Červenohnědý karneol s postavou stojící ženy, v levici drží košík, v pravici obilné klasy., Benda 1989#, 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Gema s ženskou figurou (2. stol.) představuje bohyni úrody Ceres.
Alegorie čtyř ročních dob obklopuje na stropě sálu centrální motiv s Jupiterem a Juno. Dívka s nádobou plnou květů a trsem květin v levé ruce - Jaro, dívka s věncem plodů a obilných klasů na hlavě a rohem hojnosti v rukách - Léto, vousatý muž s miskou, hroznem vína a věncem z vinné révy na hlavě - Podzim, vousatý muž sedí u nádoby s hořícím ohněm, pravou ruku ohřívá nad plameny, v levé ruce drží polínka., Poche, Preis 1973#, 128-129., and Vlček 2000#, 418-422.
Nástropní malba v obdélném štukovém rámu. Uprostřed se v oblacích vznáší ženská postava v antikizujícím oděvu, v pravé ruce drží ratolest, ve vlasech věnec z květin. Pod ní Amorek s kotvou. Po levici Viktorie postavy ve zbroji a válečné trofeje, po pravici atributy míru (dítě, kosa, srp, máselnice, hrábě, chléb, plody) a ženská postava sedící na děle, v levé ruce drží nad trofejemi války k zemi skloněnou pochodeň., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Vlček 1999#, 445-448.
Stavba v zahradě (1712 - 1720), autorem je K. I. Dienzenhofer, v níž sochařská výzdoba od A. Brauna (1730). Na fasádě nad hlavním i zadním vchodem busta Diany s půlměsícem na čele. U vchodu do zahrady dvojice pískovcových soch, po pravé straně Herkules, po levé Kakus. V zadním traktu zahrady dvojice váz s putti a dvojice alegorií ročních dob. Po pravé straně Apollón (Zima) a Artemis ((Jaro), po levé straně Bakchus (podzim) a Demétér (Léto). Mezi nimi busta císaře.
Olej na plátně (128 x 185 cm). Scéna v iluzivní krajině se sopkou. V oblacích převrácené koňské spřežení s Faëthontem a část zvěrokruhu, nad ním v levé,m horním rohu Jupiter s bleskem. Pod oblaky na zemi spálená krajina, s žíznícími stády, v popředí vlevo vodní božstva, uprostřed pod drapérií personifikace - Léto, Podzim a Zima. Vpravo naříkající Země doprovázená lvem, v jejím klíně Zefyr a Jaro, vyschlá fontána s Heliovnami, jedna z nich se mění ve strom., Slavíček 1993#, 224-226., and Ze sbírky Františka Antonína hraběte Berky z Dubé, v letech 1706-1945 v nostické sbírce v Praze.
Olej na dubovém dřevě (60 x 103 cm)., Slavíček 1993#, 200-201., and Jedno z mnoha zobrazení populárního verše z antické komedie (Terentius, Eunuch): Sine Cerere et Libero, Bacchus Friget Venus (Bez jídla (Cérés) a pití (Bakchus) se nedaří ani lásce (Venuše)). Námět byl ve velké oblibě po roce 1600 v Nizozemí.Tento obraz je patrně dílenským opakováním prototypu vytvořeného ve spolupráci obou autorů kolem roku 1618 (Slavíček 1985, 8), byl zpracován v několika kompozičně odlišných verzích. Obray možná pochází ze sbírkz Františka Antonína
Vila v zahradě. Na fasádě hlavního průčelí prvky antického architektonického tvarosloví - portál zdoben vejcovcem, nad portálem vázy. Na nároží ve druhém patře je fasáda sochařsky ozdobená alegorickou postavou nahé ženy, která drží v pravé ruce srp, za ní obilné klasy (Úroda). and Stejný typ plastické dekorace fasády, personifikace úrody, je použit na fasádě nedalekého bloku nájemních činžovních domů (Kisrókus utca, Keleti Károly utca). Jedná se tedy patrně o sériově vyráběnou sochu uplatněnou v širším okolí bez zvláštního výběru funkce domu (vila, nájemní činžovní dům).
Kašna s litinovou sochou: stojící ženská postava v antické říze, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravici srp, u pravé nohy na zemi svazek obilných klasů., Informační tabule Naučná stezka Rosickou historií, Kulturní informační centrum Rosice, 1, 2006., and Kašnu získal pro městys Rosice starosta Tichý jako dar od Jindřicha Rahna z Vídně, majitele Rosických dolů na železnou rudu, do roku 1868 stála na Lidické ulici v Brně. Jedná se o sériově vyráběný odlitek ve slévárnách v Blansku, stejná socha stojí v parku v Opavě (z roku 1862).
Faksimile (16,7 x 10,6 cm): 1. Léto (žena s korunou z klasů, se srpem a snopem, putto) a Jaro (žena s věncem z květů s ptáčkem, putto jí podává květinu s košíku). 2. Podzim (vousatý muž zahalený do pláště si hřeje ruce u ohniště) a Podzim (mladík leží na vinici s číší vína)., Preiss 1991, č. 55., and Kresba pro výzdobu knihovního sálu kartouzy v Gamingu (Dolní Rakousy), realizované malby se těsně drží návrhů..