Vzhledem k tomu, že politika je do velké míry aplikovanou psychologií, psychologové by se měli zapojit do analýz současného úpadku demokracie a zvrácení tohoto trendu. Martina Klicperová-Baker uvádí a diskutuje knihu Threat to Democracy (Hrozba demokracii) politického psychologa F. M. Moghaddama. Mnohé z užitečných konceptů, které kniha přináší, se pravděpodobně stanou součástí slovníku politické psychologie, jako např. odrazový můstek k diktátorství, posvátné skupiny, roztříštěná globalizace či politická plasticita; velice aktuální jsou také Moghaddamovo kruhové vysvětlení dějin (upozornění na to, že národy osvobozené od jednoho diktátora se často naleznou v pasti jiného diktátora) a jeho návrh nahradit pojem multikulturalismu pojmem omnikulturalismus, který zdůrazňuje sjednocující humanistické aspekty. Článek je věnován diskusi a propracování hlavních konceptů knihy. Klicperová-Baker rozvíjí Moghaddamův model odrazového můstku a navrhuje jeho grafické schéma; rozšiřuje definici populismu do dichotomie s prosociálním a antisociálním typem, doplňuje „posvátné skupiny“ (náboženství, etnicita a rasa), které diktátoři používají, o dodatečnou kategorii „temných posvátných skupin“, které vyvěrají ze strachu a nenávisti a vedou k negativistické kontra- -identifikaci (rasismus, misogynie, povýšený náboženský moralismus, apriorní protivládní rebelantství, neopodstatněné popírání klimatických změn, homofobie apod). Hlavní polemika se odvíjí kolem pojmu svobody (tzv. připojené a odpojené svobody) a použitelnosti Frommova „útěku od svobody“ v současné situaci. Závěr nabízí možnost, že pokud Frommova myšlenka není dost konsenzuální, je snad možné se shodnout na „útěku od demokracie”. Další diskuse těchto témat je velice vítána. and Since politics is to a great degree applied psychology, psychologists should get involved in the analysis of the current democratic decline and reversal of this trend. Martina Klicperová- Baker introduces and discusses the book Threat to Democracy by a political psychologist, F. M. Moghaddam. Many of its useful concepts will very likely enter the vocabulary of the discipline, e.g., the springboard model to dictatorship, sacred groups, fractured globalization, and political plasticity. Also, Moghaddam’s circular explanation of history (peoples who free themselves from a dictatorship often find themselves trapped by another dictator) and his suggestion to replace multiculturalism with a unifying humanistic orientation (omniculturalism) are very topical. The article is devoted to discussion and elaboration of the main concepts of the book. Klicperová-Baker augments the springboard model of dictatorship theory and converts it into a diagram; she expands definition of populism into a prosocial/antisocial dichotomy; she supplements the “sacred groups” (religion, ethnicity, and race) used by dictators with an additional category of “dark sacred groups” which result from fear and hatred and lead to a negativistic counter-identification (racism, misogyny, malevolent religious self-righteousness, a priori antigovernmental rebelliousness, unsubstantiated climate denial, homophobia). The main point of argument is the concept of freedom (attached and detached freedom) and applicability of Fromm’s “escape from freedom” to the current situation. It is concluded that if Fromm’s idea is not consensual, perhaps the notion of “escape from democracy” is. Further discussion of the matter is very welcome.
(The article is in English.).
Feichtingerova kniha náleží do oblasti kulturně-politických dějin vědy a sleduje v časovém rozmezí téměř celého století jistou linii, jež tvoří jeden z podstatných rysů „rakouského“ (v teritoriálním významu habsburské monarchie) myšlení a kultury. Touto linií - a také přístupem, s nímž se autor názorově ztotožňuje - je antiesencialismus ve smyslu skepse vůči myšlenkovým konstruktům vydávaným za uchopení podstaty určitých jevů. Klíčovou tezí, kterou se pak autor snaží prokázat, je afinita mezi tímto filozoficko-vědeckým postojem a demokratickým smýšlením i praxí. Toto sepětí dokládá u význačných osobností, jako je právní historik a teroretik Hans Kelsen, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, filozofové Ludwig Wittgenstein a Ernst Mach nebo historik umění Alois Riegl. Recenzent formuluje námitky vůči příliš jednoznačné interpretaci této teze (autor například ignoruje Tomáše Garrigua Masaryka, který do jeho schématu nezapadá), monografii však hodnotí jako obdivuhodný pokus tematizovat a interpretačně zvládnout obrovské množství různorodého materiálu, který může být inspirativní i tím, jak integruje české myšlení do širšího transnacionálního kontextu., The book under review, a cultural-political history of science and scholarship, covers almost a century of a line that constitutes one of the fundamental features of ‘Austrian’ ideas and culture (meaning those originating in the territory of the Habsburg Monarchy). This line - and also the approach that the author himself identifies with - is anti-essentialism in the sense of scepticism towards mental constructs that are presented as having captured the essence of certain phenomena. A key argument that the author then seeks to demonstrate is the affinity between this philosophical-scientific attitude and democratic thought and practice. He demonstrates this affinity in important figures, such as the jurist, legal philosopher, and political philosopher Hans Kelsen, the neurologist and father of psychoanalysis Sigmund Freud, the philosophers Ludwig Wittgenstein and Ernst Mach, and the art historian Alois Riegl. The reviewer objects to what he sees as an overly clear-cut interpretation of this idea (the author fails to mention, for example, Tomáš Garrigue Masaryk, for he does not fit into this scheme), but he praises the book as an admirable attempt to thematize and interpret a vast amount of diverse material, and it may therefore be an inspiration for the way it integrates Czech ideas into the broader transnational context., [autor recenze] Vlastimil Hála., and Obsahuje bibliografii