Tíhové pole Země je složeno z gravitačního pole zemského tělesa a pole odstředivé síly zemské rotace [1]. Předmětem gravimetrických měření jsou tíhové zrychlení a gradienty tíhového zrychlení. Tíhové zrychlení je měřeno relativními a absolutními gravimetry, Relativními gravimetry se měří rozdíly tíhového zrychlení v prostoru a v čase, zatímco pomocí absolutních gravimetrů se měří plná hodnota tíhového zrychlení s přesností až 10-9 g. První přesná absolutní tíhová měření lze datovat od první poloviny 19. století, kdy bylo tíhové zrychlení určováno pomocí kyvadlových přístrojů s přesností okolo 100 μm s-2. Tyto metody, využívající vztahu mezi dobou kyvu kyvadla o známé délce a tíhového zrychlení, byly používány až do 60tých let 20. století s maximální dosaženou přesností 3 μm s-2. Nástup přesného určování tíhového zrychlení z měření délky a času při pohybu tělesa ve vakuu (tzv. balistické metody) lze datovat od 50tých let 20. století. Již pomocí prvních přístrojů tohoto typu bylo dosahováno přesnosti 10 μm s-2. Vývoj přesných absolutních balistických gravimetrů (nejdříve pouze laboratorních a pak i přenosných) probíhal zejména ve Francii, USA, SSSR, Japonsku a Itálii. Nejpřesnějšími absolutními balistickými gravimetry jsou v současnosti gravimetry FG5, které jsou výsledkem téměř 40 let výzkumu započatého prof. Fallerem z University of Colorado [2] a které jsou vyráběny firmou Micro-g Solutions. Přesnost gravimetrů FG5 je 10-20 nm s-2 [3], což znamená, že během padesátiletého vývoje absolutních balistických gravimetrů došlo ke zvýšení přesnosti v určení tíhového zrychlení o tři řády., Jakub Kostelecký, Vojtěch Pálinkáš., and Obsahuje seznam literatury
Mezinárodní unie pro geodézii a geofyziku (The International Union of Geodesy and Geophysics, IUGG) byla založena 28. července 1919 v Bruselu. Jejím primárním cílem bylo a je podporovat aktivity mezinárodních vědeckých organizací zabývajících se geodézií, geomagnetismem, geoelektřinou, meteorologií, fyzikální oceánografií, seismologií a vulkanismem. and Jana Žďárská.
The Moravia territory has been the subject of geokinematic investigation within scope of several realized research projects and repeated GPS campaigns since 1992. The monitoring has been concentrated on all the Moravia region as well as on particular areas of interest concerning the eventual possible geodynamic changes (Králický Sněžník Massif, Diendorf-Čebín Tectonic Zone (DCTZ) and others). At present time all the territory is covered by several tenths of permanent and epoch GNSS stations. Long observation time series at permanent stations alone are not sufficient for delivering the regional velocity field of sufficient density. On the other hand, epoch stations are more densely spread but periods of repeated observations are less frequent and often the data processing is not homogeneous. In the paper the preliminary kinematic model is briefly described which gives for the first time the general view of movement tendencies at the region of Moravia. On base of long-term monitoring it shows that the Southern Moravia region is more active then it was supposed., Lubomil Pospíšil, Otakar Švábenský and Josef Weigel., and Obsahuje bibliografii
Bosnia’s seismotectonics seems to follow the Mediterranean marine regime. Earthquakes occur mostly in the outer Dinaric Alps (southern Bosnia), while the strongest earthquakes occur within the Sarajevo Fault system in southern and northwestern Bosnia. In addition to active tectonics being strong, crustal earthquakes occur often as well. Due to Bosnia’s rich hydrogeology, crustal loading such as by snow and rain, or reservoir inundation, represents the most important secondary seismogenic source in the region. Despite its exquisite and active geomorphology no comprehensive and reliable geodynamical studies exist on the region. Seismic sensors coverage is extremely poor also. One centenary analogue, and a few recently installed digital seismometers are insufficient for a region that exhibits mild-to-high seismic activity. Significant investments are needed in order for GPS, seismic and other sensor-instrumented networks to be put in place or enhanced. Technical personnel needs to be educated to enable support provide for studies that are done within broader scientific activities. Such efforts that presently seek to include Bosnia under their scope are ESF-COST Action 625, NATO Stability Pact DPPI program, and EUREF/CERGOP geophysics projects., Mensur Omerbashich and Galiba Sijarić., and Obsahuje bibliografii