Autor výše uvedené recenze (Na pomezí historického románu. In: Soudobé dějiny, roč. 22, č. 3-4, 2015,, s. 524-539) knihy Igora Lukeše Československo nad propastí, respektive On the Edge of the Cold War, tímto příspěvkem reaguje na Lukešovu polemiku. Sám stručně polemizuje s různými body Lukešovy argumentace a uzavírá, že na své recenzi by nezměnil vůbec nic, protože Igor Lukeš nevyvrátil žádnou z jeho námitek a řadu dalších ignoroval., In this contribution, the autor or the review of Igor Lukeš´s On the Edge of the Cold War (''Na pomezí historického románu'' [Almost a Historical Novel], Soudobé dějiny, vol. 22 (2015), nos. 3-4, pp. 254-39), which is under discussion here, reacts to Lukeš´s rejoinder. He briefly takes issue with various points of Lukeš´s argument and concludes that he would not change a single thing in his review, because Lukeš ignores a number of objections and elsewhere fails to provide satisfactory counterarguments for others., Vít Smetana., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Edice mapuje pět poválečných let (1946–1951) trvající korespondenci mezi začínajícím slovenským historikem, správcem Východoslovenského kulturního ústavu Svojina Ondrejem R. Halagou a prof. Václavem Chaloupeckým, jehož si Halaga zvolil za konzultanta plánované dizertace o kolonizaci východoslovenského regionu. Korespondence představuje dialog dvou generačně odlišných, avšak na čechoslovakistickém stanovisku setrvávajících badatelů, zejména však ze specificky východoslovenského úhlu pohledu glosuje pozadí proměn společenského klimatu zapříčiněných politickými změnami během poválečných let. Zachycuje především centralizační tlaky, prosazované novou politickou garniturou z bratislavského centra, v jejichž důsledku byl Halaga nucen ukončit své publikační a redakční aktivity spojené se spolkem a revue Svojina., Edited documents cover five years (1946–1951) of correspondence between then young Slovakian historian Ondrej R. Halaga and his tutor, renowned Czech medievalist Václav Chaloupecký. Their correspondence deals with the issue of Czechoslovak unity as both of them were of the last few who still abode with the idea at that time. They also discussed the question of collonisation of Eastslovakian region, which became the main subject of Halaga´s early paper published in Eastslovakian cultural revue Svojina. Chaloupecký´s letters show his late focus on the history of Slovakia and its contemporary problems. From the specific Eastslovakian point of view the letters also quote the atmosphere of political changes that Czechoslovak republic went through during the formentioned period, especially the centralistic and unificating tendencies pursued by the Slovakian Communist Party (KSS), which put Halaga´s activities bound with Svojina to an end. (Translated by Milan Ducháček.), and překlad resumé: Milan Ducháček
a1_Článek se na příkladu plánování Prahy v šedesátých až osmdesátých letech minulého století zabývá proměnou chápání socialistického města mezi urbanisty a architekty. Autor popisuje, jak se po projevu Nikity Chruščova o architektuře z roku 1954 znovu prosazovala generace meziválečné modernistické avantgardy inspirovaná pracemi Karla Teigeho (1900-1951). Hlavním architektem Prahy se stal její vlivný příslušník Jiří Voženílek (1909-1986), pod jehož vedením vznikl na přelomu padesátých a šedesátých let Směrný plán hlavního města Prahy. Autor analyzuje tento plán jako příklad socialistického modernismu a urbanistického optimismu jeho tvůrců, kteří věřili, že při správné aplikaci principů meziválečné avantgardní architektury se může urbanistická transformace stát základem společenské transformace socialismu. Plánu měly padnout za oběť nejen všechny obytné čtvrtě Velké Prahy postavené na přelomu století, ale také samotný princip tradičního města se sítí živých ulic, které v očích socialistických urbanistů zosobňovaly všechna zla dosavadní výstavby měst: míšení funkcí, přílišnou hustotu obyvatel, nedostatek světla a vzduchu. Opakem tradičních ulic se měla stát nově budovaná sídliště s mnohapatrovými panelovými domy uprostřed zeleně., a2_Článek sleduje, jak již od poloviny šedesátých let sílila kritika sídlištní výstavby, na které se podílel především urbanista Jiří Hrůza (1925-2012). Pod dojmem prací americké novinářky a urbanistické aktivistky Jane Jacobsové (1916-2006) pak na počátku sedmdesátých let podal soustavnou kritiku socialistického modernismu a zpochybnil samotný princip urbanistického plánování jako prostředku společenské transformace. Tato intelektuální skepse se brzy přenesla i do praxe pražského městského plánování, které ustoupilo od modernistických principů zónování a přiznalo tradičním čtvrtím nejdříve urbanistickou a později i architektonickou hodnotu. Nakonec autor sleduje, jak se tento urbanistický obrat střetával s praxí stavební výroby a politickou preferencí rychlé bytové výstavby., a1_Using the planning in Prague between the 1960s and 1980s as an example, the article deals with the transformation of the concept of a socialist city among urbanists and architects. The author describes how the generation of the inter-war modernist avant-garde inspired by works of Karel Teige (1900-1951) started reasserting itself again after Khrushchev´s speech on architecture in 1954. Its influential member, Jiří Voženílek (1909-1986), became the Chief Architect of Prague. It was under his leadership that the General Plan of the Capital City of Prague was drafted at the turn of the 1950s and 1960s. The author analyzes the plan as an example of the socialist modernism and urbanistic optimism of its creators who believed that, subject to a correct application of principles of inter-war avant-garde architecture, an urbanistic transformation might become the base of a social transformation of socialism. The plan envisaged sacrifing not only all residential quarters of Greater Prague built at the turn of the century, but also the very principle of a traditional city with a network of living streets which socialist urbanists saw as an incarnation of all evils that the development of towns and cities had thitherto been governed by: mixing of functions, too high density of population, lack of light and air. New housing projects comprising high-rise prefab residential buildings set in greenery were to become the opposite of traditional streets., a2_The article explains how criticism of the housing schemes, the chief representative of which was urbanist Jiří Hrůza (1925-2012), had been growing stronger since as early as the mid-1960s. Influenced by works of US journalist and urbanistic activist Jane Jacobs (1916-2006), he presented a comprehensive critique of socialist modernism and questioned they very principle of urban planning as a tool of social transformation. The intellectual skepticism was soon thereafter reflected in urban planning practices in Prague; they abandoned the modernistic principle of zoning and acknowledged the value (first urbanistic, later architectural) of traditional quarters. In the end of the article, the author analyzes how the urbanistic turning point was confronted with building industry practices and political preferences demanding rapid construction of flats and apartments., Petr Roubal., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The history of the Aswan High Dam project and the related salvage campaign in Lower and Upper Nubia simultaneously includes a portrait of political and economic strife and the exceptional effort made by archaeologists. As the Cold War and decolonisation impacted the Egyptian political and cultural concepts, institutions and individuals worked in a network of professional and political allegiances that contradict the applicability of a singular guiding narrative, including that of decolonisation or the Cold War, if studied in isolation. A case study of two Egyptologists of Czechoslovak origin attempts to tie the global setting of an international archaeological operation to more localised national and personal perspectives. and Překlad resumé: Hana Navrátilová a Melvyn Clarke
The article considers the picture of the year 1968 and what is popularly known as the ''Prague Spring'' as it appears in establishment prose fi ction from the ''Normalisation'' period (that is, the return to hard-line Communism with the defeat of the reform wing of the Party and the years of the Soviet occupation, 1970-89). Normalisation fi ction - in accord with the government publication Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ [Lessons from the Crisis Development in the Party and Society after the 13th Congress of the CommunistParty of Czechoslovakia] - tried to legitimise the policy of Normalisation as a new stage in the development of Socialism. The author analyses the plans and model solutions, which helped to form an ideologised interpretation of social development in Czechoslovakia from January to the Soviet-led intervention of Warsaw Pact troops in late August 1968. The article also considers how the authors of this fi ction (a total of sixteen novels, the best known of which is Alexej Pludek’s antiSemitic Vabank [Gamble] portray the broader historical context, how they explain the motivation and aims of the leaders of the reform movement and describe the participation of various social strata in the political events. Some of these works are instructive models of the future life of the main characters and their orientation in the new circumstances in the phase called ''real, existing Socialism'' in the 1970s and ‘80s. Apart from that, the article considers how established literary critics accepted attempts in belles-lettres to depict the recent ''crisis years,'' from which the new regime hoped to distance itself as clearly as possible.
The paper is devoted to the gradual fictionalisation of historical text, which is observed in Manuscript B of the Old Bohemian Annals. The fictionalisation is related to the gradual transformation of annalistic records in the medieval chronicle. This transformation is connected inter alia with a chaneg of the function of the text, when an entertainment function was added to the original informative, didactic and possibly also agitating functions. In the text investigated, fictionalisation lies in compositional and topical alterations, in the individualisation of the text and particularly in the stylisation of the text, influenced by fictionalisation elements. and Alena M. Černá.