Vjezd do zadního dvora: Herakles, tři putti., Vlček 1999#, 354-356., and Stavba z l. 1713-1714, považována za dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichla a soch. výzdoba Ferdinand Maxmilián Brokof.
Na východní stěně hlavního sálu nástěnná malba: Herkules přijímá od Ctnosti kyj, kterým se rozhání po družině Bakcha. Minerva ukazuje na dvě postavy - Věda a Zbožnost, v oblacích Apollón, putto zahání Harpyje., Poche, Preiss 1973#, 94, 156, obr. 33-35., Ledvinka 1995#, 284-290., and Vlček 1999#, s. 548.
Reliéf na pískovcové váze: nahý Herkules (vousy) stojí opřený o kmen stromu. Levici má za zády, přes pravici s kyjem má přehozenou lví kůži., Vlček 1999#, 471-475., and Součást souboru dekorativních kamenných váz s mytologickými reliéfy. Dnes jsou na místě tesané kopie, faksimile z umělého pískovce, které v letech 1973-90 nahradily originály, jsou uloženy v Galerii hlavního města Prahy. Reliéf odkazuje na slavnou mramorovou sochu známou jako Herkula Farnese, což je římská kopie řeckého originálu. Socha byla objevená roku 1546, ale typ odpočívajícího Herkula byl známý už od konce 15. stol. z jiných antických verzí. V ruce za zády držel Herkules jablka ze zahrady Hesperidek, což byl jedenáctý z jeho slavných činů, při němž mu pomohl Atlás. Reliéf na váze umístěné na severní straně schodiště tak obsahově souvisí s reliéfem na váze umístěné na protější, jižní straně. Reliéfy s odpočívajícím Herkulem a Atlantem definují Vrtbovskou zahradu jako bájnou zahradu Hesperidek.
Bronz (162, 5 cm): nahý bezvousý Herkules stojí rozkročen s kyjem přes rameno, v levé ruce opřené o bok drží jablka. Úponka vyrůstající z pařezu mezi jeho nohama mu kryje genitálie, o pařez je opřený roh hojnosti., Fučíková 1997#, 49, I/133, and Dílo je inspirováno antickým typem odpočívajícího Herkula (e.g. Řím, Palazzo dei Conservatori), motiv ruky s jablky Hesperidek je citátem z Hercula Farnese, ale Vriesova kompozice se jako celek nedrží žádného dochovaného vzoru. Socha pochází ze schodiště domu čp. 14-I. v Celetné ulici v Praze, původně byla patrně určena pro zahradu Valdštejnského paláce v Praze.
Stavba v zahradě (1712 - 1720), autorem je K. I. Dienzenhofer, v níž sochařská výzdoba od A. Brauna (1730). Na fasádě nad hlavním i zadním vchodem busta Diany s půlměsícem na čele. U vchodu do zahrady dvojice pískovcových soch, po pravé straně Herkules, po levé Kakus. V zadním traktu zahrady dvojice váz s putti a dvojice alegorií ročních dob. Po pravé straně Apollón (Zima) a Artemis ((Jaro), po levé straně Bakchus (podzim) a Demétér (Léto). Mezi nimi busta císaře.
Mědiryt (21, 7 x 13, 7 cm): arcivévoda v soudobém oděvu, se řádem zlatého rouna na hrudi, stojí v nice. V ruce má herkulovský kyj, u jeho nohou přilba v podobě lví hlavy, narážka na lví kůži Herkulovu. and Prag um 1600#, I, č. 35.
Bronzová soška (v. 38,2 cm): císař Commodus v podobě Herkula (lví kůže) s malým chlapcem v levé ruce, v pravici držel kyj., Chlíbec 2006#, 376-377, č. 182., and Získáno do galerie v roce 1945. Zmenšená kopie slavné sochy z Vatikánských muzejí.