Studie Milady Jonášové se zabývá využitím jmenované kantáty italského hudebního skladatele Benedetta Marcella operním impresáriem Antoniem Denziem v pasticciu "Sansone", provedeným v roce 1729 na scéně pražského divadla v paláci hraběte Františka Antonína Sporcka., Milada Jonášová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 51, anglický abstrakt na s. 5.
Studie Jany Perutkové se zabývá provedením opery "Giulio Cesare in Egitto" od hudebního skladatele Georga Friedricha Händela v divadle U Korutanské brány v císařském hlavním městě Vídni a též širší recepci Händelovy hudby v habsburském soustátí v uvedeném časovém období., The goal of the study is to present certain Händel sources that are unknown or have not yet been researched and to investigate the connection of those sources with the capital city of the Habsburg Monarchy, Vienna. At the center of attention is a performance of a pasticcio of Giulio Cesare in Egitto at the Theater am Kärntnertor in Vienna (Kärntnertortheater) in 1731. The study introduces the printed libretto, which has heretofore been regarded as lost, as well as the score of the work that L. Bennett first brought to light. The rediscovery of the libretto has made possible the comparison of these two sources. Also brought to attention is a copy of a collection of arias from this pasticcio that is held in Bratislava. There is furthermore presentation of certain possibilities regarding the identity of the probable compiler of the pasticcio, the composer Francesco Rinaldi, whose three extant operas premiered in Vienna date from the years 1730–1732. Reference is made in the study to the increased interest in Händel’s works in Vienna around the year 1730, and in connection therewith, reference is also made to a Viennese copy of his opera Admeto, which is kept in Meiningen. The study also asserts that at least one of the scores of Händel’s Agrippina held in the Musiksammlung der Österreichischen Nationalbibliothek had been the property of Count Johann Adam von Questenberg., Jana Perutková., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 121, anglický abstarkt na s. 95.
Studie Jakuba Michla se zabývá Lambovými osudy a přibližuje život a dílo zapomenutého kantora z podkrkonošského regionu. Jedná se o druhý studie, jejíž první část byla otištěna v hudební vědě 51/3-4, s. 297-317. Součástí textu je tematický katalog Lambových skladeb., Jakub Michl., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 118, anglický abstrakt na s. 79.
Studie se zabývá Lambovými osudy a přibližuje život a dílo zapomenutého kantora z podkrkonošského regionu., Jakub Michl., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 317, anglický abstrakt na s. 287.
Studie Evy Velické se zabývá okolnostmi vzniku a rané recepci první opery hudebního skladatele Bohuslava Martinů "Voják a tanečnice"., The first opera by Bohuslav Martinů (from the total of 16) named Voják a tanečnice (The Soldier and the Dancer), H.162 was created in the initial years of Martinů’s stay in Paris (1926–1927), when the effort to reflect different contemporary music trends and influences can be traced in his compositions. Voják a tanečnice is an original example of absorbing such influences. Together with the librettist, Jan Löwenbach, they tried to create a “new opera buffa”, which was not understood by the contemporary reviewers. The opera was first performed in Brno in 1928. The frequency of the first performances of Martinů’s stage works in the National Theatre in Brno indicates that the first performance of his first opera was not a coincidence but a part of targeted dramaturgy at the Brno stage., Eva Velická., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 167, anglický abstrakt 139.