The stubborn decision of the Latvian government to join the eurozone at any cost put a great burden on Latvian households after the crisis of 2008. Nevertheless, no popular protest movement emerged to change the course of this decision. This study discusses why Latvians undertook individual strategies to cope with the forex loan crisis. Particularly, I look at the choice between formal debt relief procedures and emigration as alternative individual strategies for defaulted debtors. These programmes have not reversed the negative migration trends or significantly decreased the number of Latvian households in arrears. Debt discharge is mainly attainable for wealthy individuals who are able to mobilise their financial and kinship resources. Worse-off debtors cannot attain debt discharge or are stigmatised during the process. Alternatively, emigration has offered a way to cope with overindebtedness and keep up with mortgages and consumer loan payments for a much larger segment of the debtor population.
The study explores a latent structure of perceived impacts on the country. Perceived controllability of the context shapes individual plans and forms resource for dealing with changes. The direct and indirect exposure to global challenges (e.g., terrorist attacks) can change individual views of the controllability of the context and lead to negative psychological consequences. On the basis of the analysis, a set of perceived impacts was included in the investigation – impacts on a person, people of Latvia, its political institutions, and global players and threats – as factors representing different levels of ecological systems. Six hundred forty-seven university students from Riga, Valmiera, and Daugavpils participated in the study. The Future of Country Questionnaire was modified and used for the assessment of perceived impacts on Latvia. Exploratory and confirmatory factor analyses provided evidence for four main factors representing perceived impacts: personal control, political power, globalization, and global threats. The latter factor involved military tension and terrorism. Revealed links between control beliefs confirmed the interconnectedness of sub- and super-ordinated ecological systems. Cooperation with other people can facilitate the sense of controllability of the macro-societal context. and Tato studie zkoumá latentní strukturu vnímaných dopadů na stát. Vnímaná ovladatelnost kontextu dotváří jednotlivé plány a formuje zdroje pro vyrovnávání se se změnami. Přímé a nepřímé vystavení globálním výzvám (např. teroristickým útokům) může změnit individuální pohled na kontrolovatelnost kontextu a vést k negativním psychologickým důsledkům. Na základě této analýzy byla do šetření zahrnuta sada zkoumaných vnímaných dopadů – na danou osobu, obyvatele Lotyšska, politické instituce a globální aktéry a hrozby, coby faktory reprezentující různé úrovně vnějších systémů. Studie se zúčastnilo 647 univerzitních studentů z Rigy, Valmiery a Daugavpils. K hodnocení vnímaných vlivů na Lotyšsko byl použit modifikovaný dotazník Budoucnost země. Exploratorní a konfirmační faktorová analýza podpořila čtyři hlavní faktory reprezentující vnímané dopady: osobní kontrolu, politickou moc, globalizaci a globální hrozby, přičemž poslední faktor zahrnoval vojenské napětí a terorismus. Zjištěné souvislosti přesvědčení o kontrolovatelnosti potvrdily provázanost mezi podřízenými a nadřízenými vnějšími systémy. Spolupráce s ostatními lidmi může posílit pocit vlivu (kontroly).
In the study, we discussed the multifactorial determinants of integration processes in the EU and the enlargement of the European community to the new state. In this context, pointed out the problems of international security, European security and the security of the European Union. Discusses the determinants of integration processes and provide security, i.e. terrorism, demographic, legal policy, legislation, alliance, NATO, transatlantic cooperation, collaboration and continental impact of macroeconomic factors. We studied two cases: Latvia and Greece, which was considered the most representative for the present study. The study was conducted in a comparative other countries belonging to the European Union.
Historicky první lotyšské předsednictví v Radě EU v 1. pololetí roku 2015 se uskuteční pod logem mlýnského kamene: symbolu zdroje potravy a prosperity, jakož i inovací, dynamického pohybu a růstu. Lotyšsko si stanovilo na základě priorit společných pro předchozí předsednictví Itálie a nadcházejícího Lucemburska (finanční stabilita, růst EU, zaměstnanost, digitální agenda a posílení úlohy EU ve světě) tři hlavní cíle: konkurenceschopná, digitální a angažovaná Evropa. and Anna Vosečková.