Olej na dřevě (44 x 32 cm): Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Obě ženy mají odhalená ňadra, bohaté šaty, sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost. Nad nimi tři putti sypající na na ně květiny, napravo ženský genius (křídla) korunuje Mír olivovým věncem., Fučíková 1997#, I/53, and Císař Rudolf je oslaven jako "ex utroque Caesar", vládce v míru i ve válce, v emblamatickém traktátu, který císaři věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Obsahově i kompozičně úzce souvisí s obrazem z roku 1603 (Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.).
Šedočerný onyx s řezbou., Benda 1989#, 19, obr. 35., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Na gemě z 1. - 2. století je zobrazena řecká nádoba, kantharos s květinami.
Pískovcové sousoší: Zima (nahý muž polesedí nad ohřívadlem), objímá se s vedle stojícím nahým Jarem (květinový věnec) s květinami v ruce., Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Vilu Amerika koupil v roce 1729 hrabě Karel Josef Desfours, ale nemovitost patrně neudržoval, neboť její cena při prodeji v roce 1765 nápadně klesla.
Pískovcová socha (v. 173 cm). Na pravoúhlém soklu stojí nahá ženská postava, na rameni plášť upevněný květinovým festonem, na hlavě květiny, v levé ruce kytice. and Denkstein 1958, 148, č. k. 160, obr. 155.
Olej na plátně (213 x 142 cm): Hojnost (Abundantia) s rohem hojnosti, Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Všechny tři ženy mají bohaté šaty, odhalená ňadra a sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost, která má ruku na rameni Hojnosti, ta má ruku položenou na jejím koleně. Hojnost jakožto plodivá síla země sedí nejníž. Nalevo ženský genius (křídla) korunuje Hojnost věncem z obilí a Spravedlnost květinovým věncem. Napravo Vědění (Scientia) s knihou v ruce položenou na rameni Spravedlnosti, obrací se dozadu pravicí odstrkuje Válku (brnění, kopí), za Válkou je vidět Turka (turban). Putto korunuje vavřínovým věncem Vědění a Mír olivovým věncem. Nalevo nahoře putto odhrnuje závěs, uprostřed nahoře orel drží v pařátech zlaté okovy, od nichž jdou řetězy k Spravedlnosti a Vědění. Orel letí k nebesům, kde je na ozářeném oblaku emblém Rudolfa II., vavřínový věnec se žezlem a palmovou ratolestí. Dole, u nohou Spravedlnosti a Míru je znak habsburského arcivévodství (bílo, červeno, bílé pruhy) s vévodskou korunou., Fučíková 1997#, I/54, and Zjednodušenou verzi alegorie najdeme na malířově obraze z doby okolo roku 1600 (Osnabrück, Ravesteyn, Alegorie Spravedlnosti a míru). Koruna protknutá dvěma palmovými listy byla emblémem císaře Ferdinanda I. (Typotius 1601-1603, 2, tab. 106) , emblém doprovázelo moto LEGITIME CERTANTIBUS: koruna patří tomu, kdo bojuje se ctí. Žezla a palmové listy v koruně byly emblémem císaře Rudolfa II. (viz: Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.). První zmínka o Rudolfově žezlu a palmovém listu symbolizujími moc v míru a válce, najdeme v emblematickém traktátu, který císaři Rudolfovi II. věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Žezlo s palmovým listem v koruně se objevuje jako emblém Cesare I. Gonzagy (1530-1575) v Typotiově katalogu emblémů evropských vladařů vydaném v Praze (Typotius 1601-1603, tab. 99, první v horní řadě), s heslem HAEC EST SOLA NOSTRA GLORIA.
Malba na skle (33, 6 x 25 cm): nahá Venuše leží v ložnici na posteli, nad ní letí Amor a střílí z luku. Vepředu na truhle váza s květinami a mísa s ovocem, mezi truhlou a postelí na zemi loutna, mandolína, noty, zlaté konvice a busta ženy. and Fučíková 1997#, II/176
Olej na plátně (164,5 x 126 cm): nalevo sedí Flora (květiny ve vlasech, na klíně košík s květinami, modré šaty), zprava k ní přistupuje Ceres (koruna z klasů, zlaté šaty), u jejích nohou srp a putto vázající snop. Za Ceres putto se slunečníkem, v popředí dva putti s květinami. Výjev je zasazen do parku, za Florou je kamenná váza, za Ceres průhled do krajiny s budovami nalevo a horami napravo., Zlatohlávek 2009#, s. 171, O 35.., and Obraz je protějškem k obrazu spojujícímu dvě zbývající roční období (Sankt-Peterburg, Bakchus a Zima).
Olej na plátně: vlevo pod stromy skupina ženských postav, družky Proserpininy, které s ní trhaly květiny, které drží v ruce. Vpravo vůz tažený koňským spřežením s Plutonem (červený plášť, dlouhé vlasy a vousy), v náručí drží polonahou Proserpinu, která vztahuje ruku k nebesům, kam se též zoufale dívá, z náruče jí vypadla kytice květin. V průhledu vpravo jezero obklopené lesy (Pergus, dnešní Lago di Pergusa na Sicílii)., Fučíková 1997#, I/7., Fusenig 2010#, č. 26 s. 141., and Obraz pochází patrně ze sbírek císaře Rudolfa II., v inventáři z roku 1621 je uveden pod č. 817 "Ein Pluto mit Proserpino von Hansen von Acha (Orig.)" Aachen se držel italské obrazové tradice respektující Ovidiův text: Proserpina má vepředu roztržený plášť, zoufale volá matku, z náručí jí vypadly květiny, nalevo jsou její překvapené družku s květinami. Místo, kde k únosu došlo, také odpovídá Ovidiovu popisu Lago di Pergusa na Sicílii.
Olejomalba (68 x 56 cm): Rudolf II. jako Vertumnus., Kaufmann 1985#., Kaufmann 1988#, 2.22., and Jak ukázal Kaufmann, portrét oslavuje Rudolfa II./ Vertumna jako boha ročních dob, ztělesnění Zlatého věku, který nastolí habsburská světovláda. Mýtus o Vertumnovi byl jediný čistě římský mýtus, jako atribut římského impéria byl proto v Ovidiových Proměnách byl proto zařazen mezi nanebevzetím Aenea a Romula. Arcimboldo se inspiroval básní, kterou Vertumnovi věnoval Propertius (4, 2). Pro Rudolfa II. byl Vertumnus vhodným alter ego pro svoji vazbu na Řím, jež je v Propertiově básni opakovaně zdůrazňována.