Species of the cnidarian genus Henneguya Thélohan, 1892 (Myxosporea: Myxobolidae) are histozoic parasites commonly found in freshwater and, more rarely, in marine fish. The development of these parasites in fish tissues includes the formation of plasmodia within which occurs the sporogony originating spores with two caudal processes, which are usually randomly distributed within the plasmodia. In this report the authors present some cases of non-random distribution of the spores of six species of Henneguya within their plasmodia. Two different patterns of non-random distribution were found based on a literature survey. These patterns and their origin are discussed. Apparently this non-random distribution of the spores is due to both internal and external factors.
Kašna s Neptunem. and Socha byla původně na kašně na Hlavním náměstí v Opavě, kolem roku 1800 přemístěna do Městských sadů, odkud byla převezena (cca v roce 1960) do Arboreta v Novém Dvoře, odkud byla v sedmdesátých letech 20. století ukradena.
A new nematode species, Philometroides caudata sp.n., is described from the swimbladder (under the serosa cover) of the freshwater pimelodid catfish, Rhamdia guatemalensis, from cenotes (— sinkholes) in Yucatan, southeastern Mexico. It differs from all hitherto known members of the genus, except P. maplestoni (Travassos, Artigas et Pereira, 1928), in having the functional anus, the conical tail with a terminal knob-like structure and the oesophagus without an anterior inflation in female, and in the structure of the caudal end in male. It can be distinguished from P. maplestoni (described only from females) by the extent of embossed cuticle, the size of body and the host type. P. caudata, representing a Neotropical element, is the first Philometroides species reported from freshwater fishes in Mexico.
Previous studies have recorded Spironucleus torosus Poynton et Morrison, 1990 from several species of gadoid fishes, including the only freshwater gadoid, the burbot Lota lota (L.). Two morphologically different isolates of S. torosus have been described (elongate and pyriform). Both have been found in saltwater, while only the elongate has been found in freshwater. To address the conspecificity of the two morphs of S. torosus, and to identify the source of S. torosus in burbot in Norway, we have sequenced the small subunit ribosomal RNA (SSU rRNA) gene from 43 isolates of S. torosus from six species of gadoid fishes sampled at 15 localities in Norway, Sweden and the Baltic Sea. Phylogenetic analyses of the SSU rRNA gene sequence data recovered two major clades, one containing mainly isolates from burbot, while the other contained isolates from marine gadoid fishes only. The genetic distance (based on 25 nucleotide substitutions in 789 base pairs) separating the two assemblages was not large enough to consider the two groups separate species. Spironucleus torosus isolated from burbot displayed limited genetic variation in the small subunit ribosomal RNA (SSU rRNA) gene along the post-Pleistocene migration route of its host. The present study is the first report of S. torosus in tusk Brosme brosme (Ascanius), whiting Merlangius merlangus (L.), and fourbeard rockling Enchelyopus cimbrius (L.).
Na jižním zahradním průčelí, na atice střechy čtyři alegorické sochy, stojící postavy nahých žen: Země (rýč, roh hojnosti), Voda (džber s vodou a ryba), Vzduch (draperie vlající nad hlavou), Oheň (na zemi plameny, nádoba s hořícím ohněm, pochodeň) - Čtyři živly., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Originály soch jsou dnes ve vstupním vestibulu zámku.
Alegorické sousoší na soklu (kopie originálu z roku 1749) představuje jeden ze čzyř živů - Vodu. Dvě ženské postavy - Nereidy s atributy lovu: sítě plné ryb, mušle, krab, do sítě je chycen i putto. Na soklu sedící vousatý muž s kormidlem a nádobou na vodu - personifikace řeky., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Die originalen Figuren sind Werke französischer Bildhauer aus den Jahren 1748 bis 1764. "Venus" und "Merkur" von Jean Baptiste Pigalle kamen als Geschenk des französischen Königs Ludwigs XV. in den Park, die anderen Figuren wurden von den Bildhauern Lambert Sigisbert Adam, Francois Gaspard Balthasar Adam und Sigisbert Francois Michel geschaffen. Friedrich II. bemühte sich selbst sehr um die Vervollständigung des Rondells.
Kresba perem a štětcem ((320 x 195 mm). Kompozice na malé vyvýšenině u vodní hladiny. Na skalisku sedí mladý muž s vavřínovým věncem na hlavě, hraje na lyru, sedí na hřbetě velké ryby, která z tlamy vyvrhuje dítě, jinocha a starce, ten se zavřenýma očima již leží pod vodou., Volrábová 2007#, 132-133., and Patrně návrh na městskou kašnu se symboly života a smrti. Latinský nápis by mohl být parafrází textu básně Johanna Jacoba Balde, ze sbírky De Vanitate Mundi, 1636. Pokud by tomu tak bylo, muselo by se jednat o jiného autora než H. Krumpera, který zemřel roku 1634.
Olej na plátně (92 x 118 cm). Figurální scéna v jeskyni na břehu moře. Ve vlnách v pozadí bárka (Peleus a Thetis), v popředí na zemi a v girlandách mořští živočichové - ryby, mušle, s nimi si hrají putti. Vlevo sedí Neptun s trojzubcem v levé ruce., Slavíček 1993#, 238-239., and František Antonín hrabě Berka z Dubé obraz získal ve vídeňském obchodě v roce 1671, v nostické obrazárně 1706-1945. Součást série čtyř pláten s personifikacemi Živlů, které jsou zastoupeny postavami čtyř antických bohů.
Pískovcová socha na podstavci, figura stojícího nahého muže s plnovousem, drapérie kolem těla, u nohou dva delfíni (poškozeny ruce, trojzubec chybí). and Původně v Podzámecké zahradě v Kroměříži, v roce 1835 převezena do obce Koválovice, pak do Přerova. Kolem roku 1930 na nádvoří přerovského zámku, pak v parku Michalov, pak v proluce ve Wilsonově ulici. Dnes pod zbytkem městských hradeb u zámku.
Two little-known species of Spinitectus (Nematoda: Cystidicolidae) were, for the first time, recorded from fishes of the Lacantún River (Usumacinta River basin) in the Lacandon rain forest, Chiapas, southern Mexico: S. tabascoensis Moravec, García-Magaña et Salgado-Maldonado, 2002 in intestines of Ictalurus furcatus (Valenciennes) (Ictaluridae) (adults and juveniles), Cathorops aguadulce (Meek) and Potamarius nelsoni (Evermann et Goldsborough) (both Ariidae) (in both only juveniles), and S. osorioi Choudhury et Pérez-Ponce de León, 2001 in Atherinella alvarezi (Díaz-Pardo) (Atherinopsidae) (adults in intestine) and Eugerres mexicanus (Steindachner) (Gerreidae) (adults and juveniles in stomach). Eugerres mexicanus, C. aguadulce and P. nelsoni represent new host records. Detailed light and electron microscopical studies of S. tabascoensis revealed some taxonomically important, previously not observed features, such as cuticular spines arranged in four sectors, the cephalic structure, the number (2) of ventral precloacal ridges or the structure of the male caudal end. Therefore, Spinitectus tabascoensis is redescribed. Spinitectus macrospinosus Choudhury et Perryman, 2003, described from ictalurids in Canada and the USA, is considered its junior synonym. Spinitectus tabascoensis seems to be a specific parasite of Ictalurus spp., whereas C. aguadulce and P. nelsoni, as well as some other fishes, serve only as its paratenic hosts. The definitive hosts of S. osorioi are atherinopsid fish (A. alvarezi, Chirostoma spp.), whereas the gerreid E. mexicanus probably serves only as its postcyclic host.