Chronická neinfekční onemocnění představují závažný problém soudobé společnosti. Jejich etiologie má komplexní charakter. Jsou výsledkem v čase se vyvíjející interakce genetických a vnějších faktorů, jejichž podstatná část je vázána na životní styl a chování jedince. Genetická složka může být životním stylem modifikována, do jisté míry však sama chování a životní styl determinuje. Celoživotní vliv prostředí na genom je z velké části zprostředkován epigeneticky. Epigenetické mechanismy řídí chování genů, jsou podkladem fenotypové plasticity. Expozice faktorům modifikujícím epigenom v prenatálním a časně postnatálním období formuje vnímavost ke vzniku onemocnění, v dalším životě pak modifikuje manifestaci genetické vlohy a potenciálně participuje na patogenezi. Prenatálně indukované změny epigenomu mohou být předány na další generace potomků. Významným induktorem těchto alterací jsou nutriční faktory a kouření. V souvislosti s environmentální modifikací genové exprese je studována zejména DNA metylace, post-translační modifikace histonů a regulační aktivita nekódující RNA. Potenciální reverzibilita epigenetických procesů otevírá nové možnosti pro prevenci komplexních chorob. Poznatky o interakci genů, chování a prostředí potvrzují opodstatněnost primárně preventivních opatření a mohou přispět ke změně postojů ke zdraví., Non-infectious diseases represent a serious health problem in current society. Their etiology is complex as they result from a time-evolving interaction of genetic and environmental factors, a significant part of which are based on individual behaviour and lifestyle. Lifestyle can modify the impact of genetic load; nonetheless, behaviour and lifestyle are themselves determined by genes to a certain extent. Lifelong environmental influences on the genome are largely mediated epigenetically. Epigenetic mechanisms modify the activity of genes and form a base of the phenotype plasticity. Exposure to epigenetic modificators prenatally and in the early post-natal stage form susceptibility to diseases, modifiying manifestation of a genetic predisposition later in life and potentially participating in pathogenesis. Prenatally induced changes of the epigenome can be passed on to subsequent generations of offspring. Nutritional factors and smoking are major inducers of these epigenetic alterations. The most studied epigenetic mechanisms in relation to environmentally induced modification of gene expression are DNA methylation, post-translational histone modifications, and non-coding RNA regulatory activity. The potential reversibility of epigenetic processes opens up new possibilities for the prevention of complex diseases. Knowledge of the interactions of genes, behaviour and environment confirm the validity of primary preventive measures and may contribute to changing attitudes to health., Šárka Kunzová, Drahoslava Hrubá, and Literatura
Výživa matky během těhotenství a laktace je nejjednodušším preventivním opatřením pro zdárný rozvoj dítěte. Přísun cholinu ve stravě snižuje riziko rozvoje vrozených vývojových vad, zmírňuje dopad nežádoucí expozice plodu alkoholu a zlepšuje vývoj hipokampu a paměťových funkcí. Cholin patří mezi donátory metylových skupin a je významným účastníkem epigenetických mechanizmů. Cholin se nejvíce vyskytuje v mase, mléce a vejcích, a proto je důležité sledovat jejich příjem ve stravě matky. U vegetariánek je vhodné dostatek cholinu suplementovat doplňky stravy., Maternal diet during pregnancy and lactation is the simplest prevention for fetal development. Adequate intake of choline decreases the risk of birth defects, protects from undesirable exposure of the fetus to alcohol and has potential effects on hippocampal neurogenesis and memory function. Choline is one of the major source of methyl groups and very important component of epigenetic mechanism. Meat, milk and eggs contain enough choline. For women who do not eat vegetarian diet, a supplement should be considered., and Adéla Faridová