.In the paper D. Hoover, J. Keisler: Adapted probability distributions, Trans. Amer. Math. Soc. 286 (1984), 159–201 the notion of adapted distribution of two stochastic processes was introduced, which in a way represents the notion of equivalence of those processes. This very important property is hard to prove directly, so we continue the work of Keisler and Hoover in finding sufficient conditions for two stochastic processes to have the same adapted distribution. For this purpose we use the concept of causality between stochastic processes, which is based on Granger's definition of causality. Also, we provide applications of our results to solutions of some stochastic differential equations.
The paper focuses on the problem of identification of laws of nature and their demarcation from other kinds of regularities. The problem is approached from the viewpoint of several metaphysical, epistemological, logical and methodological criteria. Firstly, several dominant approaches to the problem are introduced. Secondly, the logical and semantic explicatory framework - Transparent Intensional Logic - is presented for the sake of clarification of logical forms of sentences that are supposed to express the laws of nature. Finally, a complementary strategy to the demarcation problem is proposed, including reconsideration of relevant metaphysical, epistemological, logical and methodological requirements and principles behind the former conceptions., Příspěvek je zaměřen na problematiku identifikace přírodních zákonů a jejich vymezení od jiných druhů zákonitostí. K problému je přistupováno z hlediska několika metafyzických, epistemologických, logických a metodologických kritérií. Nejprve je představeno několik dominantních přístupů k problému. Za druhé, logický a sémantický vysvětlující rámec - Transparent Intensional Logic - je prezentován pro objasnění logických forem vět, které mají vyjadřovat přírodní zákony. V neposlední řadě je navržena komplementární strategie k demarkačnímu problému, včetně přehodnocení relevantních metafyzických, epistemologických, logických a metodických požadavků a principů, které jsou v pozadí dřívějších koncepcí., and Lukáš Bielik
Príspevok sa zaoberá analýzou konceptu validity a hľadaním dôvodov absencie konsenzu v jej definovaní a vnímaní. Najvýznamnejšie koncepcie validity sú konfrontované z diachronického hľadiska s dôrazom na konceptuálne a epistemologické otázky. Táto analýza naznačuje, že rozdiely medzi jednotlivými koncepciami validity nie sú terminologickými hrami, ale majú vecné dôsledky. Zároveň je demonštrované, že význam aj tej najužšej a najčastejšie uvádzanej definície (test je validný, ak meria to, čo má merať) závisí na niekoľkých voľbách, ktoré sú v zásade arbitrárne. Tie následne implikujú empirické postupy potrebné pre atribúciu prívlastku „validný“ a v konečnom dôsledku aj to, či by mala byť validita považovaná za relačný alebo kauzálny koncept., The article discusses the concept of validity and explores the reasons for the absence of a widespread consensus in its definition and perception. Applying a diachronic perspective, the most influential conceptions of validity are being confronted with an emphasis on both conceptual and epistemological issues. Based on that analysis, it is argued that differences between several conceptions of validity are not just a terminological quibble. Furthermore, it is demonstrated that the meaning of even the simplest and mostly cited definition (a test is valid if it measures what it purports to measure) depends on some choices that are in fact arbitrary. These choices made further imply the epistemological procedures needed for the attribution of the "validity" label and whether validity should be considered a relational or a causal concept., Ivan Ropovik., and Obsahuje seznam literatury
The aim of this article is to analyze the main contributions of Wesley C. Salmon to the philosophy of science, that is, his concepts of causation, common cause, and theoretical explanation, and to provide a critique of them. This critique will be based on a comparison of Salmon’s concepts with categories developed by Hegel in his Science of Logic and which can be applied to issues treated by Salmon by means of the above given three concepts. It is the author’s contention that by means of Hegelian categories it becomes possible to provide a critique of Salmon’s philosophy of science and at the same time to enlarge the concept framework of philosophy of science., Cílem tohoto článku je analyzovat hlavní přínosy Wesleyho C. Lososa k filosofii vědy, tj. K jeho příčinám, společné příčině a teoretickému vysvětlení, a poskytnout jim kritiku. Tato kritika bude založena na srovnání konceptů Salmon s kategoriemi vyvinutými Hegelem v jeho Science of Logic a které lze aplikovat na otázky ošetřené lososem pomocí výše uvedených tří pojmů. Je to autorovo tvrzení, že prostřednictvím hegelovských kategorií je možné poskytnout kritiku Salmonovy filosofie vědy a zároveň rozšířit koncepční rámec filozofie vědy., and Igor Hanzel