CD5+ B-lymfoproliferace představují významnou skupinu definovaných diagnostických jednotek v rámci WHO klasifikace zralých B-lymfoidních neoplazií. Antigen CD5 je na fyziologických B-lymfocytech exprimován pouze minoritně, a proto je jeho patologická přítomnost důležitým diferenciálně diagnostickým rysem. Laboratorní diagnostika CD5+ B-lymfoproliferací je multidisciplinární a zahrnuje metody morfologické (cytologie a histologie), metody stanovení imunofenotypu (imunohistochemie a průtoková cytometrie) a metody cytogenetiky a molekulární cytogenetiky. Na základě morfotypu, imunofenotypu a genetického profilu lze mezi CD5+ B-lymfoproliferacemi vyčlenit jednotky s vysokou expresí CD5 u většiny případů (chronická lymfocytární leukemie, lymfom z malých lymfocytů a lymfom z plášťových buněk), jednotky s expresí CD5 u významné menšinové části případů (B-prolymfocytární leukemie, splenický lymfom z marginální zóny) a jednotky s raritní expresí CD5 (ostatní typy lymfomu z marginální zóny, difuzní velkobuněčný B-lymfom, folikulární lymfom, lymfoplazmocytární lymfom a Burkittův lymfom)., CD5+ B-lymphoproliferative disorders represent a significant group of the defined diagnostic entities within the framework of the WHO classification of mature B-cell neoplasms. The pathological presence of CD5 antigen is an important diagnostic feature because of the minor expression of CD5 on normal B-lymphocytes. The laboratory diagnostics of the CD5+ B-lymphoproliferative disorders is multidisciplinary and it comprises the morphological methods (cytology, histology), the methods of immunophenotyping (immunohistochemistry, flow cytometry) and the cytogenetic and molecular cytogenetic methods. Based on the morphological features, the immunophenotype and the genetic profile, three groups of the CD5+ B-lymphoproliferative diseases can be recognized: the entities with the bright CD5 expression in a major part of cases (chronic lymphocytic leukaemia, small lymphocytic lymphoma, mantle cell lymphoma), the entities with the CD5 expression in a significant minor part of cases (B-prolymphocytic leukaemia, splenic marginal zone lymphoma) and the entities with rare CD5 expression (other types of marginal zone lymphomas, diffuse large B-cell lymphoma, follicular lymphoma, lymphoplasmacytic lymphoma, Burkitt lymphoma)., David Starostka, Peter Mikula, and Literatura
Cíl: Minireview podává přehled aktuálního stavu měření 25-hydroxyvitaminu D v krevním séru. Metoda: Hodnocení analytické kvality měření 25-hydroxyvitaminu v programech externího hodnocení kvality. Výsledky separačních a imunochemických metod, stav metrologické reference a standardizace, předměty měření (analyty), preanalytická stabilita. Závěr: Je nutná standardizace měření jako podmínka vyšší úrovně srovnatelnosti mezi metodami a mezi laboratořemi využitím a rozvojem referenční metodiky a aplikací již existujících referenčních materiálů., Objective: A mini-review on the current state in serum 25-hydroxyvitamin D measurement. Methods: The review of used routine methods for the measurement the 25-hydroxyvitamin D in serum. The assessment of analytical quality by means of inter-laboratory comparison programs is presented. The current state of metrological reference and standardization is outlined. The methods, based on separation, with immunochemistry methods are compared. Problem of suitable analytes as subjects of measurement. Stability of analyte is described. Conclusion: There is the necessity of standardization for achieving the interlaboratory comparability and clinical utility by means of using reference material and reference method in routine practice., Friedecký B., Vávrová J., and Literatura 18
Cíl: Ověření základních vlastností analýzy volných lehkých řetězců v séru. Metody: Imunoturbidimetrické stanovení s použitím diagnostické soupravy FreeLite firmy The Binding Site, adaptované na analyzátor Modular Roche. Metoda ELISA, použitá v soupravě firmy BioVendor. Výsledky: Hodnoty stanovené u souboru dárců krve mužů a žen. Index kappa/lambda imunoturbidimetrií 0,53–1,92; metodou ELISA 0,24–1,17. Přesnost měření kappa imunoturbidimetrií 5,6–6,9 %, metodou ELISA 6,6–11,0 %, lambda imunoturbidimetricky 6,1 až 9,2 %, metodou ELISA 7,3–8,6 %. Studovali jsme vliv ředění vzorků na výsledky analýz a potvrdili jsme potřebnost ověřování stupně ředění u každého patologicky změněného vzorku. Regresní analýzou byla určena rovnice y = -9,84 + 1,53 x a korelační koeficient r = 0,73. U imunoturbidimetrie bylo ve sledované populaci nalezeno 58,9 % výsledků hodnocených jako patologických, metodou ELISA 45,5 %. U 4,5 % patologických výsledků byla nalezena neshoda mezi oběma metodami. U výsledků uvnitř referenčního intervalu byly nalezeny neshody u 17,8 % pozorování. Diskuse: Hlavními problémy úspěšného použití stanovení volných lehkých řetězců jsou validita referenčních intervalů, ředění vzorků individuálních pacientů, diference v diagnostické klasifikaci při použití různých metod. Závěr: Stanovení volných lehkých řetězců v séru nelze prozatím považovat za úplně rutinní záležitost, vyžaduje pečlivou přípravu vzorků a analýzu výsledků podmíněnou nadstandardní úrovní odbornosti laboratorního personálu., Objective: Verification of measurement procedures for serum free light chains analysis. Methods: Immunoturbidimetric measurement with using the FreeLite kit (The Binding Site), adapted on the Modular P (Roche). ELISA method performed by kit BioVendor. Results: The ratio kappa/lambda of blood donors values in men and women was from 0.53 to 1.92 by use FreeLite kit and from 0.24 to 1.17 by ELISA method. We obtained measurement precision as follows: kappa (FreeLite) 5.6–6.9%, 6.6–11.0% (ELISA), lambda 6.1–9.2% by FreeLite and 7.3–8.6% by ELISA kit. We assessed the influence of sample dilution on the results. It is necessary to verify dilution in each pathologically changed sample. Regression analysis is expressed by equation y = -9.84 + 1.53 x and Pearson regression coefficient is r = 0.73. We found 58.9% results obtained with immunoturbidimetry, but only 45.5% of results obtained by ELISA method out off reference limit. Four and a half % of pathologic results showed disagreement frequency in paired results while in results inside reference interval there was a disagreement frequency even 17.8%. Conclusion: It is unsuitable to consider the measurement of free light chains in serum as a routine event. This determination requires careful work and high professional level of laboratory personal., Vávrová Jaroslava, Friedecký B., Tichý M., Holečková M., Maisnar V., Hájek R., and Lit.: 9