Kolorektální karcinom patří ve vyspělých zemích mezi nejčastější nádorová onemocnění a Česká republika je celosvětově na špici v jeho výskytu. Roční incidence u nás přesahuje 7 000 osob ročně. Primárně je 20 % pacientů diagnostikováno ve stadiu IV a téměř u poloviny pacientů se v průběhu onemocnění vyskytnou metastázy. V posledních 15 letech onkologická léčba metastického onemocnění prodělala významný vývoj. Standardem se stala terapie fluorouracilem, jehož modulace leucovorinem vedla k prodloužení mediánu přežití u infúzních režimů až k 15 měsícům (symptomatická terapie 6–8 měsíců). Kombinace fluorouracilu s oxaliplatinou nebo irinotecanem vede k dalšímu prodloužení k 20 měsícům. Následné přidání biologické léčby (bevacizumab, cetuximab, panitumumab) posouvá medián nad 20 měsíců. Cetuximab je monoklonální chimérická IgG1 protilátka, která cíleně blokuje extracelulární část EGFR. V České republice je zaregistrován pro léčbu pacientů s generalizovaným kolorektálním karcinomem s EGFR pozitivitou a K-ras wild type v monoterapii nebo v kombinaci s chemoterapií po selhání terapie irinotecanem a oxaliplatinou. Ve 2 registračních studiích (EMR 62 202–007-BOND 1, IMCL CP02–9 923) vedl ke klinickému benefitu u více jak poloviny nemocných. Ve studii publikované Cunninghamem a spolupracovníky byli pacienti zařazeni do ramene s cetuximabem a irinotecanem anebo do ramene s cetuximabem samotným (PR byla dokumentována u 23 % pacientů, SD u 33 % léčených pacientů). Medián přežití byl prodloužen z 6,9 měsíců na 8,6 měsíců. Evropská léková agentura (EMEA) doporučila cetuximab k léčbě metastického kolorektálního karcinomu (s expresí EGFR, K-ras wild type) v kombinaci s chemoterapií do I. linie léčby na základě studie CRYSTAL. Letos v dubnu byly publikovány v JCO výsledky této studie, která potvrdila efekt cetuximabu v I. linii léčby K-ras wild type karcinomů kolorekta s efektem prodloužení přežití (medián OS = 23,5 versus 20,0 měsíců; hazard ratio (HR) = 0,796; P = 0,0093), PFS (medián PFS = 9,9 versus 8,4 měsíců; HR = 0,696; P = 0,0012) a četnost léčebných odpovědí (RR) (RR = 57,3 % versus 39,7 %; odds ratio = 2,069; P < 0,001) ve srovnání se samotným FOLFIRI., Colorectal cancer in third-line treatment Colorectal cancer is among the most common malignancies in the developed countries and the Czech Republic is the leading country in terms of its incidence worldwide. The annual incidence in the Czech Republic exceeds 7 000 persons. Primarily, 20 % of patients are diagnosed with stage IV and nearly half of the patients develop metastases during the course of the disease. In the past 15 years, oncological treatment for metastatic disease has made significant progress. Treatment with fluorouracil has become a standard; its modulation with leucovorin has resulted in a prolonged median survival in infusion regimens of up to 15 months (6–8 months in symptomatic treatment). A combination of fluorouracil with oxaliplatin or irinotecan leads to a further extension up to 20 months. A subsequent addition of biological therapy (bevacizumab, cetuximab, panitumumab) pushes the median beyond 20 months. Cetuximab is a chimeric IgG1 monoclonal antibody which targets the extracellular domain of the EGFR. In the Czech Republic, it is registered for the treatment of patients with generalized colorectal cancer with EGFR positivity and K-ras wild type after a failed treatment with irinotecan. In two registration studies, it resulted in a clinical benefit in more than half of the patients (PR was documented in 23 % patients; SD in 33 % of the patients treated). The median survival increased from 6.9 months to 8.6 months. The European Medicines Agency (EMEA) has recommended cetuximab for the treatment of metastatic colorectal cancer (with EGFR expression, K-ras wild type) in combination with chemotherapy as the first-line treatment based on the CRYSTAL study. This year in April, the results of this study were published in the JCO and confirmed the effect of cetuximab in the first-line treatment of K-ras wild type colorectal cancer with an improved survival (median OS = 23.5 versus 20.0 months; hazard ratio (HR) = 0.796; P = 0.0093), PFS (median PFS = 9.9 versus 8.4 months; HR = 0.696; P = 0.0012) and response rate (RR) (RR = 57.3 % versus 39.7 %; odds ratio = 2.069; P < 0.001) compared to FOLFIRI alone., Markéta Pospíšková, and Lit.: 10
Léčba gastrointestinálních stromálních nádorů (GIST) může být příkladem úspěšnosti multidisciplinárního přístupu k léčbě maligních onemocnění. Významného pokroku v léčbě metastatického GIST bylo dosaženo molekulárně cílenou léčbou imatinibem. Dostupnost účinné systémové léčby vedla i k rozšíření možností chirurgické léčby a v současné době je dokumentována účinnost imatinibu v adjuvantní i neadjuvantní indikaci. Klíčovým pro stanovení správného léčebného postupu a optimální výsledek léčby je úzká spolupráce chirurgického a interního onkologa i soustředění nemocných do center specializovaných na léčbu tohoto vzácného nádorového onemocnění., The therapy of gastrointestinal stromal tumors may serve as an example of success of multidisciplinary approach in the therapy of malignant disorders. A significant progress in the therapy of metastatic GIST was obtained with the use of molecular targeted therapy (imatinib). The advent of targeted therapy also resulted in improved possibilities of surgical intervention and imatinib is currently used in the adjuvant as well as neoadjuvant indication. Close collaboration between surgical and medical oncologist as well as the concentration of patients with this rare tumor to specialized centers are of fundamental importance for optimal therapy and outcome., Bohuslav Melichar, Michaela Zezulová, Hana Procházková-Študentová, and Lit.: 32
Osteosarkom (OS) je nejčastější zhoubný nádor skeletu, představuje asi 35 % primárních kostních nádorů. Úspěšná léčba osteosarkomu vyžaduje úzkou spolupráci odborníků multidisciplinárního týmu, kam patří onkolog, chirurg, patolog a radiolog. Nejlepší péči zajišťují specializovaná centra s odpovídajícími zkušenostmi a možností komplexní péče. Léčebný režim musí zahrnovat radikální odstranění primárního nádoru, případně metastáz v kombinaci se systémovou chemoterapií. Z cytostatik je to zejména doxorubicin, vysoko-dávkovaný metotrexát, cisplatina a ifosfamid. Cílem rozdělení chemoterapie na část předoperační a pooperační je redukce nádorové masy a lepší ohraničení tumoru vůči okolním strukturám. Tím je usnadněna chirurgická radikalita s možností náhrady postižené části skeletu bez mutilujícího výkonu. Důležitá je také znalost histopatologické odpovědi na předoperační chemoterapii, která ovlivňuje intenzitu pooperační léčby. Dosud není dostatečně vyřešena léčba metastatického onemocnění a případné recidivy. Zlepšení výsledků je možno očekávat až po zavedení nových léčebných přípravků a modalit., Osteosarcoma (OS) is the most common malignant tumour of the skeleton accounting for approximately 35 % of primary bone tumours. Successful treatment of osteosarcoma requires a close cooperation between the specialists of a multidisciplinary team consisting of an oncologist, surgeon, pathologist and radiologist. The best care is provided by specialized centres with appropriate experience in which comprehensive care is available. The therapeutic regimen must include radical removal of the primary tumour and/or metastases in combination with systemic chemotherapy. The cytostatic drugs primarily used include doxorubicin, high-dose methotrexate, cisplatin and ifosfamide. The goal of dividing chemotherapy into preoperative and postoperative parts is a reduction in the tumour mass and improved delineation of the tumour from the surrounding structures. This improves the surgical radicality with the affected part of the skeleton being replaced without the need for a mutilating procedure. Also of importance is the knowledge of the histopathological response to preoperative chemotherapy which affects the intensity of postoperative treatment. The management of metastatic disease and possible recurrence has not been addressed adequately as yet. Improved results can be expected with the introduction of novel therapeutic agents and modalities., Hubert Mottl, Jarmila Kruseová, Jiří Schovanec, and Lit.: 55
Bortezomib (Velcade) je lék ze skupiny inhibitorů proteasomu. Představuje zcela nový a jedinečný léčebný postup v léčbě mnohočetného myelomu (MM). Tato práce přináší retrospektivní analýzu léčebné účinnosti a nežádoucích účinků u nemocných s MM léčených v referenčních centrech CMG v České republice. Celkem bylo hodnoceno 424 nemocných MM léčených bortezomibem od června 2004 do června 2010. Medián délky sledování byl 12,4 měsíců. Průměrný věk nemocných byl 66 let (34,1–86,5). Jednalo se především o nemocné s relabujícím MM. Celkem 48,3 % (205/424) nemocných mělo bortezomib v rámci druhé léčebné linie. Léčebnou odpověď bylo možné hodnotit u 83,3 % (353/424) nemocných. Léčebné odpovědi (? 50% pokles MIg) bylo dosaženo u 52,7 % (186/353), z toho bylo u 14,2 % (50/353) nemocných dosaženo kompletní remise. Nejzávažnější toxicitou byla periferní neuropatie stupně 3 a vyšší u 14 % (49/358) nemocných. Trombocytopenie stupně 3 a vyšší byla u 28,8 % (103/357) nemocných. Infekční komplikace stupně 2 a vyšší byly u 33,6 % (121/359) nemocných. V průběhu léčby bortezomibem nedošlo v našem souboru nemocných ke zvýšení frekvence výskytu trombo embolických komplikací. Mimořádný přínos bortezomibu v klinické praxi je dán rychlým nástupem léčebné odpovědi a vysokým počtem dosažených kompletních remisí. Většina jeho nežádoucích účinků se zpravidla daří zvládat pomocí vhodných profylaktických opatření, případně krátkodobým přerušením a následným snížením dávky podle platných doporučení., Bortezomib (Velcade) is a representative of class of medicines called proteasome inhibitors. This drug represents quite new and unique medical treatment of the patients with multiple myeloma (MM). This article presents a retrospective analysis of effectiveness and adverse effects in patients with multiple myeloma treated at reference centers of CMG in the Czech Republic. A total 424 patients with multiple myeloma treated with bortezomib from June 2004 to June 2010 were evaluated. The median follow-up was 12,4 months. The mean age of patients was 66 year (34,1–86,5) and majority of them were patients with relapsed multiple myeloma. Of the total 424 patients, 205 patients had bortezomib as second line therapy (48,3 %). Assessment of terapeutic response was possible in 83,3 % of treated patients (353/424). Therapeutic response (defined as a ? 50 % decrease in the serum MIG) was achieved in 52,7 % (186/353). Among mentioned responses, complete response was obtained in 14,2 % (50/353). The most severe toxicity observed was peripheral neuropathy, grade 3 or higher was developed in 14 % (49/358). There was recorded a thrombocytopenia grade 3 or higher in 28,8 % (103/357), further occurance of infections grade 2 or higher in 33,6 % (121/359) and eventually we could observe increased number of thromboembolic disease as well. Rapid onset of therapeutic responses and high percentage of obtained complete responses are the main reasons of extraordinary clinical benefit of bortezomib. The most of adverse effects are well controllable by means of appropriate prophylactic precautions, short-term interruptions of treatment, followed by adjustments based on the valid recommendations., Viera Sandecká, Ivan Špička, Evžen Gregora, Vlastimil Ščudla, Vladimír Maisnar, Marta Krejčí, Jan Straub, Petr Pavlíček, Jiří Minařík, Jakub Radocha, Zdeněk Adam, Luděk Pour, Lenka Zahradová, Roman Hájek, and Lit.: 20