Elevated temperature inhibited the accumulation of chlorophyll and photosynthetic proteins, and the development of photochemical activity, however, carotenoids continued to accumulate. Signal transduction pathway involved in protochlorophyllide oxidoreductase was unaffected by elevated temperature of 38°C. Two-dimensional gel electrophoresis of stroma proteins showed similar patterns in the dark-grown seedlings and seedlings irradiated at elevated temperature, although some low molecular mass proteins accumulated at 38°C. In contrast, seedlings irradiated at 25°C showed complex pattern of proteins. Hence the development of chloroplast and its associated functions during irradiation of etiolated seedlings are inhibited by elevated temperature. and A. K. Singh, G. S. Singhal.
We investigated the effect of captopril on the growth of the left ventricle in an experimental model of aortic insufficiency. Four groups of rabbits were studied 28 days after experimental intervention: 1. control, 2. control with captopril (10 mg/kg/day), 3. aortic insufficiency, 4. aortic insufficiency with captopril (10 mg/kg/day). Aortic insufficiency induced hypertrophic growth of the left ventricle demonstrated by increased weight and ribonucleic acid (RNA) concentration. Administration of captopril only slightly attenuated the weight increase of the left ventricle and the increase in concentration of left ventricular RNA. However, captopril reduced the concentration of left ventricular deoxyribonucleic acid (DNA) both in the control and even more in the group with aortic insufficiency. The chronic haemodynamic overload enhanced mitochondrial respiration in the left ventricle which was not influenced by captopril. We conclude that captopril in the dose 10 mg/kg/day did not prevent hypertrophy of the left ventricle but reduced left ventricular DNA concentration.
Jak nukleové kyseliny, tak bílkoviny jsou elektrochemicky aktivní látky a ke studiu jejich vlastností lze tudíž využívat elektrochemické metody. Ačkoli je tato skutečnost známa již několik desetiletí, současný rozmach molekulární biologie vytvořil příznivé podmínky pro nové aplikace elektrochemie v analýze biomakromolekul. Vzrůstá množství informací o úloze jednotlivých genů a jejich proteinových produktů v buněčných regulačních procesech a v patogenezi závažných onemocnění. Očekává se, ze tyto znalosti bude možné využívat jak pro přesnou a včasnou diagnostiku, tak pro vývoj cílených léčebných postupů. Dosažení těchto cílů by mohlo být příznivě ovlivněno pokrokem v oblasti nových či alternativních bioanalytických technik, které by byly nenákladné, rychlé, účinné, citlivé a přesné. V současné době se zdá, že takovéto techniky mohou být založeny právě na elektrochemické analýze nukleových kyselin a proteinů. Tento článek je věnován možnostem využití elektrochemických přístupů při detekci poškození genetického materiálu, ve spojení s technikami hybridizace DNA, při vyhledávání mutací v nukleotidových sekvencích a při analýze některých důležitých proteinů., Jan Vacek, Michal Masařík, Emil Paleček, Miroslav Fojta., and Obsahuje seznam literatury
Jednu z důležitých a rozsáhlých oblastí biofyzikálního výzkumu představuje sledování tvorby specifických komplexů mezi biomolekulami, připadně mezi biomolekulami a syntetickými molekulami cíleně připravenými jako molekulární značky, strukturní sondy nebo aktivátory či superpresory biochemických reakcí. Látky posledního typu jsou často uvažované i jako nové typy chemoterapeutik. Charakteristickým prvkem v této oblasti výzkumu v posledních letech je snaha o rozšíření používaných experimentálních technik na metody, které umožní získat detailnější informace o tvorbě těchto komplexů. Konkrétně to znamená, že kromě informací o tom, zda a s jakým výtěžkem se za daných podmínek komplex tvoří a jaké má jeho tvorba důsledky pro probíhající vnitrobuněčné pochody, je žádoucí i zjišťovat detaily geometrického uspořádání molekul v komplexu, sledovat kinetiky asociačních i disociačních pochodů a při studiích na buněčných systémech sledovat časový vývoj lokalizace komplexů. Vhodným nástrojem pro tato studia mohou být různé formy pokročilých optických metod využívajících elektronovou a vibrační optickou spektroskopii v kombinaci s prostorovým a časovým rozlišením a s komplexními matematickými metodami vyhodnocování. V tomto příspěvku je ilustrován tento trend na příkladu krátkých syntetických úseků nukleových kyselin, oligonukleotidů, studovaných v naší skupině se zaměřením na jejich potenciální terapeutické využití. Rozebíráme zde aplikaci dvou typů optických technik, Romanovy spektroskopie se statistickou analýzou spektrálních sérií a fluorescenční mikroskopie s časovým rozlišením., Daniel Němeček, Eva Kočišová, Petr Praus, Josef Štěpánek., and Obsahuje seznam iteratury