Elektrická vodivost v zemské kůře závisí jen málo na konkrétním horninovém složení geologických útvarů, často však velmi citlivě indikuje zóny s anomálními geochemickými a termodynamickými podmínkami či zóny mechanického porušení horninového prostředí. Elektromagnetická pole indukovaná přirozenými variacemi zemského magnetického pole extraterestrického původu a měřená na povrchu Země umožňují vymezit tyto anomální zóny v měřítku celé zemské kůry, a rovněž hlouběji v zemském plášti. Magnetotelurický a magnetovariační výzkum, který z těchto poznatků vychází, se tak stává cenným zdrojem geofyzikální informace o vnitrozemském prostředí. Elektrický model zemské kůry na přechodu mezi Českým masivem a Západními Karpatami zřetelně ukazuje, jak povrchová geologická stavba pokračuje v hlubinných změnách v rozložení elektrické vodivosti v rámci jednotlivých regionálních geologických jednotek., Josef Pek., and Obsahuje seznam literatury
Jak nukleové kyseliny, tak bílkoviny jsou elektrochemicky aktivní látky a ke studiu jejich vlastností lze tudíž využívat elektrochemické metody. Ačkoli je tato skutečnost známa již několik desetiletí, současný rozmach molekulární biologie vytvořil příznivé podmínky pro nové aplikace elektrochemie v analýze biomakromolekul. Vzrůstá množství informací o úloze jednotlivých genů a jejich proteinových produktů v buněčných regulačních procesech a v patogenezi závažných onemocnění. Očekává se, ze tyto znalosti bude možné využívat jak pro přesnou a včasnou diagnostiku, tak pro vývoj cílených léčebných postupů. Dosažení těchto cílů by mohlo být příznivě ovlivněno pokrokem v oblasti nových či alternativních bioanalytických technik, které by byly nenákladné, rychlé, účinné, citlivé a přesné. V současné době se zdá, že takovéto techniky mohou být založeny právě na elektrochemické analýze nukleových kyselin a proteinů. Tento článek je věnován možnostem využití elektrochemických přístupů při detekci poškození genetického materiálu, ve spojení s technikami hybridizace DNA, při vyhledávání mutací v nukleotidových sekvencích a při analýze některých důležitých proteinů., Jan Vacek, Michal Masařík, Emil Paleček, Miroslav Fojta., and Obsahuje seznam literatury
Motto: "Pevnolátkové osvětlování je dnes tam, kde byl Internet v 80. letech. Stejně jako jsme tehdy nemohli předpovědět, jaký bude Internet, dnes, o 30 let později, nedokážeme předvídat, co všechno se stane se světelnou technikou a osvětlováním v příštích dekádách. Víme jen, že to bude úžasné a krásné." Roland Haitz, During its long evolution, techniques for artificial lighting used four main principles: combustion, incandescence, gas discharge and luminescence. The injection electroluminescence (taking place in light-emitting diodes, LED) is probably the most efficient way of converting electricity into light. In this paper we describe the main advantages and disadvantages of LED based light sources, as well as some topics of current research such as laser based light sources. Finally, the possible health effects of artificial lighting are briefly discussed., Jan Valenta, Ivan Pelant., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek se zabývá modelováním elektromagnetické indukce v nehomogenní Zemi za použití observatorních a satelitních dat. Současný nárůst výkonu výpočetní techniky a dostupnost geomagnetických měření ze satelitů na nízkých oběžných drahách otevírají této tradiční geofyzikální metodě zkoumání zemského nitra nové možnosti. V první části článku je studován vliv vodivostních nehomogenit v litosféře na pozorování satelitů Ǿrsted a CHAMP během klidných dní v letech 2001-2002. Ukazuje se, že trojrozměrný model, který zahrnuje vysoký vodivostní kontrast mezi oceány a kontinenty, vystihuje satelitní data o 10-15 % lépe než nejlepší sféricky symetrický model. Ve druhé části článku modelujeme EM indukci excitovanou geomagnetickými bouřemi v komplikovaném trojrozměrném modelu pláště, odvozeném z laboratorních měření vodivosti a ze seismické tomografie. Provedené simulace poukazují na význam laterálně nehomogenní vodivosti ve středním plášti. Anomálie ve výškách typických pro nízko letící satelity predikujeme ve velikosti jednotek nT. Tyto hodnoty jsou v souladu s výsledky nedávné analýzy dat ze satelitu Magsat., Jakub Velímský, Zdeněk Martinec, Mark E. Everett., and Obsahuje seznam literatury
Článek uvádí stručný přehled mechanismů působení neionizujícího elektromagnetického pole s frekvencí nižší než 300 GHz na člověka, příslušná zdravotní rizika a stanovené expoziční limity. Kromě vědecky zjištěných vlivů - ohřevu těla a dráždění nervové tkáně - jsou uvedeny i některé často diskutované hypotézy o existenci účinků velmi slabých polí, přičemž je ukázána jejich fyzikální neodůvodněnost., This paper presents a short review of interaction mechanisms of non-ionizing electromagnetic fields with frequency below 300 GHz with humans, corresponding health risks and set exposure limits. The science based mechanisms - body heating and stimulation of nervous system - are explained, along with some often discussed, but physically untenable, hypotheses on existence of low intensity field effects., Luděk Pekárek, Lukáš Jelínek., and Obsahuje bibliografii
V roku 1948 holandský fyzik H. B. G. Casimir navrhol špeciálne experimentálne zariadenie, ktoré spočívalo v dvojici rovnobežných vodivých platní, pričom každá z platní bola elektricky neutrálna. Casimir vypočítal, že zmena vákuovej energie elektromagnetického poĺa spôsobená prítomnosťou platní se prejavuje ako makroskopická príťažlivá sila medzi platňami. Ďalšie štúdie zovšeobecnili, v rámci štandardnej rovnovážnej štatistickej a kvantovej mechaniky aplikovanej na makroskopickú elektrodynamiku, odvodenie príťažlivej Casimirovej sily na nenulovú teplotu T > 0, prípad všeobecných platní vyrobených z dielektrického materiálu a rôzné geometrie experimentálnych zariadení. Časom sa ukázalo, že v dosiahnutých výsledkoch je nesúlad a množstvo kontroverzií. Nesúlad výsledkov sa najmarkantnejšie prejavuje v oblasti vysokých teplôt. Cieĺom prezentovaného článku je poskytnúť stručný prehĺad vývoja Casimirovho problému a jeho kontroverzií v matematicky prístupnej forme, ako aj autorov príspevok pri objasnení vysokoteplotných aspektov elektromagnetického Casimirovho javu., Ladislav Šamaj., and Obsahuje seznam literatury
Článek představuje elektronovou mikroskopii jako vhodný zdroj inspirace při výuce fyziky na střední škole. Na konkrétních příkladech vysvětluje základní fyzikální principy těchto (složitých) přístrojů. V současnosti se elektronová mikroskopie rychle rozvíjí a její zařazení do učebnic fyziky je dle autorů článku velmi žádoucí., This article presents electron microscopy as a suitable source of inspiration for teaching physics at secondary school. We use examples to explain the basic physical principles of these sophisticated devices. Today, electron microscopy is developing rapidly, and its inclusion in physics textbooks is highly desirable., and Petr Vencelides, Jana Jurmanová.