Pojem effet utile se v poslední době dostal do módy, a to nejen v české právnické literatuře, ale zejména též v zahraničí. Hlavním důvodem je, že effet utile prostupuje celým právem EU, když se nevyskytuje pouze v case law SDEU, ale též v sekundárním právu, zejména v preambulích nařízení a směrnic, a v neposlední řadě též v rozhodnutích Komise. Je tak nanejvýš relevantní pokusit se o vysvětlení tohoto pojmu popisem jeho vzniku a vývoje, jakož i analýzou jeho obsahu a funkce. K čemu slouží pojem effet
utile? Jedná se o princip evropského práva, výkladovou metodu či svého druhu uměle vytvořenou klauzuli, která umožňuje SDEU prosazovat jeho účely? Jaké jsou podmínky aplikace effet utile a jaké jsou její následky? Je tento pojem v rozhodovací praxi SDEU používán i tehdy, když to v daném rozhodnutí není explicitně zmíněno? Lze případy jeho použití typizovat podle určitých kritérií? To vše jsou otázky, na něž se autoři tohoto článku pokusili najít odpovědi. Lze shrnout, že effet utile je specifickou výkladovou metodou,
jež je podmíněna mimo jiné právně politickými poměry v systémech uznávajících princip právního státu. Effet utile slouží ke zdůraznění určitého aspektu právní normy za účelem její aplikace ve smyslu tohoto aspektu a vychází tedy z teleologické metody výkladu, mnohdy při řešení konfliktu základních zájmů a principů, avšak vždy v rámci té fundamentální zásady, v jejímž smyslu je použit, a za současného respektování ostatních právních zásad, jež s jeho použitím nejsou v rozporu. and The notion effet utile has recently become fashionable not only in Czech legal literature, but especially abroad. The main reason is that effet utile permeates the whole EU law, since it is not present only in the case law of CJEU, but also in secondary law, particularly in preambles of regulations and directives, and – last but not least – in decisions of the Commission. Therefore, it is highly relevant to explain this notion through description of its origin and development as well as analysis of its content and functions. What does effet utile stand for? Is it a principle of European law, a method of interpretation or an artificially created clause of its kind, which enables the CJEU to promote its aims? What are the conditions and consequences of effet utile’s application? Is this notion employed in decision-making of the CJEU also in those cases, where it is not explicitly mentioned in its decisions? May the cases of its application be typified according to some criterions? The authors
of this article have tried to find answers to all these questions.We may conclude that effet utile is a specific method of interpretation conditioned inter alia by legal-political circumstances prevailing in legal systems based on rule of law. The role of effet utile is to accentuate certain aspect of a legal norm in order to apply it accordingly. Thus, effet utile emanates from the teleological method of interpretation, often solving a conflict between fundamental interests and principles, but always in the framework of the basic maxim it supposed to support while respecting other legal principles it is compatible with.
Tento článek hodnotí jev označovaný jako sportovní národnost z pohledu práva Evropské unie. Jeho cílem je posoudit soulad pravidel mezinárodních sportovních organizací upravujících příslušnost sportovců k národním týmům s konkrétními ustanoveními unijního práva. Jedná se především o ta ustanovení, která rozvíjejí zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti v oblastech vnitřního trhu a hospodářské soutěže. Pravidla upravující sportovní národnost jsou v práci rozdělena do čtyř skupin podle toho, jak se k nim se zřetelem ke své stávající rozhodovací praxi v budoucnu pravděpodobně postaví Soudní dvůr Evropské unie. Nejprve je zkoumána otázka, zda tato pravidla vůbec spadají do působnosti práva EU, tudíž i do jurisdikce unijních soudních orgánů. V případě kladné odpovědi je dále posuzováno, zda představují překážku volnému pohybu a v případě, že ano, je hodnoceno, zda je takové omezení jako výjimka v unijním právu ospravedlnitelné a přiměřené. Výjimky jsou zkoumány z pohledu Smluv i na základě bohaté sportovní judikatury Soudního dvora Evropské unie. Vědom si neustále se zvyšujícího ekonomického dopadu sportovní činnosti dal Soudní dvůr ve svém rozsudku Meca-Medina & Majcen z roku 2006 posuzování souladu pravidel upravujících sportovní národnost s unijním právem úplně nový rozměr. and This contribution assesses sporting nationality under EU law. Its aim is to consider compliance of the rules governing athletes’ eligibility in national teams with the concrete provisions of EU law. The provisions under scrutiny are mostly those laying down the prohibition of discrimination on the basis of nationality in the fields of internal market and competition. The rules governing sporting nationality are divided into four groups according to the attitude of the Court of Justice of the European Union, which might be expected according to its current case law. The contribution firstly considers whether these rules fall within the scope of EU law and therefore must be reviewed by EU judicial authorities. If so, it is assessed whether the sporting rules constitute a restriction on provisions on free movement. Finally, the justification for and the proportionality of such restrictions are
discussed. The restrictions are assessed from the perspective of the Treaties and the case law of the Court of Justice. In its Meca-Medina & Majcen judgment of 2006, the Court gave a completely new dimension to assessing the compliance of the rules governing athletes’ eligibility with EU law.