The text sets out to examine the hypothesis that Jan Neruda had a hand in the editorship or authorship of poems signed by Josef Barák, thus examining the conclusion of the study by Petr Plecháč and Jiří Flaišman: “Barák’s problem: Neruda from the standpoint of contemporary stylometry” (Česká literatura No. 5/2017), who deduced that there was a textual similarity between the two authors and attempted to explain it in terms of the theory that Jan Neruda was involved in editing or co-authoring his work. The present text analyses Jan Neruda’s editing practice during the 1859–1860 period on the basis of a comparison of newly discovered manuscripts of poems by A. Heyduk, V. A. Crha, E. B. Kaizl and J. V. Jahn with printed material in publications edited by Neruda, particularly in the first annual volume of the journal Obrazy života (Images of Life, 1859) and in the book edition of Heyduk’s Básně (Poems, 1859). On the basis of this analysis and the critical determination of constraints emerging from the available archive material under analysis, the author characterizes Jan Neruda’s editorial work, concluding that it does not form a basis for the hypothesis that Neruda made decisive alterations to the text of the poems by Josef Barák resulting in a change in stylometric indicators. and Text si klade za cíl prozkoumat hypotézu o redakčním či autorském podílu Jana Nerudy na básních podepsaných Josefem Barákem. Prověřuje tak závěr studie Petra Plecháče a Jiřího Flaišmana „Problém Barák: Neruda z pohledu současné stylometrie“ (Česká literatura č. 5/2017), kteří dospěli k závěru o textové podobnosti obou autorů a pokusili se ji vysvětlit hypotézou o redakčním či spoluautorském podílu Jana Nerudy. Přítomný text analyzuje redakční praxi Jana Nerudy v daném období let 1859‒1860 na základě srovnání nově nalezených rukopisů básní A. Heyduka, V. A. Crhy, E. B. Kaizla a J. V. Jahna s otisky v publikacích, na nichž se Jan Neruda podílel jako redaktor, především v prvním ročníku časopisu Obrazy života (1859) a v knižním vydání Básní A. Heyduka (1859). Na základě tohoto rozboru a po kritickém stanovení omezení vyplývajících z analyzovaného dostupného archivního materiálu dochází autor k charakteristice redakční práce Jana Nerudy, a vyslovuje závěr, že není podklad pro hypotézu o Nerudových razantních změnách textu básní Josefa Baráka, které by měly za následek proměnu stylometrických ukazatelů.