickému zkoumání otázek souvisejících na jedné straně s problematikou autorských a nakladatelských práv, na straně druhé s problematikou textuality a mediality, která je aktuálně diskutována na poli systematické filosofie i na poli dějin filosofie, včetně odborného kantovského bádání.
Článek se zabývá vlivem technologického pokroku na vývoj právní úpravy ochrany práv duševního vlastnictví. Jako výchozí bod slouží rozhodnutí nejvyššího soudu USA ve věci White-Smith Music Publishing Company v. Apollo Company z roku 1908.Na základě rozboru tohoto rozsudku jsou identifikovány tendence, které byť na první pohled vypadají jako typický projev kolize práva a technologie posledních let, byly přítomné již před více než sto lety.Nejprve je rozebírána dichotomie mezi myšlenkou a vyjádřením
a obecněji problematika originality zachycení kreativního nápadu. Druhou tendencí, která je nazvaná „rozdělení paradigmatické odpovědnosti“, je dynamika vztahu mezi zákonodárnou a soudní mocí a jejich možnost ovlivňovat vývoj práva v závislosti na vývoji technologickém. Třetí tendencí je postupné rozšiřování pole působení právní úpravy ochrany práv duševního vlastnictví, způsobené zapojováním nových subjektů do komplexního systému právních i neprávních vztahů. Všechny tři tendence jsou demonstrovány na příkladech nedávných soudních rozhodnutí a aktuální zákonné úpravě. Článek ve svém závěru argumentuje, že vzhledem k tomu, že jsou tyto tendence dohledatelné i ve velmi starých případech, jedná se o projev designu celého systému, který se tak stále obtížněji vypořádává s novými výzvami v podobě masivního nástupu nových technologií. and The article is concerned with the influence of technology advancement on the development of legal regulation of intellectual property rights. The decision of the US Supreme Court in the White-Smith Music Publishing Company v. Apollo Company case of 1908 is a starting point and a corner stone of the whole article. Certain tendencies in the intellectual property law, which seem to be a product of last few years, are identified by the analysis of the White-Smith case in order to show that such tendencies were also present more than a hundred years ago. Firstly the dichotomy between the idea and its expression is analysed with the accent on the general issue of unique fixation of creative ideas. Secondly, a tendency called “allocation of paradigmatic responsibility” is discussed. It is a dynamic relationship of legislative and judicatory powers and their capabilities to influence the development of law in accordance with technological advancement. The last tendency discussed is
the gradual widening of the sphere of activity of legal regulation of intellectual property by addition of new subjects into the complex system of both legal and non-legal relationships. All three tendencies are demonstrated using examples from recent cases and statutes. The article argues in its final part
that due to the fact that all the tendencies can be found both in the recent and old cases, it is a manifestation of the design of the whole system. The system has therefore more and more difficulties with new challenges which are brought about technological development.
Pirátské strany jsou novým fenoménem v politice. První pirátská strana byla založena v roce 2006 ve Švédsku. Cílem tohoto článku je reflexe problematiky pirátských stran, shrnutí odborné diskuze, představení hlavních požadavků pirátských stran, přiblížení sympatizantů a voličů pirátských stran a také pokus o vysvětlení vzestupu pirátských stran. Pirátské strany lze považovat za druh liberálních stran, které se profilují v otázce svobodného internetu, komunikace a přístupu k veřejným informacím. Jejich vznik souvisí s rozvojem informační společnosti a informačních technologií, které přes nesporná pozitiva s sebou nesou podle pirátských stran riziko zneužití ve vztahu ke svobodě a soukromí jednotlivců., Pirate parties are new phenomena in politics. The first pirate party was established in Sweden in 2006 and inspi - red rise of pirate parties across the world. The aim of this article is to review discussion on pirate parties, describe major pirate issues and pirate parties’ sympathizers as well as to attempt to explain the rise of pirate parties. Pirate parties may be conceived as a sort of liberal parties, which are focused on free internet, communication and unrestrained access to public information. The rise of pirate parties is related to developments of information society and information technologies, which – in spite of clear advantages – pose a risk: they might be abused against individual freedom and privacy., and Miloš Brunclík.