1 - 3 of 3
Number of results to display per page
Search Results
2. Neúspěšná lymfoscintigrafie před sentinelovou biopsií u karcinomu prsu, možné příčiny a důsledky pro chirurgický výkon – analýza výsledků 3014 vyšetření
- Creator:
- Coufal, Oldřich, Zapletal, Ondřej, Vrtělová, Pavlína, Vašina, Jiří, and Řehák, Zdeněk
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, ženské pohlaví, retrospektivní studie, lymfoscintigrafie--metody--statistika a číselné údaje, nádory prsu--radioizotopová diagnostika, lymfatické uzliny--chirurgie--patologie--radioizotopová diagnostika, lymfadenektomie, lymfatické metastázy--patologie--radioizotopová diagnostika, sentinelová lymfatická uzlina - biopsie, technecium 99mTc-agregovaný albumin--diagnostické užití, odborná praxe, předoperační péče, falešně negativní reakce, sentinelová uzlina, and neúspěšná detekce
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Cílem práce bylo zjistit četnost lymfoscintigrafických (LSG) vyšetření k detekci sentinelové uzliny u karcinomu prsu na našem pracovišti, při nichž nedošlo k zobrazení axilárního horkého ložiska, odhadnout možné faktory, které se na neúspěchu vyšetření mohou podílet, zjistit reakce operatérů na zmíněnou situaci a formulovat obecné doporučení, jak při neúspěšném LSG vyšetření postupovat. Metody: Retrospektivní zhlédnutí výsledku 3014 LSG vyšetření provedených na našem pracovišti v letech 2001–2011 a bližší rozbor případů, kdy nedošlo k zobrazení axilárního horkého ložiska. Výsledky: K zobrazení horkého ložiska v axile nedošlo celkem v 71 případě (2,4 %). Četnost neúspěšných vyšetření se dlouhodobě příliš nemění. Rizikový faktor představuje především předchozí chirurgický výkon na prsu nebo v axile, nádorová obturace lymfatické drenáže a absence masáže místa aplikace indikátoru. Operatéři na neúspěch LSG vyšetření reagovali nejčastěji aplikací barviva a explorací axily, vynecháním zákroku na uzlinách, případně axilární disekcí. Závěr: Používáme-li při lymfoscintigrafickém vyšetření opakované snímání po delší dobu, je četnost neúspěšných vyšetření velmi malá (2,4 %). Nezobrazí-li se v axile depo aktivity, doporučujeme použít vitální barvení a chirurgicky explorovat axilu. U většiny pacientů bývá tento postup úspěšný. Pokud se identifikace SN nezdaří ani kombinovanou metodou, je nutno zvolit chirurgický výkon dle individuálního vyhodnocení klinického kontextu., Introduction: The aim of the study was to review the cases of sentinel lymph node biopsy for breast cancer in which preoperative lymphoscintigraphy had shown no axillary hot spot; to assess the frequency of failed examinations and possible causes of the failure; to analyze subsequent surgical procedures and hence to provide a general recommendation on what to do in such a situation. Methods: A retrospective overview of 3014 lymphoscintigraphy examinations at the Masaryk Memorial Cancer Institute from 2001 to 2011 with a more detailed analysis of the cases with axillary hot spot visualization failure. Results: The axillary hot spot was not shown in 71 examinations (2.4%). The frequency of failed lymphoscintigraphy during the time period did not change substantially. The possible risk factors of failed lymphoscintigraphy include: previous surgery on the breast or the axilla, obturation of the lymphatic drainage with the cancer, and the absence of the tracer injection site massage. The most common surgical procedures to respond to a failed examination were: the application of patent blue and surgical exploration of the axilla, no axillary surgery, or axillary dissection. Conclusion: When repeated scanning with the gamma camera through the first several hours is performed, the frequency of failed lymphoscintigraphy procedures remains very low (2.4%). If there is no axillary hot spot shown, patent blue is to be injected and the axilla should be surgically explored. This solution will be successful in most patients. If the sentinel lymph node cannot be detected even using the combined method, the surgical procedure needs to be selected with regard to the individual clinical context., and O. Coufal, O. Zapletal, P. Vrtělová, J. Vašina, Z. Řehák
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Pozdní vznik hematomu jater po deceleračním traumatu
- Creator:
- Holešta, Michal, Janík, Václav, Gürlich, Robert, and Šuca, Hubert
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, kazuistiky, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, ženské pohlaví, polytrauma, opožděná diagnóza, poranění elektrickým proudem, popálení elektrickým proudem, úrazy pádem, tomografie rentgenová počítačová, celotělové zobrazování--metody, hematom--diagnóza--etiologie, játra--zranění, kontrastní látky--diagnostické užití, skóre závažnosti úrazu, falešně negativní reakce, and jaterní hematom
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Kazuistika prezentuje případ mladé ženy, která utrpěla poranění jater při úrazu elektrickým proudem a následném pádu ze stožáru vysokého napětí. Vzniklý jaterní hematom se při negativním vstupním CT vyšetření prezentoval s 48hodinovým časovým odstupem., Our report presents the case of a young woman who suffered liver trauma after electrical current injury and ensuing fall from an electricity pylon. The resulting intrahepatic hematoma manifested after a time interval of 48 hours following the injury, with initially negative CT scan., and M. Holešta, V. Janík, R. Gürlich, H. Šuca
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public