Na soklu pískovcové sousoší, nahý muž, plnovous, kolem beder drapérie, na hlavě koruna. Oběma rukama drží vzpírající se nahou ženu, kolem beder má ovinutou drapérii., Poche 1978#, 312; Nejl 2006#, 54-61., and Pluto unášející Proserpinu.
Databáze ČAD: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=618 (13.1.2013). and Bartušek, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích, s. 246. Fiala, Karel: Kulturní život na náchodském zámku koncem 18. století. In: Východočeský kraj, Hradec Králové 1958.
Nástropní malby klenby hodovního sálu - cyklus sedmi výjevů ve štukových kartuších na téma Amor a Psýché. Stará služka utěšuje Charité za přítomnosti Apulea (proměněný v osla), Zefyros unáší Psýché do hor, Psýché pozoruje spícího Amora, Amor opouští Psýché, Cháron převáží Psýché do podsvětí, Psýché uspává Kerbera, Psýché u Proserpíny., Togner 2010#, 55-56. Dufková 2010#, 3; Mádl 2011#, 214-236., and Dosavadní datace Tencalových fresek na Náměšti (Togner 2010, 1674-1675) byla v současné době korigována do doby před polovinu 17. století (M. Mádl 2011). Autor se inspiroval ilustrovaným vydáním Apuleova Zlatého osla, které obnsahuje 32 rytin připisovaných Michielovi Coxie (ideově inspirovány Raffaelovými freskami ve Villa Farnesina v Římě). Výzdoba stropu měla být morálním exemplem - Psýché (duše) se utrpením mravně očišťuje, aby dosáhla naplnění.
Nástropní malba: Amor opouští Psýché., Togner 2010#, 55-56., Dufková 2010#, 3, Mádl 2011#, 214-236., and Cyklus sedmi výjevů ve středu stropu inspirovaných Zlatým oslem. Autor se inspiroval ilustrovaným vydáním Apuleova Zlatého osla, které obsahuje 32 rytin připisovaných Michielovi Coxie (ideově inspirovány Raffaelovými freskami ve Villa Farnesina v Římě).
Nástropní malba: Psýché u Proserpiny. Scéna v chrámu s hořícím obětním oltářem. Psýché klečí před sedící Proserpinou, oběma rukama drží nádobku s elixírem krásy., Togner 2010#, 55-56., Dufková 2010#, 3., Mádl 2011#, 214-236., and Cyklus sedmi výjevů ve středu stropu inspirovaných Zlatým oslem. Autor se téměř doslovně inspiroval rytinou M. Coxie.
http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam and Pluto raubt Proserpina. Im Gegensatz zu Helena wehrt sich Proserpina (Persephone) heftig gegen Pluto (Hades), den Gott der Unterwelt, der, von Amors Pfeil getroffen, die Tochter der Demeter beim Blumen pflücken entdeckte und diese, von unbändigem Verlangen erfüllt, mit festem Griff packte und in sein Totenreich brutal entführte. Zerberus, der dreiköpfige Hund, war natürlich auch dabei. Einen Teil jedes Jahres verbringt Persephone nun in der Unterwelt. Während dieser Zeit ruht und verdorrt alle Vegetation auf Erden. Erst im Frühjahr darf sie auf die obere Welt zurückkehren, dann erwacht die Natur, sie blüht, wächst und gedeiht - doch spätestens im Herbst muss Persephone wieder zum Hades hinab steigen ins ewige Reich der Schatten.
Freska: Plútos (nahý) drží v náručí Proserpinu (zlatý plášť), vjíždí na voze, na němž dvojzubec, do skalní průrvy., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. V kontextu Valdštejnského paláce série výjevů začíná zobrazením prvotního chaosu na východní straně dveří do Audienčního , směr čtení se přitom mění, až do pátého pole jsou uspořádány bustrofedon ("jako se obracejí dobytčata"), od výjevy s Pyramem se v každém poli začíná na východě, tedy napravo, jdeme-li z Audienčního sálu. Toto uspořádání mělo patrně zdůraznit chronologickou posloupnost apotheosy Aeneovy a apotheosy Romulovy, aby tak vynikl smysl celé dekorace, jímž byla oslava role Albrechta z Valdštejna při budoucí apotheose, jíž byl oslaven Romulův potomek a současný císař, Ferdinand II. V sedmém poli je pár Proserpiny unášené do podsvětních hlubin a Ikarův pád z nebes postaven do dramaticky vypointovaného protikladu k následujícímu páru, nanebevzetí Aenea a Romula.
Kresba rudkou (18, 2 x 17, 7 cm): čtyřspřeží pádící dolů, za ním nahý Pluto (zezadu) držící vzpozející se Proserpinu., Fučíková 1997#, I/196, and Možná studie k obrazu z doby před rokem 1605 (Dresden, Heintz, Únos Proserpiny).
Kamej (3, 1 x 4, 1 cm): Pluto (trojzubec) s Proserpinou v náručí jede na dvoukolovém voze do podsvětní brány hlídané Kerberem. V bráně podsvětní démon s trojzubcem, v oblacích kouře vycházejících z podsvětí jsou dva putti., Prag um 1600#, č. 338 s. 468., and Osazení v emailovém zlatu s rubíny a diamanty v Praze po roce 1610 (Andreas Osenbruck, připsáno).