One of the most difficult tasks in field of the operative hydrology is the prediction of occurrence and course of the flash floods. It is difficult to predict torrential rainfalls because their character (great intensity, short duration, small affected area). Usage of the nowcasting methods (weather forecast with two hour validity) holds hope. The torrential rainfall prediction should be followed by suitable hydrological model able to estimate at least the resultant peak outflow. The hydrological models construction interferes with high measure of uncertainty, inherent in the rainfall prediction, rainfall-runoff process and its simulation. The way how to eliminate influence of uncertainty is to use the fuzzy logic and other artificial intelligence methods. The fuzzy model was compiled through the Fuzzy Logic Toolbox in the developmental environment of MATLAB. A model was calibrated with the help of genetic algorithm, neural networks and different optimization methods. and V příspěvku jsou prezentovány výsledky experimentálního výzkumu pohybu rotující kulovité částice ve vodě. Kulovitá částice vyrobená z gumy o hustotě blízké hustotě vody byla uvedena do pohybu v šikmé štěrbině, kde získala rotační i translační rychlost v osové rovině štěrbiny. Trajektorie částic ve vodě byly snímány standardní video kamerou a byl vyhodnocen vliv dvou bezrozměrných parametrů (Reynoldsova čísla a rotačního Reynoldsova čísla) na pohyb částice. Z experimentálních údajů byly určeny hodnoty odporového koeficientu a odporového momentu částice a tyto hodnoty byly porovnány s výsledky numerické simulace pohybu částice. Byly vyhodnoceny vztahy vhodné pro využití při numerickém modelování a popisující vzájemné závislosti výše uvedených veličin a vzájemný vliv translačního a rotačního pohybu částice.
This article is a continuation of a previous one named Fuzzy model use for prediction of the state of emergency of river basin in the case of flash flood (Janál & Starý, 2009), where the potential applications of fuzzy logic in the field of flash flood forecasting were described. Flash flood forecasting needs a specific approach because of the character of torrential rainfall. Storms are very difficult to forecast in space and time. The hydrological models designed for flash flood prediction have to be able to work with very uncertain input data. Moreover, the models have to be capable of evaluating the level of danger in as short a time as possible because of the highly dynamic character of the modeled process. The fuzzy model described in the previous article was modified into a form usable in operational hydrology and a simulation of its operational application was run using this model. The selected time period for the simulation was the summer of 2009, when numerous flash floods occurred in Czech Republic. The topic of this article is the preparation of the model for practical use and the results of the simulation of its operation. and Článek navazuje na předchozí článek s názvem Fuzzy model pro předpověď stupně ohroženosti povodí povodněmi z přívalových dešťů (Janál, Starý, 2009a). V úvodním článku byly popsány možnosti využití fuzzy logiky v problematice operativních předpovědí povodní způsobených přívalovými srážkami. Předpověď tohoto druhu povodní vyžaduje specifický přístup, jelikož výskyt přívalových srážek v prostoru a čase lze, díky jejich charakteru, jen stěží předpovídat. Hydrologické modely, určené pro předpověď povodní jimi způsobenými musí být schopny pracovat s velmi neurčitými vstupy. Díky vysoké dynamice předpovídaného procesu musí být navíc schopny vyhodnotit vstupní data ve velmi krátkém čase. Fuzzy model, popsaný v prvním díle, byl upraven do podoby využitelné v operativní hydrologii a byl otestován pomocí simulace operativního provozu ve zvoleném období z léta 2009, kdy byla ČR zasažena četnými povodněmi z přívalových srážek. Úpravy modelu pro praktické využití a vyhodnocení zpětné simulace jeho provozu jsou předmětem předloženého navazujícího článku.
The aim of this study was a comparison of risk stratification for death in patients after myocardial infarction (MI) and of risk stratification for malignant arrhythmias in patients with implantable cardioverter-defibrillator (ICD). The individual risk factors and more complex approaches were used, which take into account that a borderline between a risky and non-risky value of each predictor is not clear-cut (fuzzification of a critical value) and that individual risk factors have different weight (area under receiver operating curve - AUC or Sommers´ D - Dxy). The risk factors were baroreflex sensitivity, ejection fraction and the number of ventricular premature complexes/hour on Holter monitoring. Those factors were evaluated separately and they were involved into logit model and fuzzy models (Fuzzy, Fuzzy-AUC, and Fuzzy-Dxy). Two groups of patients were examined: a) 308 patients 7-21 days after MI (23 patients died within period of 24 month); b) 53 patients with left ventricular dysfunction examined before implantation of ICD (7 patients with malignant arrhythmia and electric discharge within 11 month after implantation). Our results obtained in MI patients demonstrated that the application of logit and fuzzy models was superior over the risk stratification based on algorithm where the decision making is dependent on one parameter. In patients with implanted defibrillator only logit method yielded statistically significant result, but its reliability was doubtful because all other tests were statistically insignificant. We recommend evaluating the data not only by tests based on logit model but also by tests based on fuzzy models., P. Honzík ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The article describes use of fuzzy logic in the evaluation of nonlimited values at measurement of lightning arresters in telecommunication networks. It describes the application of Γa-cut method and evaluates their electrical parametres and functional features based on the measurement of a selected sample of lightning arresters. and Článek popisuje využití fuzzy logiky v oblasti mimolimitních hodnot při měření bleskojistek nasazených v telekomunikačních sítích. Popisuje aplikaci metody αa-řezů, hodnotí elektrické parametry a funkční vlastnosti bleskojistek založené na měření vybraného vzorku.