In Czech thought, Božena Komárková personifies the struggle to set humans free. She developed the problems of freedom with specific re¬ference to human rights. Those were for her not of purely theoretic interest, but rather a principal condition of human progress and dignity. She followed the development of human rights as a specific western unfolding of the Christian idea in confrontation with philosophy. The source of rights cannot refer to humans alone without a reference to transcendence. She based her political philosophy on the analysis of community in Plato and in his Christian heir, Augustine. Her life story testifies to her commitment to humanitarian ideals, confirmed particularly by her civic courage in the time of totalitarian regime. In that spirit, too, she became a signatory of Charta 77. Together with a theological foundation, the philosophical tradition of the first Czechoslovak republic, influenced primarily by the humanistic perspective of T. G. Masaryk, grew in her thought into a powerful educational ethos which remained with her from Nazi prison through subsequent Communist persecution.
Justifying the subordinated position of women in society by appealing to biological sex diferences has a long history and is popular today, too. In this article the author aims to reconstruct some counter-arguments against such kind of legitimisation of gender inequality developed by Harriet Taylor Mill and John Stuart Mill in the 19th century. These philosophers articulated the problem of women’s subjection, and in line with their liberal position argued for women’s liberation on the grounds of freedom and social justice as well as on those of ethical utilitarism. The author argues that the arguments of these philosophers merit attention even today., Mariana Szapuová., Poznámky na s. 12, Nesrovnalost křestního jména Mariana Szapuová, Obsahuje bibliografii, and Resumé o klíčová slova anglicky na str. 3
Vzhledem k tomu, že politika je do velké míry aplikovanou psychologií, psychologové by se měli zapojit do analýz současného úpadku demokracie a zvrácení tohoto trendu. Martina Klicperová-Baker uvádí a diskutuje knihu Threat to Democracy (Hrozba demokracii) politického psychologa F. M. Moghaddama. Mnohé z užitečných konceptů, které kniha přináší, se pravděpodobně stanou součástí slovníku politické psychologie, jako např. odrazový můstek k diktátorství, posvátné skupiny, roztříštěná globalizace či politická plasticita; velice aktuální jsou také Moghaddamovo kruhové vysvětlení dějin (upozornění na to, že národy osvobozené od jednoho diktátora se často naleznou v pasti jiného diktátora) a jeho návrh nahradit pojem multikulturalismu pojmem omnikulturalismus, který zdůrazňuje sjednocující humanistické aspekty. Článek je věnován diskusi a propracování hlavních konceptů knihy. Klicperová-Baker rozvíjí Moghaddamův model odrazového můstku a navrhuje jeho grafické schéma; rozšiřuje definici populismu do dichotomie s prosociálním a antisociálním typem, doplňuje „posvátné skupiny“ (náboženství, etnicita a rasa), které diktátoři používají, o dodatečnou kategorii „temných posvátných skupin“, které vyvěrají ze strachu a nenávisti a vedou k negativistické kontra- -identifikaci (rasismus, misogynie, povýšený náboženský moralismus, apriorní protivládní rebelantství, neopodstatněné popírání klimatických změn, homofobie apod). Hlavní polemika se odvíjí kolem pojmu svobody (tzv. připojené a odpojené svobody) a použitelnosti Frommova „útěku od svobody“ v současné situaci. Závěr nabízí možnost, že pokud Frommova myšlenka není dost konsenzuální, je snad možné se shodnout na „útěku od demokracie”. Další diskuse těchto témat je velice vítána. and Since politics is to a great degree applied psychology, psychologists should get involved in the analysis of the current democratic decline and reversal of this trend. Martina Klicperová- Baker introduces and discusses the book Threat to Democracy by a political psychologist, F. M. Moghaddam. Many of its useful concepts will very likely enter the vocabulary of the discipline, e.g., the springboard model to dictatorship, sacred groups, fractured globalization, and political plasticity. Also, Moghaddam’s circular explanation of history (peoples who free themselves from a dictatorship often find themselves trapped by another dictator) and his suggestion to replace multiculturalism with a unifying humanistic orientation (omniculturalism) are very topical. The article is devoted to discussion and elaboration of the main concepts of the book. Klicperová-Baker augments the springboard model of dictatorship theory and converts it into a diagram; she expands definition of populism into a prosocial/antisocial dichotomy; she supplements the “sacred groups” (religion, ethnicity, and race) used by dictators with an additional category of “dark sacred groups” which result from fear and hatred and lead to a negativistic counter-identification (racism, misogyny, malevolent religious self-righteousness, a priori antigovernmental rebelliousness, unsubstantiated climate denial, homophobia). The main point of argument is the concept of freedom (attached and detached freedom) and applicability of Fromm’s “escape from freedom” to the current situation. It is concluded that if Fromm’s idea is not consensual, perhaps the notion of “escape from democracy” is. Further discussion of the matter is very welcome.
(The article is in English.).
Freedom or control of how we act is often and very naturally understood as a kind of power-a power to determine for ourselves how we act. Is freedom conceived as such a power possible, and what kind of power must it be? The paper argues that power takes many forms, of which ordinary causation is only one; and that if freedom is indeed a kind of power, it cannot be ordinary causation. Scepticism about the reality of freedom as a power can take two forms. One, found in Hume, now often referred to as the Mind argument, assumes incompatibilism, and concludes from incompatibilism that freedom cannot exist, as indistinguishable from chance. But another scepticism, found in Hobbes, does not assume incompatibilism, but assumes rather that the only possible form of power in nature is ordinary causation, concluding that freedom cannot for this reason exist as a form of power. This scepticism is more profound-it is in fact presupposed by Hume’s scepticism-and far more interesting, just because freedom cannot plausibly be modelled as ordinary causation., Svoboda nebo kontrola toho, jak jednáme, je často a velmi přirozeně chápána jako druh moci - moc určovat si, jak jedeme. Je svoboda koncipována jako taková moc a jaká moc musí být? Příspěvek tvrdí, že moc má mnoho podob, z nichž obyčejná příčina je pouze jedna; a že pokud je svoboda skutečně určitým druhem moci, nemůže to být obyčejná příčina. Skepticismus o realitě svobody jako moci může mít dvě podoby. Jeden, nalezený v Hume, nyní často odkazoval se na jako myslargument, předpokládá neslučitelnost, a uzavře z neslučitelnosti že svoboda nemůže existovat, jak nerozeznatelný od šance. Ale další skepticismus, nalezený v Hobbes, nepředpokládá nekompatibilitu, ale předpokládá spíše to, že jedinou možnou formou moci v přírodě je obyčejná příčinná souvislost, závěr, že svoboda nemůže z tohoto důvodu existovat jako forma moci. Tento skepticismus je hlubší - ve skutečnosti je předpokládán Humeovým skepticismem - a mnohem zajímavějším, protože svoboda nemůže být věrohodně modelována jako obyčejná příčina., and Thomas Pink
Článek se pokouší popsat některé dotyky Viktora Knapa s obchodním právem. Ukazuje, že Knappův civilistický zájem a jeho pozdější příklon k axiomatické předurčenosti soukromého práva nutně ovlivňují i jiná odvětví práva civilního. Ač bylo dále diskutované koncernové právo Knappově pozornosti vzdálené, přesto i v něm platí obecné úvahy, které Knapp vyslovil u jiných příležitostí. Koncernové právo je totiž také jen projevem autonomie vůle a zákon reguluje na jeho možné dopady, resp. se snaží předcházet těm negativním, nechtěným. Svoboda jednotlivce musí být ctěna i zde, zejména je-li hospodářská podstata koncernu sice užitečná, ale také nutně svazující. Má-li právní norma omezující pravidla, ba dokonce pravidla deliktní, není možné je číst extenzivně, aniž by byly na stůl položeny jasné důvody, že je taková argumentace hodnotově nutná a správná. and The article attempts to describe the influence of Viktor Knapp on commercial law. It shows that the civilistic interest of Viktor Knapp and his subsequent shift to the axiomatic predetermination of private law, necessarily affected other sectors of civil law. Although the law in question was far from the scope of Knapp’s attention, his general considerations are nonetheless reflected in it. The Law on Corporate Groups is a manifestation of the autonomy of will; the law regulates only its possible negative impacts, respectively tries to avoid them. Individual liberty must remain protected
even within corporate groups, especially if the economic reality of concern is useful, but also binding. If the legal system contains restrictive rules, even tort rules, they can’t be interpreted broadly, without clear reasons that such arguments are necessary and proper being put on the table.
Reakciou spoločnosti na akty terorizmu dochádza k spochybneniu neotrasiteľného postavenia zásad a princípov právneho štátu. Po 11. septembri spoločnosť veľmi citlivo vníma bezpečnostné riziká spojené s leteckou prepravou. Autor príspevku sa zamýšľa nad zákonnými oprávneniami štátu zostreliť teroristami unesené lietadlo s nevinnými cestujúcimi na palube. Komparáciou nemeckej, poľskej a slovenskej
právnej úpravy a aplikáciou záverov a postrehov Spolkového ústavného súdu Nemecka a Ústavného súdu Poľska formuluje kritické závery spočívajúce v nesúhlase s akcentovaním bezpečnosti na úkor slobody, ako aj nesúhlase s kauzistickou rýchlou normotvorbou, ktorá bez dostatočnej predchádzajúcej evaluácie účinnosti vytvára len dojem eliminácie bezpečnostných rizík, no predstavuje spoľahlivý základ pre porušenie elementárnych pravidiel západnej právnej kultúry demokratických právnych štátov ako je napr. ochrana ľudskej dôstojnosti. Natíska sa však otázka, či je demokratický právny štát v sebaobrane proti terorizmu schopný dodržiavať princípy a hodnoty, na ktorých je postavený. Štát by ale nemal poľavovať
zo snahy, aby bol človek účelom a nie prostriedkom.Rovnako netreba zabúdať, že väčšia moc štátu, znamená väčší potenciál pre jej nesprávne použitie alebo zneužitie. and In response to acts of terrorism comes to the challenge of unshakeable principles of the rule of law. After 11 September the society is very sensitive to the security threats associated with air traffic. Author of the article examines legal powers of the state to shoot down an aircraft hijacked by terrorists with innocent passengers on board. Comparing German, Polish and Slovak legislation applying findings and observations of the Federal Constitutional court of Germany and the Constitutional Court of Poland formulates critical conclusion and disagreement with emphasis of security at the expense of freedom, as well as disagreement with casuistic law-making without adequate prior evaluation of the effectiveness. These legal measures create only impression of elimination of security risks but a reliable basis for the violation of elementary values of western democratic states such as
protection of human dignity. It is worth to consider the question, if state of rule of law in its self-defense against terrorism is able to follow the principles and values on which it is built.