Agrolesnické systémy v tropických oblastech nabízejí možnost, jak zajistit trvale udržitelnou produkci na obdělávaných pozemcích, a často představují jediný zalesněný ekosystém v okolní odlesněné krajině. Tento článek se věnuje problematice agrolesnictví v tropech se zaměřením na kávové plantáže pěstované v Peru., Agroforestry systems present a way to keep sustainable production in cultivated areas, especially in the tropical zone. At the same time it is often the only forested ecosystem in otherwise deforested landscape. This article is about agroforestry in tropical areas, with the focus on coffee (Coffea) plantations in Peru., and Lenka Ehrenbergerová.
Mezinárodní vědecký časopis rostlinných biologů, který vydává Ústav experimentální botaniky AV ČR, představoval v době svého založení, v roce 1959, jedno z mála dostupných spojení s mezinárodní vědeckou komunitou a zároveň nabízel i nastupující generaci prostor pro uplatnění prvních výsledků. Spojil iniciativu a entuziasmus Bohdana Slavíka s věhlasem nestora botaniků Bohumila Němce a v průběhu šedesátých let minulého století byl většinovým publikačním médiem nastupující vědecké generace zabývající se rostlinnou fyziologií, anatomií, cytologií, fyziologickou ekologií a fytopatologií. and Jan Krekule, Jana Pospíšilová.
V článku je zdůrazněn rozhodující význam školy moderní fyziologie rostlin založené Juliem Sachsem, který byl uveden do experimentálních metod fyziologie Janem Evangelistou Purkyněm jako jeho asistent v Praze. Dále jsou krátce charakterizováni nejdůležitější Sachsovi žáci z jeho rozhodujícího období působení na univerzitě ve Würzburgu a je zdůrazněno trvající působení Sachsových myšlenek až do současného období studia biologie rostlin., The decisive importance of the school of modern plant physiology established by Julius Sachs, who was introduced to the experimental methods of physiology by Jan Evangelista Purkyně as his assistant in Prague, is underscored in this article. The most important disciples of Julius Sachs as a professor in Würzburg are portrayed and the lasting influence of Sachs´s ideas on plant biology is described., Dieter Volkmann., and 5 il.
Článek přestavuje taxonomicky problematický rod chrpa z čeledi Asteraceae. Jsou diskutovány současné pohledy na vymezení a vnitřní členění rodu založené na molekulárních znacích. Dále je popsána problematika hybridizace, která je v rodu velmi častá, a její souvislost s polyploidií (druhy stejné ploidie se často kříží za vzniku rozsáhlých a variabilních hybridních rojů, zatímco mezi ploidiemi je silná reprodukční bariéra)., Centaurea is a taxonomically critical genus from the Asteraceae family. Current delimitation of the genus and its internal classification based on molecular data are discussed. Hybridization and polyploidy are common in Centaurea. The frequency of hybridization depends on ploidy levels of the taxa (homoploid taxa usually hybridize easily and form extensive and variable hybrid swarms, while heteroploid taxa are reproductively strongly isolated)., and Petr Koutecký.
Článek přibližuje botanickou exkurzi do Brazílie na horu Corcovado (710 m n. m.), nacházející se u pobřeží Atlantského oceánu, na vrcholu se sochou Krista Vykupitele (Cristo Redentor). Území leží v národním parku Tijuca, který byl zřízen na ochranu tropického deštného lesa, zde nazývaného mata atlântica (atlantský les). Autor představuje některé významné skupiny zdejší flóry, vybrané endemické taxony či rostliny se zajímavou životní strategií., This article presents a botanical excursion up Mount Corcovado (710 m a. s. l.) on the Atlantic coast of Brazil, with the statue of Christ the Redeemer (Cristo Redentor) at the top. The territory belongs to the Tijuca National Park, established to protect the tropical rain forest - called mata atlântica (Atlantic forest). Several important groups of local flora, selected endemic taxons and also plants with interesting life strategies are presented here., and Miloslav Studnička.
Jezerní sedimenty jsou ideálním přírodním archivem, který zachycuje minulé změny nejen samotného jezera, ale i okolního prostředí. Jsou zároveň jedinečné tím, že se v nich zachovávají zbytky těl různých organismů, z čehož lze zrekonstruovat druhové složení celého jezerního ekosystému. Zjištěné druhy nám také poskytují informace o životním prostředí v minulosti. Díky postupnému usazování jezerního sedimentu v průběhu holocénu tak můžeme zaznamenat nejen dlouhodobý vývoj rostlinných společenstev, ale i přírodních podmínek v horizontu tisíců let. V jezeře Šúr se během pozdního glaciálu vyskytovaly vodní rostliny rdesty, stolístky a parožnatky. Od časného holocénu se začaly objevovat na živiny a teplo náročnější druhy, jako např. šejdračka bahenní či růžkatce a během středního holocénu v jezeře expandovala kotvice plovoucí a lekníny. Na konci středního holocénu a během pozdního holocénu postupně došlo k zaplnění jezera organickým materiálem a vzniku ostřicové slatiny a posléze olšového lesa., Lake sediments are natural archives of past changes not only in the lake itself, but also in its surroundings. They preserve remains of numerous organisms, from which the species composition of the entire lake ecosystem can be reconstructed, providing information about the past environment. Thanks to gradual deposition of sediment in the lake Šúr (western Slovakia) during the Holocene period, both the long-term development of plant communities and the environmental conditions over thousands of years can be reconstructed. During the succession, aquatic communities were replaced by sedge fen and alder forest., and Anna Potůčková.
Poslední díl seriálu seznamuje se dvěma opravdu blankytně modrými hořci. Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) má těžiště rozšíření v prostoru střední Evropy, Alp a Balkánu. Nedávné studie potvrzují, že jde o vytrvalý, relativně krátkověký druh. Pozoruhodná je jeho schopnost vegetativního rozrůstání z adventivních pupenů. Ty dávají vzniknout novým nadzemním lodyhám, které jsou neodlišitelné od samostatných oddělených rostlin. Experimentální studie ukazují, že je velmi obtížné stanovit optimální obhospodařování jeho lokalit. Seč v tradičních termínech (červen) výrazně ničí jeho lodyhy. Stejně tak je druh náchylný na zarůstání lokalit křovinami a nedostatek prostoru (mezer v porostu, tzv. gapů) ke klíčení. Hořec křížatý (Gentiana crutiata) roste roztroušeně téměř v celé Evropě a západní Asii. Jde o vytrvalý druh. Jeho dlouhodobé přežívání na lokalitě je však závislé zamezení zarůstání a možnosti vyklíčení semen na obnažených, disturbovaných plochách. Často roste, obdobně jako další druhy hořců a hořečků, na místech, kde byla disturbance prováděná pasenými zvířaty nahrazena aktivitami moderního člověka (jízda na koních, motorkách, čtyřkolkách, též ve vojenských újezdech na dopadových plochách či tzv. tankodromech). Hořce a hořečky jsou přírodním a kulturním dědictvím naší krajiny. Cílem seriálu bylo ukázat, že jako takové má smysl jejich biotopy chránit a obhospodařovat., The last part of our series introduces two species. The Fringed Gentian (Gentianopsis ciliata) occurs in Central Europe, in the Alps and in the Balkans. It is a perennial but relatively short-lived species, remarkable for vegetative propagation from adventitious buds. Tailoring management of its sites is very difficult – traditional mowing in June destroys many of the stems, but the inhibition of succession and the creation of gaps are essential for successful propagation of the species. The perennial species Cross Gentian (Gentiana cruciata), scattered across Europe and western Asia, occurs in places where traditional disturbances by grazing animals are often replaced by human leisure activities or military training. The inhibition of shrub succession and small-scale soil disturbances are essential for survival of this species. The main aim of our series was to justify the protection of Gentians and suggest appropriate management of their habitats., and Zdenka Křenová, Jiří Brabec.
Hlavním druhem posledního dílu horečkové části seriálu je hořeček nahořklý. Jde o široce rozšířený druh - Evropa, severní Asie až po střední Sibiř, Dálný východ, Severní Amerika. Počet lokalit a velikost populací tohoto druhu však v ČR v posledních dekádách dramaticky poklesl. V současné době je prokázán ze 71 lokalit (70 lokalit G. amarella subsp. amarella a jedna lokalita G. amarella subsp. lingulata). Z ČR je známo též několik horečkových kříženců. Do současnosti se zachovaly populace dvou z nich. U hořečků je známé synchronizované kolísání velikosti populací. V ČR lze tento jev dokumentovat na dvou druzích přežívajících dosud ve více populacích (G. praecox subsp. bohemica a G. amarella). Příčiny synchronizace nejsou známy. Jednou z hypotéz je masivní klíčení, růst a v dalším roce kvetení hořečků v mezerách nárazově vytvořených v jinak relativně zapojeném travním porostu. Synchronizované vytvoření mezer v porostu pak může být způsobeno přísuškem během vegetační sezóny., G. amarella is a widely distributed species (Europe, northern Asia to Central Siberia, the Far East and North America); however, the number of its sites and population size have decreased dramatically in the last few decades in the Czech Republic. At present, the species is documented from 71 sites here (70 sites of G. a. subsp. amarella, one site of G. a. subsp. lingulata). Several hybrids of Gentianella species are also known from the Czech Republic (two of them have survived so far). A synchronized inter-annual fluctuation in population size is documented for G. praecox subsp. bohemica and G. amarella in the Czech Republic. The reasons behind, however, remain unclear. Massive establishment, survival and flowering in the year following the creation of gaps in vegetation have been suggested as an explanation. Synchronized occurrence of gaps may be caused by a dry period during the growing season., Jiří Brabec., and Obsahuje seznam literatury
Půdní semenná banka má vliv na složení vegetace na daném stanovišti. Semena různých druhů rostlin jsou velmi variabilní jak svým tvarem, tak velikostí. Tato variabilita výrazně ovlivňuje vznik a vývoj složení půdní semenné banky a tím i životnost semene. Složení půdní semenné banky je často výrazně odlišné od složení vegetace na daném stanovišti, což je nejvíce patrné u lesních biotopů. Ke studiu půdní semenné banky se využívá zejména dvou rozdílných metod - metoda ruční separace semen a kultivační metoda., The soil seed bank influences the composition of vegetation on the site. Seeds of different plant species are highly variable both in shape and size. This variation strongly affects the formation and composition of soil seed bank, as well as seed persistence. Soil seed bank composition often considerably differs from that of the local vegetation, which is most evident in forest habitats. Two different methods - separation and cultivation - are used for research into the soil seed bank., Jana Kůrová., and Obsahuje seznam literatury
Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je vysoce ekologicky specializovaný druh jednoleté trávy (čeleď lipnicovité - Poaceae), rostoucí ve vodních nádržích a tocích po dočasném poklesu vodní hladiny. Přežít na stanovištích, která často podléhají rychlým a nečekaným změnám, jí napomáhá řada adaptací, např. velmi krátký vývojový cyklus (5-7 týdnů) a jeho proměnlivost v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí, drobná, snadno šiřitelná semena a tvorba dlouhodobé semenné banky. Je rozšířena na třech kontinentech, avšak nejvíce lokalit je známo z rybníků v České republice, zejména v jihočeských rybničních pánvích a na Českomoravské vrchovině. Vedle příznivé kombinace přírodních faktorů (klima, geologická stavba) se za velkou koncentrací lokalit na našem území nepochybně skrývá pozoruhodná synchronizace životního cyklu puchýřky s po staletí se opakujícím hospodářským cyklem chovu kapra., Coleanthus subtilis, a highly ecologically specialised annual grass species (Poaceae), grows in water bodies and watercourses after a temporary decrease of water level, and shows a range of adaptations to this habitat subjected to fast and unexpected changes (e.g., short life cycle, phenotypic plasticity, small, easily dispersible seeds, long-term soil seed bank). The highest number of sites is known from the Czech Republic (especially South Bohemian fishpond basins and the Bohemian-Moravian Uplands). Besides natural factors (climate, geology), the remarkable synchronisation of Moss Grass life cycle with the farming cycle of Common Carp (Cyprinus carpio) is undoubtedly the reason for its disjunct distribution., Kateřina Šumberová, Michal Ducháček., and Obsahuje seznam literatury