Kresba rudkou a černou křídou na kartonu (322 x 264 cm). Studie hlavy Apollóna., Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 26-27., and Jedná se patrně o studii ke kompozici Apollón a Marsyás.
Kresba (155 x 127 mm). Scéna v krajině, v popředí dvojice muž a žena - Apollń pronásleduje nymfu Dafné, jejíž ruce se mění ve větve vavřínu. Po levici nymfy sedí v rákosí postava říčního boha (vousy, nádoba s vytékající vodou)., Zlatohlávek 1997#, 332-333, č. LXIII., and Ve sbírce MG v Brně od roku 1942, původně sbírka Feldmann.
Kresba (26,9 x 21,1 cm): Malířství (odhalená ňadra, paleta se štětci) je uváděna Minervou (přilba) k Apollónovi, který sedí nalevo a hraje na lyru. Za Apollónem a v popředí napravo múzy hrající na hudební nástroje. Nad Malířství se snáší putto s věncem a palmovou ratolestí. V pozadí nalevo antický korintský chrám, vedle něj socha, napravo v popředí kanelovaný antický sloup. V pozadí brána v iónském stylu., Fučíková 1997#, I/146., Fusenig 2010#, č. 50., and Kresba je patrně studie pro obraz se stejným námětem, jenž je glorifikace mecenášství císaře Rudolfa II., který Majestátem z roku 1595 povýšil malířství z řemesla na umění. Stejné téma však Aachen zpracoval v díle věnovaném bavorskému vévodovi Maxmiliánovi I (Wien, Albertina, Sadeler, Minerva uvádí malířství mezi svobodná umění).
Betonová armovaná plastika na nárožní atice nájemního domu. Stojící postava nahého mladíka, kolem těla drapérie, v pravé ruce pozdvihuje pochoděň, kolem hlavy sluneční záře, v levé ruce drží lyru. Na zemi u mladíkových nohou sluneční disk, u podstavce na zemi sedí dva putti. and http://www.mojebrno.wz.cz/inka.html (13. 12. 2012).
Nástěnná monochromatická malba: nalevo Latona, ruce vztažené do stran, vedle ní dvě děti (Apollón a Diana). Na pravé straně postavy tří Lyčanů, dva z nich již změněni v žáby (jedna ze žáb drží srp). Výjev je zasazen do krajinného rámce. and Autor nástěnné malby použil grafickou ilustraci k Ovidiovým Metamorfózám (Baur 1641), kterou doslova převzal.
Pískovcová socha v přízední nice: nahý mladík stojí u pařezu, z něhož vyrůstá zelená ratolest, kolem beder drapérie, v pravici drží lyru., Poche 1977#, 279., and Koudelka 1999#.
Budova Galerie umění (Műcsarnok) podle plánů Schickedanze a Herzoga v eklektickém neoklasicistním stylu, s fasádou ovlivněnou pozdní renesancí. Na hlavním průčelí je pod štítem bohatá malířská dekorace, několik figurálních alegorických výjevů. První zleva alegorie vzniku sochy: figurální scéna umístěná do prostoru antického chrámu, zleva dvě sedící polonahé ženy hledí na sedícího sochaře (Polykleitos) a Minervu, ochránkyni umění, která pozvihuje levici k soše mladíka uvazujícího si stužku vítězství kolem hlavy. Za sochou je Amor drží luk, na zádech má toulec se šípy. Další scénu odděluje alegorie Sochařství - chlapec se sochařskými nástroji a malou soškou v ruce. Druhá figurální scéna nad vchodem představuje Apollóna a Múzy na Helikonu. Zleva stojí polonahá žena zobrazená zezadu, v pozadí za ní antická nádoba s figurálním reliéfem, další je žena s mečem a divadelní maskou (Tragedie), další je múza s lyrou (Euterpé), múza tance, múza s palmovou ratolestí. Uprostřed sedí Apollón obklopený atributy - lyra, uk, toulec se šípy, vavřínový věnec, sluneční kotouč, Pegas. Vedle Apollóna sedí múza Historie s tabulkou a rydlem, na zemi u jejích nohou je nádoba na svitky. Za ní múza s dvojitou flétnou, múza s lyrou, Uranie s globem a kružidlem, poslední múza personifikuje Umění - opírá se o sloup s volutovou hlavicí, na něm divadelní maska, keramická nádoba zdobená meandrem. Figurální scénu od posledního výjevu odděluje postava chlapce s paletou a štetcem -alegorie Malířství. Poslední výjev je situován na pozadí antického chrámku s pramenem, u něhož sedí žena a stojí mladík, jehož stín zachycuje na plátno druhý sedící muž. Přihlížejí dvě ženy, jedna s nádobou na vodu a muž, který drží ratolest., Hájos 2001, s. 36 - 42., and První výjev ukazuje na několik antických odkazů. Je to například reliéf v pozadí scény, variace na Dexileovu stélu, také je zde socha Diadúmena, patrně Polykleitovo dílo. Prostřední výjev zobrazuje Apollóna a múzy na pahorku Múz v pohoří Helikónu (Paus. 2, 31, 12; Stat. Theb.4, 60), kde bájný Pégas úderem kopyta odchalil pramen básnictví. Poslední výjev je ilustrací antického mýtu o původu malířství, podle něhož bylo počato tak, že byl obkroužen lidský stín (Plin. hist.nat. 35, 15)